Sarajevo - Bosenská vláda nařídila stovkám zahraničních muslimů, aby okamžitě opustili zemi. Jde o reakci na výzvu USA, které žádají po Sarajevu tvrdší postoj vůči islamistům.
Pokud více než tři stovky osob neuposlechnou vládního nažízení, hrozí jim deportace.
Na seznamu jsou i muži z Ruska
Typickým příkladem je osud Ajmána Awáda, který pochází ze Sýrie. Přestože splnil všechny podmínky k získání občanství a v Bosně žije od roku 1982, úřady ho chtějí deportovat.
Důvod je jasný. Awád je členem skupiny s názvem Brigády mudžahedínů.
Za bosenské války v letech 1992 až 1995 mnozí ozbrojenci ze zahraničí - často z Blízkého východu a severní Afriky - bojovali po boku bosenských Muslimů proti Chorvatům a Srbům.
Většina dobrovolníků, kteří zůstali po válce v Bosně, se oženila s místními ženami a mnozí teď žijí v islámských komunitách v odlehlých venkovských oblastech.
"Z 367 osob, které byly zbaveny bosenského občanství, pochází většina z Turecka, Egypta, Alžírska, Sýrie, Tuniska, Súdánu nebo Ruska," potvrdila ministryně spravedlnosti Barisa Colaková.
Ministryně nepotvrdila, že by někteří z mužů měli přímé kontakty na teroristické skupiny, o čemž spekulovala místní média.
"Toto rozhodnutí je konečné a závazné," cituje z prohlášení ministerstva bezpečnosti agentura AP. "Všichni lidé, jimž bylo zrušeno občanství, se stávají cizinci a musejí neprodleně dobrovolně opustit zemi. V opačném případě bude jejich pobyt považován za nezákonný."
V Bosně bojovalo mnoho cizinců
Bosna se stala po teroristických útocích na USA z 11. září 2001 terčem kritiky za to, že poskytla občanství lidem napojeným na mezinárodní teroristickou síť.
Bosenská vláda reagovala vytvořením komise pověřené revizí případů všech osob, které byly naturalizovány od vyhlášení nezávislosti Bosny v roce 1992.
Komise předkládá doporučení vládě, která má ohledně případného zrušení občanství poslední slovo.
Od svého ustavení komise zrušila občanství stovkám lidí, kteří jej získali během války či bezprostředně po ní. Velká většina jich Bosnu opustila, někteří ale byli deportováni.
Bývalý vojenský velitel Serif Patković považuje toto rozhodnutí za politické. "Tihle lidé bojovali ve válce, řada z nich je invalidní, mají zde ženy a děti," řekl agentuře Reuters.
Rozhodnutí Sarajeva se nelíbí ani ochráncům lidských práv. Ti se obávají, že tyto osoby budou v rodné zemi vystaveny pronásledování či vězení.
