Siderov se profiluje jako odpůrce EU i NATO, útočící v kampani na tureckou a romskou menšinu. Ačkoli oficiální
výsledky nebudou známy dříve než v pondělí, Siderov už dnes svou porážku uznal.
Voličů přišlo málo
Podle prvních odhadů získal dosavadní prezident přibližně 78 procent hlasů.
Už v prvním kole pro něj hlasovaly skoro dvě třetiny voličů, ale účast nepřesáhla padesát procent a proto se muselo uskutečnit druhé kolo. Toho se zúčastnilo pětatřicet procent oprávněných voličů.
Proti Turkům a Romům
Padesátiletý Siderov, bývalý novinář a televizní reportér, založil svůj program na ostrých útocích proti bulharským Romům a Turkům. Odmítl vstup Bulharska do NATO i Evropské unie a vládnoucí bulharské politiky vinil z korupce a krádeží na úkor "obyčejných" Bulharů.
"Hlasoval jsem pro Parvanova. Jiná možnost nepřicházela v úvahu," shrnul pro agentur AFP pocity zřejmě hodně velké části Bulharů prodavač Stefan Ivanov při odchodu z volební místnosti.
Konflikt s tureckou menšinou vyvolal poprvé na konci osmdesátých let komunistický diktátor Todor Živkov. Kromě jiného nutil Turky, aby přijali bulharská jména. Mnoho z nich kvůli diskriminaci uprchlo doTurecka, ale po pádu komunismu se vrátili zpět.
Architekt vstupu do euroatlantických struktur
V NATO je Bulharsko od roku 2004, do Evropské unie vstoupí 1.ledna příštího roku. Velký podíl na tom je v Bulharsku přičítán právě Parvanovovi, devětačtyřicetiletému historikovi.
Infobox
BULHARSKO V ČÍSLECH
ROZLOHA:
- 110 994 km2
POČET OBYVATEL:
- 7, 8 miliónu
ETNICKÉ SLOŽENÍ:
- 84 procent Bulhaři, 10 procent Turci, 5 procent Romové, 1 procento ostatní
NÁBOŽENSTVÍ:
- Věřící Bulhaři se hlásí převážně k pravoslavné církvi, příslušníci turecké menšiny k sunnitskému islámu.
EKONOMIKA:
- V posledních letech rostla přilbižně o pět procent ročně a zvýšil se i přísun zahraničních investic. Přesto bude s průměrným měsíčním platem 160 eur Bulharsko nejchudší zemí EU.
Parvanov byl před svým zvolením do prezidentské funkce šéfem Socialistické strany, která vznikla na počátku devadesátých let jako nástupkyně totalitní Bulharské komunistické strany. Ta vládla zemi v letech 1944 až 1989.
Dnešní prezident stranu zmodernizoval, zamířil programově blíže k politickému středu a vytyčil jako jasné pripority vstup do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Je od pádu komunismu prvním bulharským prezidentem, který svůj mandát obhájil.
Nejchudší člen Evropské unie
Bulharsko rozšíří počet členů Unie na sedmadvacet spolu s Rumunskem. Stane se nejchudším státem EU: průměrná měsíční mzda v zemi činí pouhých 106 eur.
Brusel Sofii vyčítá, že nemá dostatečné propracovaný systém pro boj s korupcí a není úspěšná v potírání organizovaného zločinu.
V posledních pěti letech v Bulharsku došlo k více než 150 vraždám podnikatelů, bankéřů, místních zastupitelů a dalších vlivných osob. Drtivá většina z těchto zločinů zůstává neobjasněna.
Nacionalistická rétorika nepomohla
Siderov obviňuje socialisty a další politiky ze servility vůči Evropské unii. Tvrdí, že Bulharsko je a bude "vysáváno mezinárodními institucemi."
Jako příklad uvádí uzavření jaderní elektrárny Kozloduj, kterým Brusel podmínil vstup Bulharska do EU.
Kozloduj byl experty považován za nebezpečný, protože se jedná o elektrárnu sovětského typu. Podobnou té, která v roce 1986 explodovala v Černobylu.
Siderov a jeho strana s příznačným názvem Útok rovněž odmítá vybudování amerických základen v Bulharsku stejně tak jako zapojení bulharských vojáků do mezinárodních jednotek v Iráku a Afghánistánu.
Podle průzkumů ale většině Bulharů americké základny v zemi nevadí.