Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle donutily opustit domovy na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí. S odvoláním na úřady to ve středu napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně 11 mrtvých – čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.
V úterý se má za zdmi Kremlu setkat Trumpův vyjednavač o míru Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Měli by spolu jednat o podmínkách mírového plánu, který má ukončit válku na Ukrajině. Přinese konec nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od 2. světové války? Jak asi vypadá jednání za zavřenými dveřmi? A na co vlastně sází Putin? O tom v rozhovoru mluví ruský exdiplomat Boris Bondarev.
Je to skoro jako v Mnichově 1938. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl dostat od Američanů novou a ještě tvrdší verzi mírového plánu s tím, že s ní má do hodiny po telefonu souhlasit. S odvoláním na ukrajinské zdroje to tvrdí web Axios. Podle Financial Times chce Trump svůj mír do Vánoc. Zelenskyj souhlasil jen s americkým požadavkem na uspořádání voleb.
Boje o města Pokrovsk a Myrnohrad pokračují, a aby ruské jednotky zakryly své reálné ztráty, evidují zabité vojáky jako "nepřítomné bez dovolení". O praktikách informovalo ukrajinské partyzánské hnutí Ateš, které v souvislosti s tím upozorňuje na klesající morálku v ruské armádě.
Americký prezident Donald Trump v úterý v rozhovoru s deníkem Politico uvedl, že kdyby měl ohodnotit svou ekonomiku, dal by jí "A-plus-plus-plus-plus-plus", tedy jedničku s pěti hvězdičkami. Zpravodajský server Axios v této souvislosti poznamenal, že poslední průzkumy naznačují, že mnoho Američanů, včetně části Trumpových voličů, s hodnocením šéfa Bílého domu nesouhlasí.
Donald Trump sice slíbil, že ukončí válku na Ukrajině, jenže ani bezmála po roce ve funkci ve východoevropské zemi nepřestali umírat lidé a ruská armáda se pomalu posunuje. Ukrajinský prezident Zelenskyj navíc kromě Ruska bojuje i s korupcí ve svém okolí, která oslabuje jeho pozici. Toho podle ruského novináře Leonida Ragozina chce využít ruská strana - a to i při úterním jednání v Moskvě.
Ukrajinci si v rámci útoku na ruskou energetickou infrastrukturu našli nový cíl - lodě takzvané stínové flotily, kterými Rusové obcházejí sankce. Kyjev potvrdil hned dva údery na takové tankery v Černém moři, které se odehrály v posledních několika dnech. Podle deníku Wall Street Journal ovšem letos došlo hned k šesti takovým výbuchům.
"Všichni, kteří byli v opozici, jsou buď mrtví, ve vězení, nebo v exilu," prohlásil nedávno nejmenovaný ruský právník. Alexej Navalnyj zemřel za záhadných okolností už zkraje loňského roku, Borise Němcova zastřelili už před více než dekádou. Vladimira Kara-Murzu otrávili, pak jeho i Ilju Jašina odsoudili a v rámci výměny vězňů poslali na Západ. Teď to schytal i "poslední liberál" Lev Šlosberg.
Ukrajinští novináři vypátrali údajnou nemanželskou dceru jedné z nejbohatších žen Ruska a prezidenta Vladimira Putina. Dvaadvacetiletá Jelizaveta Krivonogichová, která si říká Luiza, se kremelskému vládci nápadně podobá. Žije v Paříži a pracuje v galerii.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí prohlásil, že Ukrajina neodevzdá jakákoliv území. Jeho neústupnost může podle listu The Washington Post zablokovat Trumpův mírový plán, který ve svém původním návrhu obsahoval zásadní ruské požadavky včetně územních ústupků. Kyjev i evropští lídři však trvají na tom, že mezinárodní hranice nelze měnit silou.
Nová americká bezpečnostní strategie, která věští starému kontinentu zkázu, zvedla mandle vrcholným evropským politikům. Německý kancléř Merz i polský premiér Tusk žádají větší ohled ke spojenci. Americký prezident Trump nicméně ještě přilil olej do ohně: označil Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit válku na Ukrajině.
Západ nadále špatně chápe to, na co Kreml doopravdy míří. „Nejde mu o území, má úplně jiný plán,“ tvrdí Michał Kujawski, polský novinář zaměřující se na region střední a východní Evropy. V komentáři pro Kyiv Post tvrdí, že Rusko válčí o politické podmanění Ukrajiny a kvůli obnovení vlivu ve východní Evropě.
Ruský prezident Vladimir Putin dal v posledních dnech znovu jednoznačně najevo, že jeho představa o ukončení války na Ukrajině nepočítá s žádnými skutečnými kompromisy. Naopak: v době, kdy běží diplomatická jednání mezi Moskvou, Kyjevem a Washingtonem, Putin otevřeně hovoří o ovládnutí Donbasu i širšího regionu, takzvaného Nového Ruska (Novoruska).
Kreml hlásí, že jeho jednotky dobyly město Pokrovsk v Doněcké oblasti. Ruské státní agentury ale zásadně používají jiné označení: mluví o „osvobození Krasnoarmějsku“. Výběr názvu je především ideologický boj.
Ruský prezident Vladimir Putin znovu vyvolal napětí v Evropě, když novinářům řekl, že kontinent riskuje rychlou a devastující válku, pokud by se rozhodl k ozbrojené konfrontaci s Moskvou. Jeho slova zazněla jen několik hodin před klíčovou schůzkou s americkými vyjednavači v Moskvě a jejich tón ukázal, že Kreml nemá v úmyslu ustupovat ani mírnit svou rétoriku.
Donald Trump mladší se na fóru v katarském hlavním městě Dauhá - setkání vládních představitelů a dalších mezinárodních aktérů - zaměřil na korupci ukrajinských politiků. Zároveň naznačil, že by se jeho otec mohl od Ukrajiny distancovat, jestliže nedojde k míru s Ruskem.
Německo se snaží učinit ze své armády tu nejsilnější v Evropě. Snaha je přitom nutná, vzhledem k hrozbě, kterou Rusko pro kontinent představuje - konflikt Evropy s Moskvou by totiž byl zcela odlišný od vyčerpávající války, kterou v současnosti zažívá Ukrajina, řekl pro Newsweek britský vojenský poradce a stratég v oblasti obrany Nicholas Drummond.
Dvacetiletý Pavlo Broškov v březnu vstoupil do ukrajinské armády. Toužil bránit svou zemi a vydělat si zároveň velké peníze. Chtěl za ně koupit dům pro svou ženu a malou dceru. O tři měsíce později zůstal zraněný mladík bezvládně ležet na bojišti.
