Finanční atomovka. Zablokované ruské miliardy ubránila Belgie, půjčka Kyjevu vázne

Petra Jaroměřská Petra Jaroměřská
před 2 hodinami
Spor unijních zemí o využití zmrazeného ruského majetku pokračuje. Dohoda je zatím v nedohlednu a poslední jednání v Bruselu narazila na odpor Belgie. Vlámský premiér má obavy, aby využití ruských aktiv nakonec nemuseli splácet belgičtí daňoví poplatníci.
Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně varoval evropské země před odvetou, pokud zmrazené ruské prostředky využijí na podporu Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně varoval evropské země před odvetou, pokud zmrazené ruské prostředky využijí na podporu Ukrajiny. | Foto: Reuters

Lídři Evropské unie se na čtvrtečním jednání nedokázali shodnout, jakým způsobem bude možné čerpat půjčku ve výši 140 miliard eur pro Ukrajinu, aby dál mohla čelit ruské agresi. Kyjev peníze akutně potřebuje na nákup zbraní. "Je mi trochu líto, že nás teď obviňují jako neochotnou zemi," řekl šéf belgické vlády Bart De Wever po jednání novinářům.

Půjčka se má financovat ze zmrazených ruských aktiv. "Zatím jsem ani neviděl právní základ pro toto rozhodnutí," zdůraznil De Wever.

Většina zmrazeného majetku se totiž nachází v Belgii a tamní vláda požaduje jasné záruky pro případ, že by se musel vracet Kremlu. Jinými slovy, kdo by využité peníze nakonec splatil. De Wever se obává, že by to byli právě belgičtí daňoví poplatníci.

"Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet," zdůraznil De Wever. "Je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům," dodal k návrhu na takzvanou reparační půjčku Ukrajině.

Server Euroactiv napsal, že belgický premiér paralyzoval plány Evropské komise požadavkem, aby rizika vyplývající z toho, že si unie na zmrazený ruský majetek sáhne, sdílely všechny země EU. "Zeptal jsem se svých kolegů: kdo je na to připraven? Odpovědí nebyla vlna nadšení kolem stolu," popsal novinářům po skočení summitu předseda belgické vlády.

Ostatní země podle De Wevera musí nést odpovědnost i vzhledem k tomu, že značné množství zmrazeného majetku se nenachází jen v Belgii. V tom se Belgie zastalo Německo. Kancléř Friedrich Merz, který sice takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu jednoznačně podpořil, zároveň uznal, že Belgie vznesla "některé velmi vážné otázky, které musíme ještě vyřešit".

Co je reparační půjčka?

  • Úvěr poskytnutý Evropskou unií Ukrajině na pomoc ve válce s Ruskem.

  • Na financování půjčky se mají použít ruská aktiva zmrazená v unijních zemích.

  • Nejde o klasický úvěr, ke splácení má dojít teprve ve chvíli, až by Rusko zaplatilo Ukrajině reparace, tedy odškodnění za způsobenou újmu.

  • Nemá jít o konfiskaci ruských aktiv.

"Komise byla požádána, aby vypracovala všechny možné varianty a předložila nám je na příštím zasedání Evropské rady, které se bude konat 18. prosince," citoval Merze deník The Financial Times.

Podle šéfa německé vlády je potřeba, aby Ukrajina měla prostředky hned na začátku příštího roku. Bez peněz na nákup zbraní se Kyjev nebude moci účinně bránit, naléhavě varuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Server Politico letos na jaře označil využití zabaveného ruského majetku pro Ukrajinu za finanční atomovku, která může Ukrajině v boji proti Rusku výrazně pomoci. Ale zatímco Belgie byla na bruselském summitu EU jasně proti, například Maďarsko, které je za svou vstřícnost k Rusku často kritizováno, se ve čtvrtek zdrželo hlasování, pokud jde o samotný návrh půjčky pro Ukrajinu, píše Financial Times.

Český premiér Petr Fiala po jednání uvedl, že neshody v tom, jak se půjčka pro Ukrajinu realizuje, nejsou výrazem rezignace. "Spíše to odráží, že je potřeba do dalšího setkání Evropské rady v prosinci vyjasnit některé právní a technické věci," uvedl končící předseda české vlády.

Spory o využití zmrazeného ruského majetku se řeší už dlouho a vždy naráží na to, jakým způsobem to udělat, aby se minimalizovaly případné škody. A jak se bude postupovat, pokud Rusko proti takovému plánu podnikne odvetné kroky.

Odhaduje se, že zmrazená ruská aktiva mají hodnotu asi 260 miliard eur celkově po celém světě. Největší část - asi 190 miliard eur - má být v Evropské unii, kde drtivou většinu drží Euroclear, což je finanční depozitář v Belgii. Menší část pak drží Francie a Německo. Velkou část tvoří státní dluhopis eurozóny nebo USA, měnové rezervy a cenné papíry.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy