50 000 mrtvých Rusů měsíčně? Žádný problém, tvrdí ukrajinský velitel

Cíl 50 000 mrtvých ruských vojáků měsíčně je realistický, tvrdí velitel ukrajinské brigády bezpilotních prostředků K2 Kyrylo Veres. Expanzi armády podle něj brzdí nedostatek důstojníků, příliš často se veliteli stávají nezkušení důstojníci. Na jednoho vojáka v první linii připadá dvanáct vojáků týlového zabezpečení. Válku ve stále větší míře přebírají robotické systémy. Rusům jejich model vychází.

Před anexí Krymu v roce 2014 byl vedoucím nudapláže. Od té doby je v uniformě a nyní je velitelem jedné z technologicky nejvyspělejších jednotek ukrajinské armády. Hrdina Ukrajiny Kyrylo Veres v rozhovoru pro ukrajinské Radio Chartija popisuje vývoj na bojišti.

Nedostatek důstojníků

Expanze armády vytvořila neustálou poptávku po velitelích. V důsledku toho mladí důstojníci často postupují velmi rychle. V některých případech může být takové tempo růstu problematické. V sovětském systému mohlo trvat 30 let, než se člověk dostal na vyšší velitelské pozice. V určitých kontextech měl ale tento model své opodstatnění.

Pokud někdo absolvuje vojenskou akademii a ve věku 25 let je pověřen velením jednotky o 2000 lidech, není to ideální. Existují výjimeční jedinci, kteří tuto odpovědnost zvládnou. Z těch, které osobně znám, jsou možná tři z deseti skutečně připraveni na takový skok. Ostatní bohužel potřebují nejdřív nabrat zkušenosti.

Cíl 50 000 mrtvých Rusů měsíčně

Tento cíl se jeví jako dosažitelný. Číslo 50 000 se týká výhradně potvrzených, ověřených a videem zdokumentovaných případů. Na základě interních výpočtů se současný celkový počet již blíží této úrovni.

Například minulý měsíc činil počet padlých Rusů 35–36 000, a to i přesto, že tyto údaje byly potvrzeny pouze podmíněně. V rámci jednotky K2 nelze přibližně 10–15 % případů plně ověřit. Přibližně 12 % je předloženo jako neověřené, zatímco dalších zhruba 15 % není hlášeno vůbec. Tyto údaje také nezahrnují práci pěchoty, která přidává dalších 10 %, ani dělostřelectva, které si může připsat dalších 10 %.

Celkově je skutečný počet pravděpodobně již blízko 50 000. Pokud bude oficiálně potvrzeno 50 000 případů, opravdový počet by se realisticky pohyboval v rozmezí 70–80 tisíc. To by pro nepřítele znamenalo skutečně kritickou fázi.

Rozšiřování armády

Rozšíření jednotek musí vycházet z iniciativy velitele jednotky – ne z osobních politických ambicí, ale proto, že je to nezbytné. Pokud se však někdo snaží přeměnit prapor na brigádu pouze proto, aby se dostal z hodnosti podplukovníka na plukovníka, je to špatně.

V praxi dochází k rozšíření jednotek, protože válka neustále klade nové požadavky. Před rokem většina jednotek nepotřebovala pozemní robotické systémy. Dnes je bez nich nemožné fungovat. Před rokem a půl nebyly stíhací drony nezbytné, dnes jsou kriticky důležité. Dříve mohli pozici držet dva vojáci, dnes jsou zapotřebí tři, čtyři nebo pět.

Dramaticky roste poměr „podpůrných“ vojáků v zázemí, v poměru k jednomu vojákovi na frontě se výrazně zvýšil. Kde dříve stačilo pět vojáků na jednoho „bojovníka“, dnes je jich spíše dvanáct a jejich počet se pravděpodobně ještě zvýší. A to se nejedná o týlové služby vzdálené stovky kilometrů, ale o přímé bojové podpůrné složky integrované do operací na frontě.

Roboti

Válka robotů je už realitou. Robotické systémy už působí v několika jednotkách. I platformy původně používané pro logistiku nebo evakuaci mohou být vybaveny bojovými moduly a stát se aktivními prostředky na bojišti. Jeden pozemní robot může současně doručovat zásoby, evakuovat zraněné a poskytovat krycí palbu. Takové systémy zatím nejsou masovým řešením, ale budou se stále více rozšiřovat. Neexistuje žádná alternativní cesta.

Klíčem je ale převaha ve vzduchu. Trendy se mění, jakákoli technologická výhoda zůstává rozhodující nejdéle šest měsíců. Inovace musí začít po čtyřech měsících.

Drony nikdy plně nenahradí pěchotu na bojišti, ale výrazně zvyšují její účinnost. Rozšíření technologických systémů – automatizované věže, modulární bojové platformy, mechanismy dálkového odpalování, zařízení spouštěná senzory – může posílit obranné pozice a snížit zranitelnost vůči infiltračním taktikám.

Opotřebovací válka

Válka funguje stále více jako ekonomický systém – téměř jako obchodní model. Závisí na dvou základních složkách: finančních zdrojích a lidském kapitálu. Bez peněz nemůže pokračovat. Bez lidí nemůže pokračovat. To jsou dva základní pilíře.

Útok a obrana

Pokud zůstaneme realističtí, omezený postup o přibližně 15 kilometrů je možný. Zatlačení nepřítele, rozšíření „kill zóny“, zvýšení operační hloubky, postup a konsolidace nových pozic – to je scénář, který se jeví jako dosažitelný.

Jedním z okamžitých opatření pro obranu je rozsáhlé rozšiřování minových polí. Tam, kde je dnes položeno 100 min, jich může být zapotřebí 1000. V praxi to znamená utvářet frontovou linii, aby byl průchod fyzicky nemožný. To vyžaduje mnohonásobné zvýšení produkce i schopností pokládat miny. Vyžaduje to další posádky, vybavení a logistickou podporu.

Rusko

Rusko se rozhodlo pro model, který z jeho pohledu přináší výsledky. Těžké ztráty jsou absorbovány, cíle jsou metodicky sledovány a jednotky postupují bez ohledu na ztráty. Tento vzorec je patrný od roku 2022 a pokračoval i v letech 2023 a 2024. Vybrali si přístup, který považují za nejúčinnější – a z operačního hlediska jim to funguje.