Ceny ropy stoupají, akcie klesají, Trump střídavě hrozí a slibuje a do Zálivu míří další vojáci. Tak vypadá situace v Perském zálivu po skoro měsíci americko-izraelského bombardování.
Americký prezident prodloužil jeden důležitý termín. Pokud přijme Teherán do 6. dubna americké podmínky, zruší rozkaz zničit masivními nálety íránskou energetiku. Irán by se ocitnul bez elektřiny, ropy a plynu, což by pro jeho 90 milionů obyvatel mělo katastrofální následky.
S Íránem to ale nepohnulo. Naopak varoval, že by jeho odvetné údery mohly dopadnout i na to nejcennější, co mají ostatní státy v Zálivu – na odsolovací stanice. Odsolování zajištuje skoro sedmdesát procent pitné vody v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech a devadesát procent v Kuvajtu či Bahrajnu. Zničení odsolovacích stanic by tak způsobilo katastrofu nedozírných následků, protože za ně v poušti neexistuje náhrada.
Mezitím pravděpodobně pokračují nepřímé kontakty mezi USA a Íránem, nejspíše prostřednictvím Pákistánu. Ovšem bez úspěchu. Hormuzská úžina tak zůstává uzavřená a s ní i ropa, plyn, hnojiva, plasty, helium a další klíčové komodity pro světovou ekonomiku.
K Zálivu se nicméně blíží expediční sbor námořní pěchoty a výsadkáři z 82. výsadkové divize. Spekuluje se o tom, že by je Trump mohl využít k obsazení ostrovů a ostrůvků v Hormuzské úžině a tím ulehčit snahu o znovuotevření této klíčové vodní cesty.
Sdílet
Nejnovější videa
