Návrh zaslaný Kongresu na období od 1. října do 30. září předpokládá snížení deficitu federálního rozpočtu o více než jeden bilion dolarů (22,4 bilionu Kč) během příštích deseti let. Částečně toho chce dosáhnout zvýšením daně z příjmu právnických osob z 21 na 28 procent, což je sazba, kterou upřednostňují progresivní demokraté, ale s níž nesouhlasí klíčoví umírnění členové této strany. Na tuto úroveň daň snížil v roce 2017 Donald Trump.
"Zatímco zisky velkých podniků raketově vzrostly, jejich investice do naší ekonomiky nikoli: daňové úlevy neovlivnily pracovníky ani spotřebitele," uvedl Bílý dům s tím, že nová sazba na úrovni 28 procent zůstane i tak historicky nízká.
Biden si také přeje, aby svým dílem přispěli k výběru daní nejbohatší americké domácnosti. Navrhuje novou 20procentní minimální daň pro nejlépe vydělávajících, tedy 0,01 procenta z nich. Daň by se dotkla těch, kteří vlastní více než 100 milionů dolarů, a příjmy z ní by z více než z poloviny podle prezidenta přicházely od miliardářů.
Celkově se těžiště rozpočtu na rok 2023 přesouvá od pandemie, která odezněla po masivní vlně omikron koncem minulého roku, směrem k řešení kriminality, veřejné bezpečnosti a ke globálnímu nebezpečí vzniklému ruskou invazí na Ukrajinu. Kongres může návrh připomínkovat; demokratičtí zákonodárci sice ovládají obě jeho komory, ale jen těsnou většinou a navíc jsou v řadě otázek rozděleni. Prudký nárůst výdajů na obranu, které mají dohromady tvořit 813 miliard dolarů, pravděpodobně narazí na výhrady levého křídla strany, uvedla agentura AFP.
