Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová ostře zkritizovala evropské spojence za nerovnoměrnou podporu válčící Ukrajiny. Podle ní je neudržitelné, že malé severské státy nesou téměř třetinu vojenské pomoci, zatímco větší ekonomiky výrazně zaostávají. Ministryně zároveň připomněla, že EU od začátku války utratila za dovoz z Ruska více, než kolik poskytla Ukrajině.
Ukrajina čelí tlaku Spojených států, aby Trumpův plán na ukončení bojů přijala do 27. listopadu. O čem ale plán je, kdo na něm vydělá a co nakonec bude hlavním sloganem, který z války vzejde, mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz politický geograf Jakub Landovský. Hovoří také o tom, jestli a jak se do vyjednávání míru nakonec zapojí evropské země.
Evropská komise kvůli nedávné novele ústavy zahájila řízení se Slovenskem. Bratislava do základního zákona zavedla mimo jiné ustanovení o svrchovanosti země především v otázkách národní identity. Důvodem pro řízení o porušení povinnosti je podle komise fakt, že novela zpochybňuje zásady přednosti, autonomie, účinnosti a jednotného uplatňování práva Evropské unie.
V Nigérii v pátek unesli ozbrojenci z katolické školy desítky dětí, píše agentura Reuters s odkazem na místní televizi Arise TV. První odhady úřadů zmiňují 52 školáků. V úterý se podle Reuters odehrál podobný útok na kostel v západní části země, kde ozbrojenci unesli 38 lidí.
Odevzdání Doněcké a Luhanské oblastit a Krymu, omezení ukrajinské armády, nerozšiřování NATO či opětovná integrace Ruska do globální ekonomiky. Tak vypadají některé z 28 bodů mírového plánu, kterým chce Donald Trump ukončit válku na Ukrajině. Plán měli údajně vypracovat Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev.
Dnes je to přesně třicet let od chvíle, kdy bosenský prezident Alija Izetbegovič, srbský prezident Slobodan Miloševič a chorvatský prezident Franjo Tudjman uzavřeli dohodu, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině. V současnosti se ale o oblasti bývalé Jugoslávie mluví jako o potenciálním ohnisku dalšího konfliktu v Evropě.
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) končí v pátek se svým působením v Maďarsku. Stanice to uvedla na svých webových stránkách. Aktivity zastavuje na pokyn Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která rozhlasovou stanici s hlavní redakcí v Praze financuje. Krok americká vláda oznámila při návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána v Bílém domě na začátku listopadu.
Vojáci bojující na Ukrajině tvrdí, že NATO není vůbec připravené na přímý střet s Ruskem. Někteří k tomuto závěru dospěli poté, co se zúčastnili výcviku u aliančních sil.
Federální soudkyně dnes nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa ukončit nasazení příslušníků Národní gardy ve Washingtonu, píše agentura AP. Soudkyně Jia Cobbová nicméně podle agentury Reuters pozastavila platnost svého příkazu do 11. prosince, aby administrativě umožnila odvolat se.
Soud v Albánii ve čtvrtek zbavil funkce vicepremiérku Belindu Ballukuovou poté, co ji vyšetřovatelé z protikorupčního útvaru SPAK obvinili z porušení pravidel při zadávání veřejných zakázek. Případ se týká státem financované výstavby tunelu, píše agentura Reuters.
Tento víkend se v Jihoafrické republice koná summit skupiny velkých světových ekonomik G20, jehož se letos nezúčastní Spojené státy. Jihoafrický ministr zahraničí Ronald Lamola to ale označil za příležitost vyslat jasný signál, že svět se může posunout dál i bez USA, napsala agentura Reuters.
Neobvyklý diplomatický přešlap se odehrál na sociální síti X, kde Steve Witkoff, hlavní vyjednavač prezidenta Donalda Trumpa, omylem zveřejnil zprávu, která patrně prozradila krytí zdroje exkluzivního článku serveru Axios o novém americkém návrhu mírového řešení ruské války na Ukrajině.
Ruští aktivisté napadli v neděli v Petrohradu polského velvyslance Krzysztofa Krajewského, uvedl server Onet. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Pouze zásah osobních strážců zabránil fyzickému napadení velvyslance, píše list Gazeta Wyborzca s odvoláním na zdroj z ministerstva zahraničí.
Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat Donbas a souhlasit s redukcí své armády. To jsou jen některé z bodů údajného mírového plánu, o kterém podle médií v utajení jednají Američané s Rusy. Například podle analytiků Institutu pro studium války znamenají takové podmínky de facto ukrajinskou kapitulaci. Novinář Jiří Just, který dlouhodobě žije v Moskvě, ale tvrdí, že problém bude mít i Kreml.
Už od úterý se hovoří o novém mírovém plánu pro Ukrajinu, jako první informaci s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele přinesl server Axios. Návrh má mít údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou. Jenže Kyjev se na vzniku dokumentu nepodílel a evropští lídři jej kritizují.
Prezident Trump přivítal v úterý saúdského korunního prince bin Salmána, s nímž podepsal několik strategických obchodních dohod. S kauzou vraždy exilového novináře Džamála Chášukdžího, za níž podle tajných služeb stál právě Trumpův host, se šéf Bílého domu vyrovnal žádostí, ať ho novináři "nepřivádějí do rozpaků". Návštěvu završila okázalá večeře za účasti Elona Muska a dalších hostů.
Počet obětí středečních izraelských úderů v palestinském Pásmu Gazy vzrostl na nejméně 27. Podle agentury AFP to ve středu uvedly tamní nemocnice a úřady. Prvotní informace uváděly 11 a posléze 22 a 25 mrtvých. Podle palestinské agentury WAFA izraelská armáda útočila na několika místech v oblastech měst Gaza a Chán Júnis.
Americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který ministerstvu spravedlnosti USA nařizuje zveřejnit spisy k případu odsouzeného a zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V noci na čtvrtek o tom informovala agentura AP s tím, že Trump ustoupil politickému tlaku v této kauze. Návrh zákona v úterý schválily Sněmovna reprezentantů a Senát.
Rivalita mezi Moskvou a Londýnem sahá až do imperiální éry, současná válka na Ukrajině ale jejich vztahy snížila na úplně nové dno - Spojené království se tak v Rusku stává nepřítelem číslo jedna, což potvrzují i nedávné velmi ostré výroky špiček moskevské diplomacie.
