Ruští propagandisté v pořadu Mjesto vstreči (Místo setkání), vysílaném na televizi NTV, vyjádřili znepokojení nad tím, jak Západ přistupuje k jaderné hrozbě. Ve vypjaté atmosféře někteří z hostů naznačovali, že západní politiky přesvědčí až konkrétní útok, třeba i menšího rozsahu. Rusko mezitím oznámilo úpravy jaderné doktríny.
Spojené státy obvinily Rusko z kampaně, jejímž cílem je ovlivnit letošní volby pomocí on-line platforem a šířit dezinformace mezi americkými voliči, uvedla agentura AP. Server CNN s odkazem na šest zdrojů obeznámených s touto záležitostí již dříve uvedl, že hlavním předmětem oznámení bude televize RT (dříve známá jako Russia Today).
Synové ruského prezidenta Vladimira Putina a bývalé gymnastky Aliny Kabajevové, Ivan a Vladimir Putinovi, žijí v izolaci v rezidencích, cestují soukromými letadly a obrněnými vlaky a jejich život v přepychu zajišťují firmy přátel ruského vůdce.
Rusko se domnívá, že má stále právo určovat osud Moldavska, kremelská propaganda bude klást tvrdý odpor vstupu země do Evropské unie. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká moldavský vicepremiér a ministr zahraničí Mihai Popsoi, který patřil mezi hosty pražské konference Globsec Forum 2024. Hovoří také o tom, že se Moldavsko zbavilo závislosti na plynu z Ruska a zakázalo vysílání ruských televizí.
Před 80 lety vyjel poslední vlak z Nizozemska do Osvětimi. Mezi posledními, koho nacisté deportovali do koncentračního tábora, byla Anne Franková. Deníky mladé dívky přiblížily osudy židovských rodin za nacismu.
Argentinský prezident Javier Milei vyvolal tento týden další polemiku, když dekretem omezil přístup veřejnosti k informacím, které se týkají státních úředníků včetně jeho samotného. Veřejnost se tak nedozví nejen to, kolik stála výstavba kotců pro jeho psy či kolik jich vlastně má, ale ani další informace, které prezident či další vládní úředníci označí za soukromé.
Slovenská informační služba a další bezpečnostní složky na Slovensku mají podle listu Denník N nově zřejmě k dispozici špionážní software umožňující získat kontrolu nad mobilními telefony a jinými elektronickými zařízeními. Listu to potvrdily čtyři různé zdroje s vazbami na bezpečnostní komunitu. Ministr vnitra uvedl, že o nákupu takového systému nemá informace.
Třicet Bělorusů odsouzených za účast na protivládních protestech obdrželo milost od běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ve středu to uvedla státní tisková agentura Belta. Nikoho z omilostněných agentura nejmenovala, jedná se ale o třiadvacet mužů a sedm žen. Většina z nich jsou rodiče malých dětí a nezletilí. Letos jde už o druhou vlnu amnestie pro demonstranty.
Rusko v úterý a ve středu provedlo největší nálety na Ukrajinu v letošním roce. V Poltavě při dopadu balistických raket zahynulo 53 lidí a skoro tři stovky utrpěly zranění. Na centrum Lvova dopadly hypersonické střely Kinžal, starosta města oznámil nejméně sedm mrtvých, z toho tři děti.
Mezi západními spojenci Ukrajiny se čím dál častěji otevírá téma útoků na vojenské cíle hluboko na ruském území. Zatímco Velká Británie a Francie by takové operace (zejména podzvukovými střelami Storm Shadow) povolila, Spojené státy a Německo jsou stále proti.
