Nový grónský premiér Jens-Frederik Nielsen vyzval k jednotě proti tlaku, kterému Grónsko čelí zvenčí. Na mysli měl zřejmě prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně tvrdí, že by chtěl nad Grónskem převzít kontrolu. Kritizoval také návštěvu amerického viceprezident J.D. Vanceho.
Donald Trump neustoupil, za válečnou pomoc Kyjevu žádá kontrolu nad výnosy ukrajinských dolů. Podle zdrojů listu Financial Times američtí vyjednavači stále stupňují své požadavky, přitom Ukrajině výměnou nenabízejí žádné bezpečnostní záruky. Smlouvu tak nejspíš Ukrajinci nepodepíšou, podle prezidenta Volodymyra Zelenského navíc Američané "neustále" mění podmínky dohody.
Návrh přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, se kterým přišel ruský prezident Vladimir Putin, vnímá politolog Jiří Just jako snahu dál napínat situaci kolem mírového procesu. „Snaží se nadhazovat různé varianty a přitom samozřejmě dál válčí,“ konstatuje v rozhovoru s Matyášem Zrnem.
Páteční návštěva Grónska druhé dámy USA Ushy Vanceové v době, kdy Američané zmiňují možnost ostrov anektovat, vyvolala v předstihu bouřlivé ohlasy. Natolik velké, že Ushu nakonec doprovází i její manžel a republikánský viceprezident J. D, jenž svou ženu označuje za dokonalou. Stejně tak její spolužáci. Chyba se však přesto najde. Z minulosti má stranický škraloup - byla registrovanou demokratkou.
Mohutné páteční zemětřesení v Barmě má už přes 1600 obětí, oznámila v sobotu podle agentur barmská státní média. Zraněných je více než 2300. Zemětřesení otřáslo také sousedním Thajskem, kde podle aktuální bilance zahynulo šest lidí a dalších 26 bylo zraněno. Stalo se tak na třech staveništích včetně jednoho, kde se zřítila nedokončená stavba třicetipatrového mrakodrapu.
Rusové přiznávají, že jim doba úspěšných útoků klouzavými bombami skončila. Tato obávaná zbraň drtila ukrajinské pozice po dlouhé měsíce. Nyní se zdá, že Ukrajinci přišli na to, jak agresorům využití těchto bomb znemožnit.
Přechodná správa Ukrajiny pod záštitou OSN by podle Putina umožnila uspořádání "demokratických" prezidentských voleb v zemi a následné vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Bílý dům v reakci uvedl, že vládu na Ukrajině určuje její ústava a občané země. Podle šéfa ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím nemá Putin zájem na ukončení války a klade si "bláznivé" požadavky.
Evropská unie i nadále poskytuje Turecku finanční podporu v řádu miliard eur, a to navzdory sílícímu autoritářství tureckého prezidenta Recepa Erdogana. Turecko je kandidátskou zemí a významným strategickým a obchodním partnerem EU. "Evropská unie má na Erdogana páky, jenom je nevyužívá a mlčí," říká k nečinnosti EU politoložka Lucie Tungul z Univerzity Palackého.
Silné páteční zemětřesení v Barmě má už přes tisíc obětí, oznámila podle agentur barmská státní média. Zraněných je přes 2 300. Páteční bilance uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vojenské junty Min Aun Hlain nicméně připustil, že se počet obětí zvýší. Vojenská vláda se obrátila na mezinárodní společenství se žádostí o pomoc.
Český dobrovolník Mac se nedávno vrátil z ruské Kurské oblasti, odkud se Ukrajinci pomalu stahují. V rozhovoru s Matyášem Zrnem pro Spotlight Aktuálně.cz popisuje své zkušenosti z fronty. Velmi zásadní zbraní podle něj jsou nyní drony řízené optickým vláknem, na které nelze použít rušičky rádiových signálů.
Prezident USA Donald Trump před svým lednovým nástupem do funkce prohlašoval, že válku na Ukrajině vyřeší do 24 hodin. Nedávno svá slova korigoval s tím, že šlo o sarkasmus. Mírové rozhovory jsou nicméně již v plném proudu a Trump odkryl některé ze svých karet. Americký list The Washington Post přinesl souhrn, jak zatím - ať už vědomě, či nikoliv - pomohl Vladimiru Putinovi, prezidentovi Ruska.
