Gates v eseji argumentuje, že světoví filantropové by měli část svých prostředků přesunout z oblasti boje proti klimatické změně na jiné iniciativy, zejména na prevenci hladu a nemocí.
"Klimatická změna lidstvo nevyhladí," napsal americký miliardář a čerstvý sedmdesátník. Připomněl také, že dosavadní snahy o dosažení uhlíkové neutrality (stav, kdy se emise skleníkových plynů vyrovnají nebo kompenzují jejich pohlcováním z atmosféry - pozn. red.) přinesly skutečný pokrok, zároveň však upozornil, že velká část peněz byla promarněna na drahé a pochybné projekty.
Ačkoli Gates zdůrazňuje, že investice do boje proti klimatickým změnám musí pokračovat, varuje, že rozpočtové škrty ordinované prezidentem Donaldem Trumpem v USAID (Americké agentuře pro mezinárodní rozvoj) ohrožují naléhavější problémy a mohou mít trvalé důsledky v boji proti hladomoru a život ohrožujícím nemocem, kterým přitom lze předejít.
Gates zároveň soudí, že samotné sledování vývoje průměrné teploty na Zemi - jejíž hodnota setrvale stoupá - není nejlepším ukazatelem pokroku v oblasti klimatu. Naráží tím na Pařížskou dohodu z roku 2015, podle níž se státy zavázaly omezit globální oteplování na nejvýše 1,5 stupně Celsia oproti průměrné teplotě v předindustriálním období.
"Zdraví a prosperita jsou nejlepší ochranou před klimatickou změnou"
"Zdraví a prosperita jsou nejlepší ochranou před klimatickou změnou," uvedl Gates. Prognózy podle něj ukazují, že ekonomický rozvoj povede k výraznému poklesu úmrtí spojených s klimatickými dopady, zatímco zavádění nových technologií může zlepšit odolnost zemědělství v chudších zemích.
"Ačkoli platí, že klimatické změny budou mít vážné důsledky - zejména pro lidi v nejchudších zemích -, nepovedou k zániku lidstva," napsal Gates. "Toto je příležitost znovu se zaměřit na metriku, která by měla znamenat více než emise a změna teploty - zlepšování životů. Naším hlavním cílem by mělo být zmírňovat utrpení, zejména těch, kteří žijí v nejtěžších podmínkách v nejchudších zemích světa."
Mnoho vědců se však domnívá, že rychlé oteplování planety by mohlo vést k řadě nevratných bodů zlomu s řetězovým efektem. Mezi tyto scénáře patří zpomalení oceánských proudů, tání ledových příkrovů či masový úhyn korálových útesů.
Muž, jehož majetek je odhadován na 105 až 135 miliard dolarů, se ve svojí nové eseji o žádném z těchto scénářů nezmínil, ačkoli o nich v minulosti opakovaně hovořil.
Gates svou esej publikoval týden před začátkem světového klimatického summitu COP30, který se letos uskuteční v Brazílii. Přestože se v minulosti těchto akcí osobně účastnil, letos podle deníku The New York Times na událost nedorazí.
Zakladatel Microsoftu opustil výkonnou funkci v technologickém gigantu v roce 2008 a od té doby se věnuje filantropii a investicím do nových technologií. Jeho fond Breakthrough Energy, založený v roce 2015, investoval přibližně dvě miliardy dolarů (asi 42 miliard korun) do technologií, které by mohly pomoci s naplňováním klimatických cílů.
