Region, kterému vládnou dědičné monarchie a autoritářské vlády, se ideálům západní demokracie neblíží.
V Egyptě sílí islamisté z Muslimského bratrstva, v Palestině zvítězil radikální Hamas a nový elán nechybí ani iráckým šíitům, kteří obracejí svůj pohled směrem k sousední teokracii v Íránu.
Vypadá to, jako by žádná změna v regionu ani nezačala, a veškerá snaha Západu tak vyšla vniveč.
Podaří se region reformovat? Možná příště
Největší spojenec USA v oblasti, egyptský prezident Husní Mubarak, odložil o celé dva roky místní volby, a to v reakci na úspěch islamistů z Muslimského bratrstva v parlamentních volbách.
Stejně tak se tento rok nebude volit do poradní rady v Kataru. Volby přijdou na řadu možná příští rok.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Saddám čelí obvinění za genocidu Kurdů
- Muslimský bojkot dánského zboží končí
- Kuvajtská premiéra: ženy u voleb
V reformním a demokratickém Bahrajnu pokračuje napětí mezi většinovými šíity a sunnitskou vládou, která se v nadcházejících volbách snaží omezit jejich volební práva.
V Jemenu byla před blížícími se prezidentskými volbami potlačena svoboda slova. Některé deníky přestaly vycházet, novináři skončili za mřížemi.
Saúdskoarabský král Abdulláh se nechal inspirovat Katarem a své rádce v konzultační radě měnit nehodlá. Navíc byl v zemi zatčen jeden z hlavních kritiků vlády Muhsín Awadží.
Jordánský král stejného jména nechal pro západní inteligenci vypracovat zprávu o připravenosti země na reformy, která však nebyla nikdy publikována.
Demokracie na druhé koleji kvůli ekonomice
Po teroristických útocích z 11. září 2001 se přitom demokratizace strategicky důležitého blízkovýchodního regionu stala jedním z hlavních cílů amerického prezidenta George Bushe.
Nejviditelnějším a nejtěžším testem prochází jeho politika v Iráku a Afghánistánu.
Státy Arabského poloostrova na změny zpočtáku opatrně přistoupily. Většina z nich souhlasila s demokratickými volbami a na počátku 21. století sepsala své ústavní listiny. Ekonomická situace je pro ně však momentálně mnohem důležitější.
Především kvůli ní se Amerikou prosazované demokratické reformy odkládají.
Ještě loni v létě sliboval egyptský prezident Mubarak, který ročně dostává dvě miliardy dolarů americké pomoci, že změní ústavu a novým politickým stranám nechá více prostoru. Toho se však ani po tři čtvrtě roce stále nedostává a nová ústava je v nedohlednu.
Monopol jeho Národní demokratické strany pokračuje a kandidátům z Muslimského bratrstva bude zabráněno v kandidatuře v prezidentských volbách 2011.
Egyptští islamisté na svobodě
Přesto byla právě v těchto dnech téměř tisícovka členů ilegálního Islámského seskupení včetně jeho historického vůdce propuštěna z vězení.
Islámské seskupení spolu s fundamentalistickým hnutím Nový džihád stálo za atentátem na prezidenta Sadata z roku 1981 a řadou krvavých násilností, které zasáhly zemi v 90. letech.
Mezi nejtragičtější patří útok z listopadu 1997 v Luxoru, kde bylo povražděno 58 zahraničních turistů.
Podle advokáta Muntásara Zajáta úřady prozkoumaly případy vězněných a zjistily, že "opustili své mylné ideje" o použití násilí na obranu svého přesvědčení.
