Muž obviněný z vraždy pravicového amerického aktivisty Charlieho Kirka se ve čtvrtek poprvé osobně dostavil k soudu, který řeší tento případ. Píší to agentury Reuters a AP. Podle vyšetřovatelů Tyler Robinson v září zastřelil ránou z pušky Kirka na univerzitě ve státě Utah. Robinsonovi obhájci žádají soud, aby zakázal pořizování videopřenosů a záznamů ze stání.
Trumpova administrativa pokračuje v boji proti diverzitě. Ministr zahraničí Marco Rubio nařídil všem diplomatům, aby nově používali font písma Times New Roman místo současného fontu Calibri. Ten zavedla Bidenova administrativa před dvěma lety. Rubio to ale označil za zbytečný krok, který propaguje diverzitu.
Rusko po sabotážích a provokacích plánovalo útočit na lety do USA a způsobit leteckému průmyslu větší narušení než jakýkoli jiný teroristický čin od útoků na Světové obchodní centrum, píše deník Financial Times. Evropské tajné služby sice podle deníku akcím zabránily, faktem ovšem je, že Rusko nyní představuje pro civilní životy v Evropě stejně velkou hrozbu jako islamistický terorismus.
„Atmosféra byla hrozivá. Vítejte v pekle!“ píše odsouzený francouzský exprezident Nicolas Sarkozy ve svých pamětech, které vytvořil během svého pobytu za mřížemi. Exprezident si v nich stěžuje na podmínky, které ve vězení panovaly, a nabádá svoji politickou stranu ke spolupráci s francouzskou krajní pravicí.
Slovenský prezident Peter Pellegrini ve čtvrtek vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby přezkoumal zákon a pozastavil účinnost normy, která by měla vystoupit do praxe na začátku příštího roku.
Britský soud v pondělí odsoudil dva nezletilé afghánské žadatele o azyl k několikaletým trestům vězení za brutální sexuální útok na patnáctiletou dívku v lázeňském městě Leamington Spa ve střední Anglii. Útočníci svou oběť odlákali do odlehlé části parku, kde ji znásilnili. Hrůzný čin dívka zachytila na mobil, včetně momentu, kdy prosí kolemjdoucí o pomoc, ale ti ji ignorují.
Polská kontrarozvědka ABW zadržela významného ruského vědce z petrohradské Ermitáže, kterého hledá Ukrajina. Ta ho viní z nepovolených archeologických vykopávek na Rusy okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Napsala to dnes polská agentura PAP. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS označil zadržení výzkumníka Alexandra Buťagina za právní zvůli.
Jde o jedno z nejužitečnějších bojových letadel, které má Ukrajina k dispozici. Rychlá, obratná a univerzální Su-27 je ale nyní nejohroženější ukrajinskou stíhačkou. Na začátku prosince Rusové nad východní Ukrajinou sestřelili od začátku invaze už devatenáctý stroj. Urychlili tím jeho “nezvratný odpočet”.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí po nedávném korupčním skandálu citelnému poklesu podpory. Debatu o budoucnosti země i samotné hlavě státu ještě více rozvířil americký prezident Donald Trump, který opakovaně prohlašuje, že na Ukrajině nastal čas uspořádat volby. Zelenskyj je pro - hned jak to dovolí ukrajinské zákony a spojenci včetně USA zaručí bezpečnost v průběhu hlasování.
Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po 11 měsících objevila na veřejnosti, a to poté, co za ni její dcera převzala Nobelovu cenu míru. Machadová chtěla loni kandidovat na prezidentku Venezuely, úřady jí to ovšem v červenci 2024 zakázaly. O několik dní později se začala skrývat.
Ruská dronová elitní jednotka Rubikon se pyšní velkými úspěchy, nyní i v bojích poblíž Pokrovska. Těch ale dosahuje častokrát za vysokou cenu - obětováním vlastní pěchoty. Problém Ukrajinců tkví v tom, že nemůžou udělat totéž.
Ruský politolog a odborník na střední Evropu Vadim Truchačev zaujal česká média tím, že hned po volbách mluvil o tom, že česká muniční iniciativa je "bohužel" efektivní a že snad bude přehodnocena. V rozhovoru pro Aktuálně.cz teď mluví o tom, kdo je a není rusofob, zda jsou Rusové čechofobové nebo o tom, jestli zaútočí Rusko na Evropu či naopak. Mluví i o tom, co má společného Kyjev s Velehradem.
Ukrajina potřebuje novou finanční pomoc, aby mohla i v příštích letech financovat obranu před ruskou agresí. Evropská komise navrhla využít zmrazená ruská aktiva jako záruku pro rozsáhlou půjčku, plán však naráží na silný odpor Belgie i Spojených států. O tom, zda se jej podaří schválit včas, má rozhodnout Evropská rada už příští týden.
Nejen feministky kritizují první dámu Francie Brigitte Macronovou (72) za to, že na videu označila skupinu aktivistek za “pitomé mrchy”. Macronová tím reagovala na protest hnutí #NousToutes, které v sobotu narušilo vystoupení francouzského komika Aryho Abittana. Ten dříve ve Francii čelil obvinění ze znásilnění. Soud ale případ v roce 2023 přerušil.
Rusko se při financování války spoléhá na jednu z nejstarších a nejstabilnějších komodit - zlato. Moskva drahý kov hromadí už skoro dvacet let a zlato tak nyní hraje vedle ropy klíčovou roli ve financování Putinovy válečné mašinérie.
Zatímco USA, Ukrajina a její spojenci s Ruskem řeší, jak dosáhnout míru v nejkrvavějším konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války, Moskva už se dívá dál za horizont. Bývalý ruský premiér Sergej Stěpašin se v minulých dnech nechal slyšet, že Rusko připravuje obdobu Norimberského procesu s údajnými ukrajinskými neonacisty.
Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle donutily opustit domovy na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí. S odvoláním na úřady to ve středu napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně 11 mrtvých – čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.
V úterý se má za zdmi Kremlu setkat Trumpův vyjednavač o míru Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Měli by spolu jednat o podmínkách mírového plánu, který má ukončit válku na Ukrajině. Přinese konec nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od 2. světové války? Jak asi vypadá jednání za zavřenými dveřmi? A na co vlastně sází Putin? O tom v rozhovoru mluví ruský exdiplomat Boris Bondarev.
Je to skoro jako v Mnichově 1938. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl dostat od Američanů novou a ještě tvrdší verzi mírového plánu s tím, že s ní má do hodiny po telefonu souhlasit. S odvoláním na ukrajinské zdroje to tvrdí web Axios. Podle Financial Times chce Trump svůj mír do Vánoc. Zelenskyj souhlasil jen s americkým požadavkem na uspořádání voleb.
