„Zlomili mi žebro, rozbili mi obličej...“ Tak popisuje sedmnáctiletý Anatolij chvíli, kdy ho ruské jednotky odvedly přímo ze školy v okupovaném městě na jihu Ukrajiny. O týden později, těsně před osmnáctinami, dostal povolávací rozkaz do ruské armády. Neměl jinou volbu než sloužit.
Severokorejská média přiznala, že v pohraničním městě Kesong mohla před dvěma lety nastat "vážná situace" s nedostatkem potravin. Důvodem bylo uzavření hranic v době pandemie covidu-19 a omezená distribuce potravin, informovala jihokorejská agentura Jonhap.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se dohodl se svými protějšky z Británie, Francie a Německa na konci srpna jako na de facto konečném termínu pro dosažení jaderné dohody s Íránem. Pokud do té doby žádná dohoda s Teheránem nevznikne, spustí trojice evropských zemí mechanismus, který automaticky obnoví všechny sankce Rady bezpečnosti OSN.
Americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil stažení 2000 členů Národní gardy z Los Angeles, kam je v době protestů proti zátahům imigračních úřadů vláda prezidenta Donalda Trumpa povolala k ochraně federálního majetku a personálu. Podle agentury Reuters i tak v Los Angeles zůstává ještě dalších 2000 gardistů a asi 700 příslušníků námořní pěchoty.
"Vážný problém pro Ukrajinu." Na okupovanou zemi cílí čím dál více útočných dronů z Ruska. Za tři roky Moskva vypustila téměř 29 tisíc útočných dronů Šáhid na ukrajinské pozice a města. Ukrajinské síly většinu z nich sice sestřelily nebo na ně použily rušičky, ale teď už jejich protivzdušné obraně dochází síly.
Počty nezletilých v Evropě, kteří rozšiřují řady teroristů a extremistů, rostou. Na mladé lidi, dokonce i děti, přitom cílí především džihádisté a neonacisté, varuje nedávno vydaná zpráva Europolu. Extremisté z obou hnutí přitom mají velmi podobný profil. A vyskytují se po celém kontinentu, i v Česku.
Donald Trump v pondělí překvapil, když na veřejnosti přiznal, že ho v pohledu na Vladimira Putina výrazně ovlivnila jeho žena. První dáma Melania Trumpová, známá svou zdrženlivostí a odstupem od politických debat, podle něj opakovaně upozorňovala, že sliby ruského prezidenta o míru na Ukrajině nemají s realitou nic společného.
Ruští obyvatelé a návštěvníci Moskvy v pondělí 14. července reagovali na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o hrozbě uvalení "devastujících sankcí" na Rusko a o dodávce zbraní na Ukrajinu. Ptali se novináři agentury Reuters. Část z dotazovaných reagovala skepticky a s obavami. Část je přesvědčená, že Rusko situaci vyřeší.
Sergia Gora americká média označují za „patrně nejmocnějšího muže, o kterém jste nikdy neslyšeli“. Působí jako personální ředitel Bílého domu a dohlíží na jmenování tisíců úředníků Trumpovy administrativy. Podle listu New York Post sám ale zatím bezpečnostní prověrku nezískal, protože nepředložil potřebné dokumenty o své minulosti. Ta podle deníku sahá až do Sovětského svazu.
Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že je z ruského prezidenta Vladimira Putina zklamán, ale že s ním ještě neskončil. Kromě toho oznámil dodání dalších zbraní bránící se Ukrajině a pohrozil cly ve výši sta procent na zboží z Ruska a od jeho obchodních partnerů. Kreml v úterý reagoval slovy, že Trumpovy návrhy jsou vážné a bude třeba je analyzovat.
Během telefonátu, který se odehrál 4. července mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským, se měl podle zdrojů obeznámených s obsahem hovoru americký prezident zeptat ukrajinského lídra, zda by jeho armáda dokázala udeřit na Moskvu, pokud by k tomu Spojené státy poskytly zbraně dlouhého doletu. Informoval o tom deník Financial Times.
Dánský občan zadržený kvůli podezření ze špionáže pro Írán v Německu je už v německé vazbě. Informovalo o tom v úterý německé generální státní zastupitelství, které se zabývá stíháním nejzávažnější trestné činnosti.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil zásilku nových zbraní pro Ukrajinu v přepočtu za víc než 200 miliard korun. Ve snaze ukončit válku, kterou na východě Evropy vede už čtvrtým rokem Rusko, dal jejímu vůdci Vladimiru Putinovi 50denní lhůtu k jednání o míru, jinak hrozí zavedením vysokých cel. Jejich síla je sice podle odborníků sporná, ale i tak jde o zásadní změnu Trumpova přístupu.
I když se Rusům stále daří verbovat nové vojáky a mají na počet mužů oproti Ukrajincům značnou převahu, jejich armáda získává jen malé taktické územní zisky. Ruská armáda se sotva pohybuje - vojákům totiž došla většina obrněných vozidel. Proto chodí hlavně pěšky nebo jezdí v nepancéřovaných civilních vozidlech a na motorkách.
"Největší výzvou pro NATO je, že je dnes velmi levné vypouštět velké množství útočných dronů na dálku - v podstatě v několika vlnách za sebou. Zároveň se díky umělé inteligenci a kybernetickým útokům dají velmi rychle měnit cíle těchto útoků," upozornil pro Reuters americký vědec specializující se na bezpečnostní studia Benjamin Jensen.
Švédsko by mělo zvýšit horní věkovou hranici pro odvod bývalých důstojníků ze 47 na 70 let. Vládě to v pondělí navrhla komise na základě vypracovaného posudku jako jedno z plánovaných opatření na posílení obrany země. Informuje o tom agentura Reuters.
V dalším díle seriálu Léto s Aktuálně se podíváme na to, jak ušetřit během dovolené v Itálii. Shrnujeme nejdůležitější tipy a triky, jak se vyhnout turistickým pastem a jak zaplatit méně na vstupenkách, dopravě i jídle.
Donald Trump plánuje od 1. srpna zavést třicetiprocentní cla vůči zemím Evropské unie. Podle ekonoma Dominika Stroukala ovšem americký prezident blufuje a snaží se zajistit co nejlepší vyjednávací pozici. Evropa se mezitím připravuje na reakci a má eso v rukávu: digitální daň, která by poškodila velké americké korporace jako Meta, Google či Apple.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval svého českého kolegu Petra Fialu, aby respektoval slovenský zájem na zajištění budoucích dodávek zemního plynu pro Slovensko za rozumné ceny. Šéf slovenské vlády to uvedl ve své reakci na dopis, kterým jej Fiala nedávno požádal, aby Bratislava neblokovala nový soubor sankcí EU vůči Moskvě za její pokračující agresi na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump údajně během pondělí oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny. Podle zdrojů serveru Axios má zahrnovat i útočné zbraně. To je zásadní změna proti tomu, co šéf Bílého domu doposud prohlašoval. Nové zbraně by mohly pomoci bránící se Ukrajině; Trump si od nich slibuje, že tím (konečně) přesvědčí ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání o míru.
