


Počet lidí zabitých při protestech v Íránu vzrostl na 62, uvedli v pátek podle agentury AP lidskoprávní aktivisté, zatímco íránský režim pohrozil tvrdým postupem proti demonstrantům. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v televizním projevu obvinil z nepokojů v zemi Spojené státy a prohlásil, že Írán jejich tlaku neustoupí.

Zároveň Chameneí varoval, že islámská republika neustoupí a nebude se podřizovat zahraničním zemím, uvedly agentura Reuters a íránská stanice Iran International.



Íránská státní média dnes prolomila mlčení ohledně protestů, které v zemi sílí už dvanáct dní, a nazvala íránské demonstranty "teroristickými agenty" USA a Izraele.
Chameneí v krátkém projevu odvysílaném státní televizí silně kritizoval Spojené státy, přičemž řekl, že americký prezident Donald Trump má "potřísněné ruce krví více než tisíce Íránců", což byl zjevný odkaz na 12denní válku, kterou v loni v červnu vyvolal bezprecedentní útok Izraele na vojenské a jaderné objekty, včetně obydlených oblastí, a do kterého se USA také zapojily.
"Írán zůstává neochvějný a ani o píď se neodchýlí od svých zásad a nebude se podřizovat cizím zemím. Naléhavě vyzývám amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se soustředil na problémy své vlastní země", řekl duchovní vůdce Íránu a varoval, že "arogantní" americký vůdce bude svržen.
Chameneí také kritizoval protestující, že "ničí své vlastní ulice, aby udělali radost prezidentovi jiné země," čímž podle agentur opět odkazoval na Trumpa.

Projev zazněl v době, kdy protesty v Íránu nabývají na síle a zemřelo při nich už nejméně 45 lidí. Protesty se již rozšířily napříč celou zemí.
Podle agentury AP demonstranti pochodovali ulicemi až do dnešního rána navzdory tomu, že íránský režim zemi od čtvrtka odřízl od internetu a mezinárodních telefonních hovorů.
Ze začátku poklidné protesty proti ekonomické situaci v zemi nabyly výrazně politického rázu, lidé v ulicích volají po svržení Chameneího a dožadují se návratu Rezy Pahlavího, syna posledního íránského šáha a bývalého korunního prince žijícího v exilu.
V ulicích podle stanice BBC lidé křičeli "Ať žije šáh", nebo "Toto je poslední bitva! Pahlaví se vrátí," čímž připomínali dynastii svrženou islámskou revolucí v roce 1979. Z videí zveřejněných BBC je vidět davy demonstrantů, kteří zakládají ohně, nebo ničí kamerová zařízení.
Protesty, které jsou za poslední tři roky jedny z největších, zahájili 28. prosince 2025 v Teheránu obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů.
Na pokračující protesty dnes reagovala také Francie, která vyzývala íránské úřady, aby projevily maximální zdrženlivost. "S velkým znepokojením sledujeme události v Íránu. Chápeme legitimní aspirace íránského lidu na svobodu projevu a právo demonstrovat," uvedl podle AFP diplomatický zdroj.
Protesty, které čím dál více sílí, představují pro tamní vládu největší výzvu za několik let, píše agentura AP.



Prezident Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 mld. Kč, i když podle odborníků porušuje zákon. Řekl to v rozhovoru pro Deník.



Francie a Británie připravují předání jaderné zbraně Kyjevu, uvedla dnes podle státní agentury TASS ruská rozvědka SVR. Důkazy ke svému tvrzení nepředložila. "V současné době, podle dostupných informací SVR, Londýn a Paříž aktivně pracují na řešení otázek poskytnutí takové zbraně Ukrajině a způsobů jejího doručení," citoval TASS z prohlášení.



Belgičan Marc Dutroux, který si odpykává doživotní trest za věznění a zneužívání šesti dívek a smrt čtyř z nich, měl ve své cele desítky fotografií nahých dětí. Napsala to v úterý agentura AFP s odvoláním na informace belgických médií, podle nichž byla mezi dvěma stovkami pornografických snímků polovina zachycující děti.



Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná. Americký prezident Donald Trump dnes v příspěvku na své sociální síti opět zkritizoval nejvyšší soud a pohrozil novými cly.



Ambiciózní návrat lidstva k Měsíci se znovu komplikuje. Program NASA Artemis, který má navázat na slavnou éru programu Apollo, čelí dalším technickým potížím. Raketa, jež má vynést posádku mise Artemis II na cestu kolem Měsíce, se bude muset vrátit do montážní haly. Důvodem je problém s prouděním helia v horním stupni rakety. Jde už o druhou závadu, kvůli které byla mise odložena.