Boje mezi Thajskem a Kambodžou pokračují i po termínu, který jako dohodnutý čas jejich ukončení oznámil americký prezident Donald Trump. Uvedli to dnes lídři obou zemí, kteří se opět vzájemně obvinili z rozdmýchávání násilností, napsala agentura Reuters.
Thajské ministerstvo obrany oznámilo, že nové střety na hranici s Kambodžou si dnes vyžádaly životy čtyř thajských vojáků, napsala agentura AFP. "Zemřeli další čtyři vojáci," řekl na tiskové konferenci mluvčí thajského ministerstva obrany a dodal, že od pondělního obnovení bojů na hranicích mezi Thajskem a Kambodžou zemřelo celkem 14 thajských vojáků.
Thajský premiér Anutin Čánvirakun oznámil, že jeho země bude pokračovat v útocích, dokud se nebude cítit bezpečná, a že konflikt podněcují útoky Kambodže ohrožující civilisty. Kambodžský premiér Hun Manet naproti tomu uvedl, že Kambodža je připravena boje ukončit a že útočí pouze Thajsko.
Trump v pátek uvedl, že si s oběma vůdci telefonoval a ti mu slíbili, že ještě v pátek boje ukončí. Šéf Bílého domu dal do souvislosti konec bojů a pokračování obchodů Thajska a Kambodže se Spojenými státy. Obchodní dohody s oběma zeměmi použil Trump jako páku při vyjednávání příměří v dohodnutého v létě.
Navzdory jeho snaze však pokračují prudké pohraniční střety, které začaly před šesti dny. Na několika místech podél sporné, 817 kilometrů dlouhé hranice se odehrávají jedny z nejtvrdších bojů od letošního července. Tento týden při nich zahynulo nejméně 20 lidí, více než 260 dalších bylo zraněno a z pohraničních oblastí se evakuovalo přes půl milionu obyvatel.
Letošní vlna násilností se zvedla po smrti kambodžského vojáka, který zemřel 28. května na hranicích po přestřelce s thajskými vojáky. Situace se pak vyostřila 23. července, kdy Bangkok obvinil Phnompenh z nastražení min, které ve sporné oblasti zranily nejméně pět thajských vojáků.
Po diplomatické roztržce se vojska obou zemí začala následující den ostřelovat. Pět dní trvající ozbrojené příhraniční střety si tehdy vyžádaly 43 mrtvých a kolem 300 tisíc vysídlených osob na obou stranách. Obě země podepsaly 28. července dohodu o příměří, která následovala po Trumpově ekonomickém tlaku.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Zápas o budoucnost medicíny už začal, ale jen málokdo si toho všiml
Zdravotnictví je oborem, v němž bude mít umělá inteligence (AI) mimořádně silné postavení. Ne proto, že by „rozuměla“ lidem lépe než lidé sami, ale proto, že medicína je do značné míry založena na rychlém zpracování velkého množství informací a na expertním rozhodování pod tlakem nejistoty. Právě v tomto typu činností je AI velmi silným konkurentem člověka.
Expremiér Fiala už nejspíš rozhodl o své budoucnosti. Očekávaný scénář to ale nebude
Když Petr Fiala (ODS) odcházel z čela vlády, vynořily se spekulace, zda bude kandidovat do Senátu a v případě úspěchu i na předsedu horní parlamentní komory. On sám o této možnosti nemluvil, jen upozorňoval, že se rozhoduje, co dál, a přitom vyjadřoval podporu současnému šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi. Podle informací Aktuálně.cz má nyní už jasno - o místo mezi senátory letos usilovat nebude.
ŽIVĚZelenskyj se chystá ohlásit plán prezidentských voleb a referenda o míru
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje 24. února oznámit plán vypsání prezidentských voleb a referenda o mírové dohodě ve válce, kterou toho dne povede Rusko proti Ukrajině přesně čtyři roky. Ve středu to napsal list Financial Times s odvoláním na světové představitele informované o těchto plánech. Ty Zelenskyj činí po tlaku ze strany administrativy amerického protějšku Donalda Trumpa.
Zájem měla CIA, ale on zůstal věrný KGB. Novinář přibližuje příběh agenta Köchera
V únoru 1986 se na Glienickém mostě v Berlíně odehrála historická událost: disident Anatolij Ščaranskij byl vyměněn za Karla Köchera, jediného známého špiona, který pronikl přímo do americké rozvědky CIA. Zatímco na Západě média událost sledovala s mimořádnou pozorností, na Východě téměř zapadla. „Karel Köcher vůbec nebyl jmenován,“ říká novinář Vladimír Ševela, autor knihy Český krtek v CIA.
ŽIVĚOpozice neprosadila ani popáté debatu o Okamurově sesazení z čela sněmovny
Opozice neprosadila ani popáté doplnění programu sněmovní schůze o projednání návrhu na sesazení předsedy SPD Tomia Okamury z čela dolní komory. Opoziční zástupci mu vyčítají zejména protiukrajinské výroky. Nynější předkladatelka návrhu Olga Richterová (Piráti) uvedla, že předseda Sněmovny má ztělesňovat respekt k ústavě a k demokratickým pravidlům.