Ukrajinská obranná linie se postupně rozpadá na úseky, které už nejsou schopné udržet soudržnou obranu. Podle zjištění deníku Ukrajinska pravda mají některé jednotky mezi svými pozicemi mezery široké od pár set metrů až po kilometr - dost na to, aby tudy mohli pronikat Rusové. "Vypadá to, že tam máme obranu, ale ve skutečnosti ji drží zranění vojáci," popsal jeden z ukrajinských důstojníků.
Americký prezident Donald Trump zvažuje nové sankce proti Rusku, které nadále odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Trump to ve čtvrtek prohlásil v Bílém domě při návštěvě finského prezidenta Alexandera Stubba, kterému slíbil, že v případě ruské invaze budou Spojené státy tuto severskou zemi bránit.
Hnutí Hamás vyhlásilo konec války a začátek trvalého příměří, uvedl to podle agentury Reuters jeden z vůdců hnutí a jeho vyjednavač Chalíl Hajja. Hnutí podle něj dostalo záruky od USA, arabských států, které zprostředkovávají jednání, a Turecka, že válka byla trvale ukončena.
Policie v Belgii zadržela tři muže, které podezřívá z přípravy útoku na politiky. Informovala o tom místní prokuratura s tím, že plány na útok byly inspirované činy džihádistů. Vyšetřovatelé neupřesnili, kteří političtí představitelé mohli být cílem útoku.
Peruánský biskup rezignoval na svou funkci poté, co Vatikán odhalil jeho překvapivě pestrý milostný život - podle médií měl mít Ciro Quispe López až 17 milenek. Duchovního nakonec odhalila jeho vlastní uklízečka.
Vítěz voleb je jasný. Jak bude vládnout, to nevíme, píše v komentáři k výsledku sněmovních voleb v Česku německý deník Die Zeit. Andrej Babiš podle něj jedná nepředvídatelně a je "postrachem Evropy".
Izraelští rukojmí budou propuštěni v pondělí nebo úterý, prohlásil ve čtvrtek americký prezident Donald Trump a dodal, že věří, že příměří v Pásmu Gazy povede k trvalému míru. Prezident podle agentury Reuters na jednání kabinetu uvedl, že údery proti Íránu byly významné pro dosažení dohody o ukončení války v Pásmu Gazy.
Odvolací soud ve Francii ve čtvrtek zpřísnil trest vězení z devíti na deset let Husamettinu Doganovi, který jako jediný z 51 mužů odsouzených za dlouholeté znásilňování Gisèle Pelicotové nesouhlasil s původním trestem. Informovala o tom agentura AFP. Francouzská prokuratura v odvolacím řízení žádala pro Dogana 12 let za mřížemi.
Úřad izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga očekává, že americký prezident Donald Trump bude v neděli v Jeruzalémě, píše agentura Reuters s odvoláním na prohlášení úřadu. Trump ve čtvrtek později podle agentury uvedl, že do oblasti Blízkého východu odcestuje v neděli, konkrétní zemi či země však nezmínil.
Maďarsko v minulosti využívalo své tajné služby k tomu, aby získávaly informace v institucích Evropské unie, ve kterých za tímto účelem hledaly spolupracovníky. Vyplývá to z investigace německého magazínu Der Spiegel, belgického deníku De Tijd a maďarského projektu Direkt36. Evropská komise ve čtvrtek uvedla, že toto obvinění bude vyšetřovat.
Ruský prezident Vladimir Putin slíbil svému ázerbájdžánskému protějšku Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. U letounu v ruském vzdušném prostoru vybuchly dvě ruské rakety, připustil Putin podle agentury Reuters při čtvrtečním setkání obou prezidentů na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států Dušanbe.
Egyptská média informovala, že dohoda o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás vstoupila ve čtvrtek v platnost. Situace přesto zůstává napjatá a podle politoložky Evy Taterové je současné příměří spíše křehkou snahou uklidnit situaci a zlepšit životy místních lidí s nejistým výsledkem. „K opravdové mírové dohodě je však stále hodně daleko,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V některých ruských regionech si nyní mohou vojenští rekruti přijít na více peněz než dosud. Podle analytiků dosavadní způsob nabírání nových vojáků nestačí. Poslední možností, jak Rusy nahnat do agresivní války na Ukrajině bez vyhlášení mobilizace, jsou totiž právě peníze.
Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek uvedl, že Hamás pravděpodobně předá izraelské rukojmí v pondělí. Napsaly to agentury AFP a Reuters, které se odvolávají na rozhovor, který odvysílala stanice Fox News. Stanice CNN, která se odvolávala na izraelský zdroj, a agentury AP a Reuters dříve uvedly, že předání by se mohlo uskutečnit již o víkendu.
V posledních dnech vrcholí "kampaň" amerického prezidenta Donalda Trumpa za získání Nobelovy ceny míru. Jelikož v pátek norský Nobelův výbor oznámí vítěze ocenění, Trump v nedávných veřejných projevech opakovaně zmiňoval několik konfliktů, které "pomohl ukončit". Kromě touhy být "mezinárodním mírotvůrcem" ho k získání ceny motivuje ještě další důvod.
Alexandra Skočilenková se do povědomí světové veřejnosti dostala v dubnu 2022, kdy ji zatkla ruská policie za to, že v obchodě vyměnila pět cenovek zboží za pacifistická hesla proti válce na Ukrajině. V listopadu 2023 si nakonec vyslechla rozsudek – sedm let vězení za šíření nepravdivých informací o ruské armádě.
Americký prezident Donald Trump ve středu uvedl, že jednání o dohodě o ukončení války v Pásmu Gazy pokračují velmi dobře a že tento víkend možná odcestuje na Blízký východ, píše AFP. V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch v pondělí začalo další kolo nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, které se soustředí na Trumpův plán, jenž má zajistit trvalé příměří a propuštění rukojmí.
Omar M. Yaghi, který se narodil v rodině palestinských uprchlíků v Jordánsku a je čerstvým laureátem Nobelovy ceny za chemii, ve středu zdůraznil, že veřejně financované americké školství a výzkum hrály v jeho kariéře klíčovou roli. Jeho slova přitom zazněla v období, kdy se americký prezident Donald Trump snaží narušit systémy financování univerzit v USA.
Francie může mít nového premiéra do 48 hodin. Ve středu večer to po jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem prohlásil dosluhující ministerský předseda Sébastien Lecornu, napsala agentura Reuters. Lecornu v pondělí podal demisi, Macron ho ale pověřil tím, aby se do středečního večera pokusil v debatách s představiteli politických stran navrhnout možné řešení krize.
Soud v Argentině ve středu vyměřil tresty dvěma pachatelům, kteří se v roce 2022 pokusili o atentát na bývalou prezidentku Cristinu Kirchnerovou. Osmatřicetiletý Fernando Sabag Montiel byl odsouzen k deseti rokům vězení, jeho tehdejší přítelkyně Brenda Uliarteová dostala trest o dva roky nižší, informuje agentura AFP.
