Brusel - Když letos na jaře vrcholila krize v Řecku, navrhla Evropská komise zpřísnění pravidel pro sestavování rozpočtů členských zemí EU. Chtěla tak zabránit dalšímu nekontrolovatelnému nárůstu deficitů veřejných financí evropské sedmadvacítky.
Francie a Německo tehdy přišly s plánem, jak země, která rozpočtová pravidla nedodržují, trestat. Z dobrých předsevzetí však po půl roce zbyly trosky.
Evropa je z nejhoršího venku, řada států vykazuje slibný hospodářský růst, a tábor odpůrců zpřísnění rozpočtových pravidel se rozrůstá.
Teď se na jejich stranu postavil i lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, jehož země má zanedbatelný státní dluh a k deficitnímu hospodaření v podstatě nikdy sahat nemusela.
Proti návrhu Evropské komise se staví i Česko, které maastrichtská kritéria nesplní ani letos, a nebude je podle všeho plnit ani příští dva roky.
Svůj postoj mění i Německo a Francie. Před čtvrtečním jednání Evropské rady v Bruselu naznačují, že změna smlouvy o EU a sankce vůči hříšníkům, jak je navrhovala komise, již nejsou na pořadu dne.
Sebrat hlasovací právo či ne?
Evropská komise na jaře navrhla, aby země, které maastrichtská kritéria nedodrží a navrhnou rozpočet s deficitem výrazně vyšším než tři procenta, podléhaly automaticky sankcím ze strany Bruselu.
Návrh odmítly zejména Itálie, Řecko, Španělsko a Portugalsko. Tedy země, které se dlouhodobě potýkají s vysokým státním dluhem nebo jejichž dluh začíná nebezpečně narůstat.
Naopak Finsko, Švédsko a Dánsko, které tyto problémy nemají, zpřísnění rozpočtových pravidel podporovaly.
"Potřebujeme sankce, které přicházejí tak automaticky, jak je to jenom možné," prohlašoval finský ministr financí Jyrki Katainen. "Pro všechny země musí platit stejná pravidla."
Vytvoření mechanismu, v jehož rámci by na rozpočtové hříšníky byly automaticky uvaleny sankce, již Berlín a Paříž nepožadují. Na setkáním v normandském Deauville se na tom minulý týden shodla kancléřka Angela Merkelová a prezident Nicolas Sarkozy.
Obě země by se nyní spokojily s pouhými "politickými sankcemi". Ty státy, které by maastrichtská kritéria neplnily, by podle nich měly přijít o právo hlasovat v Evropské radě, tedy na pravidelných jednáních ministrů evropské sedmadvacítky.
Až by kritéria začaly plnit, hlasovací právo by znovu získaly.
O politických sankcích by navíc měly podle Berlína a Paříže rozhodovat členské země v rámci hlasování kvalifikovanou většinou a nikoliv Evropská komise.
Ve svém středečním vystoupení v Bundestagu Merkelová nicméně potvrdila, že další ústupky již dělat nehodlá.
"Abychom zabránili dalším finančním a hospodářským krizím, musíme již dnes přijmout náležitá opatření," zdůraznila. "Evropská měna musí stát na pevných základech."
Nová pravidla, jak v EU zabránit vysoce deficitním rozpočtům, by podle ní měla vstoupit v platnost nejpozději do roku 2013. I kdyby měla znamenat přepsání unijní legislativy.
Politicky neprosaditelné
Proti tomu se ale nyní postavil i Asselborn.
"Podobný plán je absolutně neprosaditelný," prohlásil v Bruselu na pracovní večeři s ministry zahraničí EU. Členské země unie by se totiž musely shodnout na změně Smlouvy o EU.
Pro tak zásadní krok měnící fungování unie neplatí hlasování kvalifikovanou většinou. Každá ze sedmadvaceti zemí by mohla uplatnit právo veta.
Změněnou smlouvu by následně ještě musely schválit parlamenty členských zemí unie a v Irsku navíc občané v referendu.
S rozpočtovým deficitem se dnes potýká i irská vláda.
Proti změně Smlouvy o Evropské unii by se zcela nepochybně postavilo Řecko, jehož státní dluh činí 115 procent hrubého domácího produktu, stejně jako Itálie s dluhem ve výši 110 procent HDP.
Čtvrteční a páteční jednání v Bruselu budou proto velmi napjatá, stěží ale přinesou takový kompromis, jaký by rády viděly Francie a Německo.
