Jerevan - "Silná armáda" - tak zní heslo, se kterým jdou republikáni, vládní arménská strana, do dnešních parlamentních voleb v této zakavkazské postsovětské republice.
Slogan, který obvykle nestojí na prvním místě ve výčtu hesel politických stran, však v malé Arménii, kde kandiduje několik desítek politických uskupení, téměř zaručuje volební úspěch.
Až za tímto heslem se řadí hesla typu "nová pracovní místa, rozvoj venkova, zdraví obyvatel nebo věda a vzdělání".
Napětí na hranicích
Arménie totiž silnou armádu potřebuje. Její vztahy se sousedními státy Tureckem a Ázerbajdžánem nejsou zrovna ideální.
Na východě Arménie, na hranicích separatistické republiky Náhorní Karabach s Ázerbájdžánem občas dochází k přestřelkám mezi vojáky obou táborů.
S Tureckem zase Arménie vede diplomatickou válku za to, že nechce narozdíl od mnoha států světa uznat genocidu arménského obyvatelstva v někdejší Osmanské říši mezi léty 1915-1923.
Tip: Jak si Arméni připoměli 92. výročí genocidy - čtěte ZDE
Hranice mezi těmito státy jsou uzavřeny, neexistují mezi nimi žádné diplomatické vztahy.
OBSE má výhrady
A to je podle mluvčího arménského ministerstva zahraničí Vladimíra Karapetijana také důvod, proč země odmítla k dnešním volbám přizvat turecké pozorovatele.
Odmítnutí vpustit Turky do země však kritizovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která na volby dohlíží.
"Bránit některým pozorovatelům, aby se zúčastnili voleb, porušuje principy transparentnosti a objektivity," uvedl v prohlášení Christian Strohal, ředitel úřadu pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE.
OBSE bude mít během voleb v zemi 400 pozorovatelů a hlasitě připomíná, že poslední volby v roce 2003 měly k mezinárodním standardům, jak je vidí OBSE, hodně daleko.
Všechno je v rukou "hochů z Karabachu"
V minulých volbách získaly většinu tři proprezidentské strany: Republikáni, Dašnaktsutiun a Orinats Jerkir (Země zákonů), která se ale později přidala k opozici tvořené ještě stranou Narodní jednota a spravedlnost.
Podle analytiků má z více než třicítky politických uskupení, které kandidují v letošních volbách, reálnou šanci na vstup do parlamentu sedm stran. Z toho jsou čtyři loajální prezidentu Robertu Kočarjanovi.
Tento bývalý prezident separatistického Náhorního Karabachu byl zvolen v roce 1998 a znovuzvolen právě v kritizovaných volbách v roce 2003. Největším favoritem jsou i v těchto volbách republikáni.
Volby v Arménii
Název: Arménie (Hajastán - arménsky, Ermenistan - turecky)
Počet obyvatel: 3,2 miliony
Hlavní město: Jerevan
Prezident: Robert Kočarjan
Premiér: Serž Sarksijan
Etnické složení: Arméni (97 procent), Rusové, Kurdové, Řekové, Židé
Hranice: Azerbájdžán (uzavřeny), Turecko (uzavřeny), Náhorní Karabach (neuznává samostatnost), Írán a Gruzie
Jazyk: arménština (užívá unikátní abecedu s 39 písmeny)
Náboženství: Arménská apoštolská církev (nezávislá větev křesťanství). Země je nejstarší dosud existující zemí, která přijala křesťanství jako státní náboženství (v roce 301)
Počet voličů: 2,3 miliony
Volební místnosti: 1923 ve 41 oblastech
Počet volených poslanců: 131
Jejich předsedou je Serž Sarksijan, Kočarjanův spolubojovník za nezávislost Karabachu z dob před 20 lety. Své přátelství opět utužili poté, co v březnu zemřel premiér Andarik Margarijan. Na jeho místo totiž nastoupil právě Sarksijan.
Netradiční souboj
Opozice je rozdělena a tvrdí, že nedostala dostatečný prostor v televizi. V Arménii přitom existuje přes 10 televizních kanálů.
Analytici upozorňují, že letošní volby nejsou bojem mezi koalicí a opozicí, ale válkou uvnitř arménské vládnoucí elity. Nejvíce napjaté vztahy jsou mezi Sarksijanem a vlivným podnikatelem a předsedou strany Prosperující Arménie Gagikem Tsarukijanem.
Před několika týdny se najatí střelci snažili zabít vlivného politika z Reublikánské strany, kdosi také nechal vyhodit do povětří kancelář strany Prosperující Arménie v Jerevanu.
Tyto události někteří připodobňují k událostem v roce 1999, kdy byl při střelbě v arménském parlamentu zabit premiér a také předseda komory.
V dnešních volbách se tedy žádné velké překvapení nečeká. V hlasování jde spíše o to, aby byla koalice dost silná na to, aby v prezidentských volbách v příštím roce zajistila Serži Sarksijanovi křeslo hlavy státu.
S Ruskem a Íránem v zádech
Arménie má nejtěsnější vztahy z Ruskem. Na arménském území je velká ruská vojenská základna a Rusko plánuje v Arménii vybudovat ruskou verzi protiraketového deštníku S400 Triumf.
Dalším významným spojencem, který zemi dodává životně důležitý zemní plyn, je Írán. Právě před několika měsíci byl otevřen úplně nový plynovod vedoucí z Íránu.
"Nemyslím si, že se tato orientace země bude po volbách měnit," uvedl nedávno Sarksijan, neopomněl však dodat, že je Arménie zahrnuta do programu politiky sousedství Evropské unie.