"Lidé z toho jsou myslím opravdu smutní. Obzvlášť v umění anebo emoční lidi to vede až k tomu, že si nad tím nejednou doma popláčou," říká k frustraci ve slovenské společnosti zpěvačka Katarzia. Protože je pro ni těžké se smiřovat s tím, co se roky na Slovensku děje, žije už mnoho let v Česku. "Jako umělec i jako člověk si tady přijdu daleko lépe přijatá," vysvětluje hudebnice ve Spotlightu.
Aljaška patří mezi místa s nejkrásnější přírodou na světě. V severním cípu nežije mnoho lidí, je tak možné vidět stovky kilometrů člověkem nedotčené divoké přírody. Přesto právě tady se začaly desítky řek barvit do oranžova. Řeky doslova reznou a vědci se shodují, že za to může lidmi způsobená klimatická změna.
Stál životy desítek dělníků i architekta, který ho navrhl. Přešla přes něj dvacítka slonů najednou a na jeho pilířích žijí sokoli. Brooklynský most v New Yorku už stojí 141 let, byl slavnostně otevřen 24. května 1883. Připomeňte si příběh slavné stavby propojující Manhattan s Brooklynem.
O protestu, který se před 44 lety odehrál v Jižní Koreji, se mluví jako o místní verzi povstání na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. I v Jižní Koreji se tisíce lidí postavily autoritativní vládě a stejně jako v Číně byl jejich odpor násilně potlačen. Rozdíl tu ale je - později se vojenský režim v Soulu přece jen rozhodl požadavkům lidu vyhovět. Roli hrály i olympijské hry.
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) ještě loni stoupala v průzkumech. Nahrávala jí nespokojenost Němců s ekonomikou a nesouhlas s posíláním zbraní Ukrajině, kde už přes dva roky zuří válka. Série skandálů ale straně citelně ubližuje. Stále má sice velkou podporu hlavně na východě země, před červnovými volbami do Evropského parlamentu však v průzkumech nabírá sestupný trend.
Svět je v posledních letech stále neklidnější. Čína se ekonomicky i mocensky dotahuje na USA, Rusko válčí na Ukrajině, na Blízký východ vrhá stín nepřátelství mezi Izraelem a Íránem. O tom, kam až tyto geopolitické posuny povedou, v rozhovoru pro týdeník Ekonom se sociálním geografem Liborem Jelenem z Univerzity Karlovy.
“Území, kde platí muslimské právo šaría a kde je člověk ihned napaden nebo unesen teroristy.” Tak se často popisují takzvané no-go zóny v evropských městech, říká novinář Martin Novák v novém podcastu serveru Aktuálně.cz E40. Realita je ale ve skutečnosti o něco složitější.
Visegrádská čtyřka je v krizi. Rozděluje ji postoj k Rusku: zatímco Bratislava a Budapešť jsou proti vojenské podpoře Ukrajiny, Varšava a Praha stojí za napadenou zemí. Polsko a Česko se tak stávají blízkými spojenci. Znalec polských poměrů Petr Janyška v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje vztahy obou zemí i to, jak se nástup Donalda Tuska k moci propsal do maďarsko-polského spojenectví.
Ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022 prožívala rusistka Alena Machoninová v Moskvě a spolu s ostatními spoluobčany nevěřícně kroutila hlavou nad zprávami z bojiště. "Říkali jsme si, že to možná tak daleko nedojde. A ráno jsme se dozvěděli, že se bombarduje Kyjev. Bylo to něco nepředstavitelného," říká v rozhovoru se Světlanou Witowskou.
Čína dokončila dvoudenní vojenské cvičení kolem Tchaj-wanu, při kterém simulovala útoky s bombardéry a cvičila nalodění, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínskou státní televizi. Tchaj-wan cvičení odsoudil a v sobotu uvedl, že se jedná ze strany Pekingu o provokaci, píše agentura AFP.
Na Ukrajině pokračují těžké boje o kontrolu nad pohraničním městem Vovčansk. Jeho dobytí by pro Rusko bylo největším úspěchem od otevření nové fronty v severní části Charkovské oblasti. Armáda okupované země tento týden uvedla, že stále kontroluje asi 60 procent území města. Situace na místě je ale podle vojáků i tak extrémní.
Rusové svými raketami s doletem až stovky kilometrů ničí Ukrajinu, kde před více než dvěma lety rozpoutali válku, ale Ukrajinci to samé nepříteli zatím dělat nemohou. Nemají souhlas Američanů k tomu, aby střelami ATACMS nebo HIMARS mohli ostřelovat cíle na ruském území.
