Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který žije od roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. Ve vzácném vystoupení, které zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Aktivisty z desítek zemí, kteří plují s humanitární pomocí k břehům Pásma Gazy, chce izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir označit za teroristy. Informuje o tom server listu The Jerusalem Post, podle něhož by takový postup umožnil zabavovat plavidla flotily a aktivisty poslat do vězení pro teroristy, kde by mimo jiné neměli přístup k televizi či rádiu.
V Rusku je od 1. září ve všech nových telefonech a tabletech povinně předinstalovaná aplikace Max. Její kritici si všímají, že má přístup všude, a obávají se o bezpečnost svých dat. Max má spojovat komunikaci, elektronický podpis a další státní služby. Někteří ruští poslanci ovšem oprávněné obavy odráží hrozbami, že kritici "šmírovacího messengeru" budou prohlášeni za zahraniční agenty.
Slovenský premiér Robert Fico se v pátek sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ještě předtím se během své návštěvy Pekingu setká s prezidenty Ruska Vladimirem Putinem a Číny Si Ťin-pchingem. Fico to řekl v nahrávce na sociální síti.
Rusko přestalo předstírat, že vůbec nějakým způsobem uvažuje o možném příměří, které by zprostředkoval americký prezident Donald Trump. Nejvyšší ruský velitel naplno přiznal, že útoky na Ukrajinu a její obyvatele budou pokračovat i na podzim.
Po útoku stáda krav v rakouském Štýrsku zemřel 85letý muž. Jeho 82letá manželka je v nemocnici, informovala agentura APA s odvoláním na policii. Ta nyní vyšetřuje, zda byl útok příčinou jeho smrti.
Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS) se podle agentury Reuters shodlo, že z právního hlediska lze říci, že Izrael se v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Uvedlo rovněž, že izraelské akce v Gaze jsou podle mezinárodního práva válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti.
Měl si vzít volno, místo klidu na dovolené v Turecku ale záhadně zmizel - a pravděpodobně vyrazil jachtou směrem k ruskému Soči. Bývalý běloruský státní úředník Anatolij Kotov se přidal do řady Lukašenkových kritiků, kteří za podivných okolností v posledních měsících zmizeli.
Německé úřady pátrají po pravicové extremistce Marle-Svenje Liebichové, která v pátek nenastoupila do vězení, jak měla. Státní zastupitelství v Halle v pondělí uvedlo, že mělo indicie, že Liebichová se bude chtít výkonu trestu vyhnout, zabránit jejímu zmizení se ale stejně nepodařilo. Liebichovou soud v roce 2023 ještě jako muže odsoudil na rok a šest měsíců do vězení.
Španělská korunní princezna Leonor zahájila poslední fázi svého vojenského výcviku, aby se připravila na budoucí funkci nejvyšší velitelky španělských ozbrojených sil. Tu má podle pravidel převzít spolu s trůnem v budoucnu po svém otci, španělském králi.
Více než 12 tisíc migrantů odmítli němečtí policisté vpustit do země od okamžiku, kdy po nástupu nové vlády začal v květnu platit zpřísněný režim na hranicích. V rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ARD to v neděli řekl ministr vnitra Alexander Dobrindt. Podle něj bylo mezi odmítnutými také 660 žadatelů o azyl.
Americký miliardář Elon Musk opět Němce vyzval, aby volili stranu Alternativa pro Německo (AfD), kterou civilní tajná služba v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Učinil tak před komunálními volbami v nejlidnatější německé spolkové zemi - Severním Porýní-Vestfálsku. Pokud podle Muska nebudou Němci volit AfD, bude to znamenat konec Německa.
Polsko musí konečně vyřešit otázku válečných reparací ze strany Německa, řekl polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki. Spolu s dalšími nejvyššími představiteli Polska uctil na Westerplatte u Gdaňsku památku obránců tohoto poloostrova, který před 86 lety napadl nacistický wehrmacht a který se stal dějištěm úvodní bitvy druhé světové války.
Také v Izraeli v pondělí 1. září začal školní rok. Na desítkách škol ale studenti stávkují a požadují, aby vláda uzavřela dohodu s palestinským teroristickým hnutím Hamás o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, které tam ozbrojenci drží už skoro dva roky. Informují o tom deník Haarec a server The Times of Israel.
Počet obětí zemětřesení ve východním Afghánistánu vzrostl na více než 1124, zraněných je více než 3200, uvedl podle agentury AFP mluvčí vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid. Počet obětí pravděpodobně dál poroste, napsal již dříve server stanice BBC. Podle něj totiž zemětřesení způsobilo sesuvy půdy, které ztěžují přístup do některých postižených oblastí.
Federální soudkyně v neděli zablokovala na 14 dní deportace dětí, které přišly do Spojených států bez rodičů či jiných právních zástupců ze středoamerické Guatemaly. Píší to agentury Reuters a AP. Rozhodnutí se týká podle odhadů na 600 dětí, z nichž některé již čekaly v letadlech na deportaci. Rozhodnutí soudkyně kritizoval Bílý dům.
Ruští váleční blogeři náhle pozbyli obvyklé arogance vůči nepříteli. Důvodem je řízená střela Flamingo, která ještě ani nebyla vypuštěna do boje. Ukrajinská zbraň má údajně doletět 3000 kilometrů a může nést tunovou bombu.
Ruský analytik Igor Juškov pracuje na Finanční univerzitě při vládě Ruské federace. Uznává sice, že západní sankce ruskou ekonomiku oslabují, ale nevedou k tomu, aby Kreml "změnil přístup k zahraniční politice", čímž myslí ukončení války na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o tom, jak je to s kritickým nedostatkem benzinu a nafty v Rusku a vysvětluje, kam až to může vést.
Izrael zvažuje anexi okupovaného Západního břehu jako možnou reakci na uznání palestinského státu Francií a dalšími zeměmi. Podle agentury Reuters to uvedli tři izraelští představitelé. Podle dalšího izraelského činitele v neděli tuto myšlenku projednal bezpečnostní kabinet.
Evropské země v současné době pracují na plánech nasazení "mnohonárodních jednotek" s americkým zázemím jako poválečné bezpečnostní záruky Ukrajině. "Prezident Trump nás ujistil, že v rámci záložního mechanismu bude zajištěna americká přítomnost," oznámila Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise. "To bylo řečeno velmi jasně a opakovaně potvrzeno," dodala.
