Podle dnes oznámených oficiálních výsledků získal Parvanov 64 procent platných hlasů, druhé kolo se však bude muset uskutečnit kvůli tomu, že volební účast dosáhla jen kolem 42,1 procenta místo ústavou předepsaných 50 procent.
Parvanovovým soupeřem v druhém kole bude šéf krajně pravicové strany Útok Volen Siderov, kterého na druhou příčku vyneslo 21,5 procenta hlasů. Siredorova strana, která odmítala vstup Bulharska do Evropské unie, v prezidentské kampani útočila i na tureckou a romskou menšinu.
Georgi Parvanov patřil mezi favority od samého začátku hlasování. Bývalý šéf vládních socialistů je mezi občany oblíbený - dovedl zemi před brány Evropské unie, kam vstoupí na začátku roku 2007.
Bývalý publicista a televizní reportér Siderov brojí proti členství Bulharska v NATO i proti vstupu do EU a vystupuje proti "vysávání" Bulharska mezinárodními finančními institucemi.
Ve svých knihách se netají protižidovskými názory a vystupuje i proti stranám založeným na etnickém základě, čímž míří na vládní Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí především zájmy turecké menšiny a má příznivce i mezi dalšími muslimy.
Zatímco vstup do unie dělá radost většině politiků i obyvatel, polovinu Bulharů trápí chudoba. A právě ekonomické problémy tradičně vévodí prezidentským volbám. Nejinak je tomu i letos.
.
Volební téma - chudoba
S hrubým domácím produktem činícím pouhou třetinu průměru v EU bude Bulharsko nejchudší zemí Unie.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Rumunsko a Bulharsko v EU už od ledna
- Pašovali děti do EU, teď je čeká trest
- Američané zřídí základny i v Bulharsku
FAKTA:
- Prezident je volen v přímých volbách na pět let a může být zvolen nejvýše dvakrát za sebou.
- Aby kandidát zvítězil v prvním kole, musí se ho zúčastnit nadpoloviční počet voličů a musí získat nadpoloviční počet
hlasů. - V druhém kole stačí prostá většina hlasů.
- K volbám se zaregistrovalo sedm dvojic uchazečů o úřad prezidenta a viceprezidenta.
- V posledních volbách zvítězil až ve druhém kole překvapivě Parvanov nad svým pravicovým předchůdcem Petarem Stojanovem.
Ačkoli mzdy v Bulharsku stouply od roku 2001 o více než 40 procent, podle průzkumu z loňského roku žije téměř polovina z jeho 7,8 milionu obyvatel z méně než dvou eur denně, což je asi 57 korun.
Kupní síla je nižší než před pádem komunismu v roce 1989. Podle statistik činí průměrný příjem na každého muže, ženu a dítě 204 leva měsíčně, tedy 2950 korun.
Nakročeno do Evropské unie
Evropská komise na konci září doporučila, aby Bulharsko společně s Rumunskem vstoupilo do EU již 1. ledna 2007.
O vstupu dvou nových členů budou státy Unie rozhodovat na příštím summitu, ale nepředpokládá se, že by na doporučení komise něco změnily.
Podle průzkumů podporuje vstup do EU 65 procent Bulharů, kteří si slibují od zahraničních investic a nových pracovních příležitostí zvýšení životní úrovně.
Příznivé jsou také současné ekonomické ukazatele.
Loni činil růst HDP 5,5 procenta, v roce 2001 to byly čtyři procenta. Rostou také zahraniční investice a díky státem řízenému programu se alespoň částečně podařilo zkrotit nezaměstnanost. Ta se v polovině 90. let blížila k dvaceti procentům, loni to bylo 11,5 procenta.
Dokončena byla privatizace bank, pokročila privatizace energetiky a po několika letech stát prodal státní telekomunikační monopol BTC.
Do Evropy tak má Bulharsko nakročeno vcelku slušně.
Vláda má problém se zločinem
V Bulharsku od loňského roku vládne široká koalice vedená vítězem voleb Bulharskou socialistickou stranou, která do vlády přizvala Hnutí za práva a svobody a dosavadní vládní Národní hnutí Simeon II. bývalého premiéra a někdejšího cara Simeona Sakskoburggotského.
Premiérem se stal šéf socialistů Sergej Stanišev.
Vládě se zatím vyhýbají politické otřesy, čeká jí ale nesnadný boj s organizovaným zločinem a korupcí, která často zasahuje i na nejvyšší místa.
Nájemní vrazi zavraždili od roku 2001 na 150 lidí, včetně předního bankéře, majitele fotbalového mužstva či pracovníků celních orgánů.