Odborníci se shodují, že tento personální posun není náhodný. Ve svém druhém funkčním období Trump prosazuje loajalitu nad odbornost a zároveň pokračuje v rozsáhlém snižování počtu federálních zaměstnanců.
V květnu jeho administrativa propustila desítky specialistů z Národní bezpečnostní rady (NSC) a v červenci více než 1300 úředníků ministerstva zahraničí, včetně analytiků zaměřených na Rusko a Ukrajinu. Podle odborové organizace AFSA od začátku roku odešlo z diplomatické služby kolem čtvrtiny zaměstnanců.
"Trump nemá ani jednoho poradce pro tvorbu politiky, který by znal Rusko a Ukrajinu," varuje bývalý diplomat Eric Rubin pro Financial Times. Rubin také upozornil, že klíčové posty v americké administrativě zaměřené na Rusko a Ukrajinu stále nejsou obsazeny.
Trump tak k jednacímu stolu s Putinem usedne bez náměstka ministra zahraničí pro evropské záležitosti schváleného Senátem i bez jmenovaného velvyslance v Moskvě či Kyjevě.
Setkání v Helsinkách
Setkání s Putinem se odehraje v naprosto odlišných podmínkách než předchozí summity. V roce 2018 v Helsinkách Trump po boku ruského prezidenta zpochybnil závěry vlastních tajných služeb o ruském vměšování do voleb a přijal Putinovo popření bez výhrad.
Podle bývalého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona se tehdejší přípravy často potýkaly s prezidentovou neochotou studovat podklady. Bolton vzpomíná, jak Trump při cestě na summit raději sledoval fotbal, než debatoval o jaderných otázkách.
Trump sám nyní hovoří o "oťukávací" schůzce a tvrdí, že během dvou minut pozná, zda je možný pokrok. Analytici ale varují, že improvizace a absence odborného zázemí mohou dát výraznou výhodu Putinovi. Politikovi, který je proslulý detailní znalostí témat a schopností zaskočit protějšky nečekanými argumenty.
Historie jejich setkání naznačuje, že Putin dokáže využít slabin amerického prezidenta. Při prvním setkání v roce 2017 si Trump vyžádal poznámky svého tlumočníka a na pozdější tiskové konferenci ve Vietnamu bez výhrad přijal Putinova slova o nevměšování do voleb.
Bývalý francouzský prezident Francois Hollande, který s Putinem vyjednával o Ukrajině, varuje, že ruský vůdce používá "profesionální lhaní" a taktiku natahování času.
Podle expertů Putin začíná jednání dlouhými historickými exkurzy, které mohou trvat hodinu i déle, a teprve poté nabídne dílčí ústupek, aby druhá strana měla pocit, že dosáhla pokroku. Podobnou taktiku mohla veřejnost sledovat při rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem, kdy se Vladimiru Putinovi "podařilo zaběhnout" až Rurikovcům.
Emoce a fakta
Trumpův přístup k zahraniční politice je však založen spíše na intuici a osobních vztazích než na studiu faktů.
Angela Merkelová ve svých pamětech píše, že s Trumpem "mluvili na dvou různých úrovních: on na emocionální, já na faktické". To je podle bývalých diplomatů přesně prostor, který Putin umí využít.
Andrew Weiss z Carnegie Endowment dodává, že se nyní setkají dva lídři, kteří už léta nemají kolem sebe žádné skutečné protiváhy.
Ačkoli ruská letní ofenziva na Ukrajině nedosáhla očekávaných výsledků a Putin má důvod hledat diplomatické manévry, analytici neočekávají, že by summit na Aljašce přinesl průlom.
