Praha - Ve čtvrtek 20. března přesně v šest hodin a 48 minut se Země na své dráze kolem Slunce dostala do pozice, při níž je střed slunečního kotouče přesně nad zemským rovníkem. Znamená to, že den a noc jsou stejně dlouhé, a na severní polokouli se tomuto dnu říká jarní rovnodennost. Na jižní polokouli se témuž říká rovnodennost podzimní.
Začalo tedy to "skutečné", astronomické jaro; nikoli to "kalendářní", které počítáme už od 1. března a které také označujeme pojmem "klimatické jaro".
- ON-LINE: Jaké bude počasí? Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress odpovídala na otázky čtenářů Aktuálně.cz
Země má svůj jízdní řád
Běžné učebnice zpravidla uvádějí, že první jarní den nastává 21. března. Jde ale o zjednodušení, astronomicky tomu tak není. Slunce se přesně nad rovník může dostat také 20. a někdy už 19. března.
Oběh Země se totiž řídí nebeskou mechanikou a nikoli naším kalendářem.
Letos tedy vychází jarní rovnodennost na 20. března, a tak to bude i v následujících letech až do roku 2011, kdy se první astronomický jarní den přenese na 21. března.
Připomínka: letní čas
A když už mluvíme o čase, je možná dobré připomenout, že 30. března také začne v celé Evropské unii platit letní čas a ručičky časoměrů se posunou o hodinu dopředu.
To je ovšem administrativní dohoda, která s astronomií nesouvisí.
O letním čase čtěte: Konec letního času je návratem k biologickému normálu
Stěhování v kalendáři
Ale zpět k jarní rovnodennosti. Proč se nám její datum v kalendáři "stěhuje"?
"Země oběhne kolem Slunce za 365 dnů, pět hodin a 49 minut," vysvětluje Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
Náš platný, gregoriánský kalendář se s tím srovnává tak, že každé čtyři roky jeden den přidává (29. únor), a to tehdy, kdy je číslo roku dělitelné čtyřmi. Stalo se tak třeba v letošním roce 2008. Ovšem na konci století, v letech jako 1900, 2000, 2100, se jeden den přidává jen tehdy, když je rok dělitelný číslem 400 (stalo se tak tedy v roce 2000, ale nestane se tak v roce 2100).
Protože letošek je přestupný rok, přibyl jeden den v kalendáři, a den jarní rovnodennosti se tím posunul na 20. března.
Příští jarní rovnodennost nastane zase za 365 dnů, pět hodin a 49 minut, a to bude 20. března 2009 ve 12 hodin a 37 minut. A tak dále až do roku 2011, kdy astronomický první jarní den zase nastane 21. března.
Lidský výtvor se podřizuje přírodě
"Ovšem v roce 2048 se první jarní den přenese dokonce už na 19. března a ke konci našeho století se budou 19. a 20. březen vyskytovat stejně často," doplňuje Pavel Suchan z astronomické společnosti.
Berme to tak, že fyzikální síly, které náš svět ovlivňují, se neřídí naším kalendářem, ale naopak, kalendář jakožto lidský výtvor se musí přizpůsobovat přírodě.