Moldavsko se připravuje na volby, které rozhodnou o tom, zda se nejchudší země Evropy přikloní spíš k Evropské unii, nebo v ní naopak převládne ruský vliv. Hlasování proběhne v neděli 28. září a reportér deníku Aktuálně.cz bude u toho. Průzkumy zatím ukazují na vyrovnaný souboj, v němž ale mohou mít ještě poslední slovo dezinformace či hlasy placené oligarchou.
Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás ve čtvrtek v projevu k zasedání Valného shromáždění OSN opět odsoudil útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 a uvedl také, že Palestinci odmítají antisemitismus. Palestinské teroristické hnutí Hamás znovu vyzval, aby složilo zbraně.
Itálie a Španělsko vyšlou vojenské lodě na pomoc flotile propalestinských aktivistů, kteří chtějí doplout do Pásma Gazy. Flotila se stala v noci z úterý na středu terčem útoku dronů, když se nacházela v mezinárodních vodách u Kréty. Vyslání první vojenské lodě Itálie oznámila již ve středu.
Izraelská armáda oznámila, že zaútočila na bezpečnostní a špionážní cíle jemenských Húsíů v hlavním městě Saná. Při náletech byli zabiti nejméně dva civilisté a 48 lidí utrpělo zranění, informovala agentura AFP s odvoláním na zdroje Húsíů, kteří Saná ovládají.
Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval před rostoucí hrozbou, jakou ve vesmíru představují aktivity Ruska. Uvedl, že v současnosti dvě ruské družice Luč-Olimp sledují satelity Intelsat využívané německým bundeswehrem a dalšími subjekty. Německo do roku 2030 plánuje investovat několik desítek miliard eur do vesmírných projektů a bezpečnostní architektury ve vesmíru.
Záhadné drony již podruhé v posledních třech dnech uzavřely nebe nad Dánskem. Úřady severské země zdůraznily, že incidenty odpovídají práci profesionálního aktéra a označily je za „hybridní hrozbu“. Podle Roberta Vacka, provozního ředitele českého výrobce dronů U&C UAS, je cílem útočníka odhalit neschopnost státu reagovat na hrozbu a vyvolat nervozitu a obavy mezi obyčejnými lidmi.
Ve středu uplynulo přesně jedenadvacet let od chvíle, kdy ukrajinský student Dmytro Romanjuk hodil vejce na tehdejšího premiéra a prezidentského kandidáta Viktora Janukovyče. Na Ukrajině má video z incidentu čestné místo v dějinách politického bizáru, lidé si ho na sítích dodnes pravidelně připomínají.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy dostal pětiletý trest vězení za svůj podíl na kauze financování prezidentské kampaně penězi z Libye. Pařížský soud jej uznal vinným ze zločinného spolčení a rozhodl, že Sarkozy jako první bývalá hlava státu musí nastoupit do vězení, i kdyby se proti verdiktu odvolal. Informují o tom tiskové agentury.
Americká společnost Apple vyzvala Evropskou unii, aby zrušila zákon o digitálních trzích (DMA), což je rozsáhlý soubor pravidel určených k omezení moci velkých technologických firem, považovaný v EU za přelomový. Podle Applu by unie měla zavést nové nařízení, které by bylo vhodnější. Evropané kvůli zákonu podle Applu zažívají zpoždění při zavádění nových funkcí a čelí zvýšeným rizikům.
Úřady uzavřely letiště v severodánském městě Aalborg kvůli dronům v jeho vzdušném prostoru, informovala v noci na čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na policii. Výskyt bezpilotních letounů byl později hlášen i v okolí letišť ve městech Esbjerg, Sönderborg a Skrydstrup, která ale uzavřena nebyla. Kvůli přeletu dronů bylo už v pondělí večer uzavřeno letiště v hlavním městě Kodani.
Americká Tajná služba vyšetřuje, zda se někdo nesnažil překazit vystoupení prezidenta Donalda Trumpa na Valném shromáždění OSN a ohrozit jeho bezpečnost. Uvedl to šéf Bílého domu, který označil zastavení eskalátoru a krátký výpadek čtecího zařízení a zvuku za sabotáž. Činitelé OSN oponují s tím, že eskalátor zastavil kvůli bezpečnostnímu mechanismu a čtecí zařízení patřilo Bílému domu.
Všech 23 horníků, kteří na dva dny uvázli v kolumbijském zlatém dole poté, co se tam zřítil vchod do šachty, se podařilo zachránit a dostat na povrch. U dolu La Reliquia čekaly jejich rodiny, které záchranu slavily potleskem i slzami, informovala ve čtvrtek ráno agentura AP.
Rozpoutáním války na Ukrajině nejde Vladimiru Putinovi pouze o zisk území. Snaží se zatřást mezinárodním řádem a posadit Rusko na roveň Spojeným státům. Podle magazínu The Atlantic ale země kráčí opačným směrem než k postavení supervelmoci.
Stovky demonstrantů ve středu přišly na Ben Gurionovo letiště nedaleko Tel Avivu protestovat proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi před jeho odletem do New Yorku na zasedání Valného shromáždění OSN. Informovala o tom izraelská média.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Ukrajina s podporou NATO a Evropské unie dokáže znovu získat všechna území okupovaná Ruskem, vyvolalo v Moskvě prudkou odezvu.
Při střelbě v budově Úřadu pro imigraci a cla v Dallasu ve středu útočník zabil jednoho člověka, další dva zranil. Podle ředitele úřadu Todda Lyonse a dalších vládních činitelů si útočník po střelbě vzal život, informovala agentura AFP.
Vítězství Ruska na Ukrajině by znamenalo vítězství hrubé síly. To, co se děje v Evropě, se zítra může stát kdekoli jinde – za jiných okolností, ale pod stejnou záminkou, řekl prezident Petr Pavel ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že Rada bezpečnosti OSN už neplní svou roli, jelikož Rusko, tedy jeden ze stálých členů, vede nemilosrdnou válku.
Propalestinští aktivisté z flotily směřující do Pásma Gazy tvrdí, že se jejich lodě staly v noci na středu terčem útoků bezpilotních prostředků a rušení komunikace. Uvádí to agentury. Útok odsoudily Evropská unie i OSN. Itálie vyslala na pomoc flotile, jejíž plavby se účastní na šest desítek Italů včetně čtyř zákonodárců, vojenskou loď.
Rusko v posledních dnech tlačí na dialog se Spojenými státy o kontrole zbrojení. Podle analytiků Institutu pro studium války (ISW) ale tak pouze maskuje ultimátum, které by mohlo rozbít jednotu Západu, jestliže Trump upřednostní jaderná jednání před ukrajinskou suverenitou a závazky vůči NATO.
Americký prezident Donald Trump při svém úterním projevu na 80. Valném shromáždění OSN v New Yorku čelil technickým problémům. Nejprve se mu zasekl eskalátor, když na něj nastoupil s první dámou, a při následném přednášení projevu jej zradilo čtecí zařízení. Šéf Bílého domu oba incidenty využil ke kritice organizace a připomněl své dřívější neúspěšné pokusy o spolupráci se sídlem OSN.
