Hrad Wartburg dal jméno kdysi žádanému východoněmeckému automobilu. Kdo měl "Warťase", byl víc než soused s Trabantem. Působivou historii továrny v Eisenachu připomíná tamní muzeum. Z kdysi monumentálního výrobního areálu zbyly jen vyčítavé pozůstatky.
V polovině roku 1988 žila česká motoristická obec příchodem Favoritu. Hříšně drahého a výrobně nedoladěného, ale přeci jen moderního. Pro Škodu to byl skok o dvacet let dopředu. Ve východním Německu byla nálada ponuřejší. Nový čtyřdobý motor byl zabudován do dvacetileté karoserie na rámovém podvozku. Na víc se utrápené hospodářství NDR nezmohlo.
Velký úklid po bývalém řediteli Herbertu Diessovi ve vedení Volkswagenu přináší řadu překvapení. Některé aktivity byly omezeny, jiné odloženy. Místo toho se na stávající technice rozvíjejí nové nápady, z nichž jednomu se Diess bránil obzvlášť úporně. Jde o levný a dostupný elektromobil pro východní Evropu, jehož technika kombinuje nečekaně různorodé prvky a korunuje to tradiční značkou Wartburg.
Dvě značky automobilů, jejichž výroba skončila v roce 1991, byly symbolem někdejšího východního Německa. A zatímco po znovusjednocení Německa trabanty a wartburgy ze silnic téměř zmizely, v posledních letech jich opět přibývá, napsala dnes agentura DPA.
S rozpadem východního bloku přišla většina tamních automobilek o jisté odbytové trhy. Ve volné konkurenci moderních vozů totiž zastaralé dacie, žigulíky nebo volhy najednou nestačily. Některé značky se s novou výzvou vyrovnaly, jiné ale kompletně zkrachovaly. Redakce Aktuálně.cz vybrala několik aut socialistických značek, která měla po roce 1989 konkurovat západním modelům.
Léto přichází a s ním i ideální čas na automobily bez střechy. Kdy jindy si užít jízdu s otevřeným nebem nad hlavou, než právě za slunečného počasí v kombinaci s vysokými teplotami. Je pravda, že nabídka kabrioletů se v posledních letech zmenšila. Socialistický autopark na tom ale byl ještě mnohem hůř. Kabrioletů bylo málo, většina jen pro vyvolené. Podívejte se, jaká auta se nabízela bez střechy.
První poválečná BMW se i s modrobílou vrtulí dělala v budoucí továrně na Wartburgy. Jakkoliv absurdně může tato konstrukce znít, vzhledem k rozdělení Německa na čtyři okupační zóny, z nichž jedna byla sovětská, se tak skutečně stalo. Komunisté v čele budoucí NDR si ale rychle uvědomili, že luxusní auta se šestiválcovým motorem nejsou pro dělníky úplně dostupná, jejich výroba tak trvala jen krátce.
Dodávka, valník nebo mikrobus. To nebyla jen nabídka Škody 1203, ale také jednoho z mála socialistických konkurentů československého užitkového vozu. Barkas B1000 se poprvé objevil před 60 lety, konkrétně v červnu 1961. A bez větších úprav vydržel ve výrobě dalších téměř třicet let.
Wartburg 353 se poprvé ukázal v roce 1966. Už tehdy šlo o auto vizuálně sice docela moderní, navíc s motorem vpředu a pohonem předních kol, což v zemích východního bloku ani zdaleka nebyla obvyklá koncepce, ovšem se zastaralou rámovou konstrukcí a dýchavičným dvoutaktem. A když už se v NDR rozhodli pohonnou jednotku vyměnit za modernější čtyřtakt, bylo pro Wartburg příliš pozdě.
Označení Wartburg má většina pravděpodobně spojené s hranatým modelem 353, který se jen s drobnými změnami vyráběl od poloviny 60. let. Jméno hradu, který od 11. století bdí nad městem Eisenach, však nesl za dob východního bloku ještě jeden automobil. Předchůdce 353 s označením 311, který by se dal považovat za nejhezčí auto, které si mohl koupit i normální občan některé ze socialistických zemí.
Před 45 lety se mladoboleslavská automobilka po dlouhých diskusích "definitivně" vrátila ke klasickému řešení, tedy s motorem vpředu a poháněnou zadní nápravou. V šuplíku skončily výkresy vozů Škoda 760 s pohonem předních kol, na kterých podnik ve spolupráci s partnery z Německé demokratické republiky pracoval od roku 1971.
Wartburg 311 patřil na přelomu 50. a 60. let mezi nejpohlednější auta východního bloku. I přesto ale postupně zastarával a ve východním Německu proto naplno běžely práce na tvorbě nástupce. Ten nakonec dostal jméno 353, revoluci však nepřinesl. I tak ale vydržel ve výrobě přes dvě dekády a patří mezi nejznámější socialistické automobily.
Německý Svaz automobilového průmyslu VDA vydal statistiku vývoje cen veteránů na tamním trhu. Průměrná cena historických vozidel se tam vloni zvedla o 2,2 procenta, a byla tedy jen lehce nad úrovní inflace. V nabídce se ale dají najít vozy s podstatně vyšším nárůstem hodnoty. Na jakých autech se vloni dalo v Německu pořádně vydělat? Podívejte se do přehledu.
Postupná změna režimů v zemích bývalého východního bloku přinesla nejen politickou výměnu komunistické strany, ale i zásadní změny v ekonomické sféře. To se dotklo také automobilového průmyslu, protože bývalé socialistické automobilky najednou nedokázaly produkovat konkurenceschopné modely. Dříve či později přišla na řadu jejich transformace. O současném úspěchu Škody či Dacie asi není potřeba dlouze vyprávět, na výsluní se postupně vrací i Lada a Tatra. Jenže co další značky? Na osudy některých z nich jsme se podívali v následující galerii.
Ne všechny vozy, které se daly před čtyřiceti lety pořídit v Mototechně, s časem získaly na investičním potenciálu. Jejich současná tržní cena je u některých dokonce nižší, než byla původně.
Nejpomalejší auta na trhu dnes zrychlují z 0 na 100 km/h za více než 17 vteřin a mají maximální rychlost kolem 140 km/h. Pokud ovšem pomineme elektromobily se záměrně omezenou dynamikou, pak takových aut až tolik není. Rozhodně ne ve srovnání s tím, jak rychlá byla běžná auta před čtyřiceti padesáti lety. Více se o dynamice aut, která se u nás proháněla před rokem 1989, dozvíte v následující galerii. I sportovní kupé přitom zrychlovala pomaleji než dnešní nejslabší malá auta.
Trabant, Warburg, Volha, Lada. Běžně si s těmito vozy nejspíše nespojíte účast na rallyových "erzetách", závodních okruzích nebo terénních zlomech. Opak je však pravdou a i vozy z bývalého východního bloku se často a poměrně úspěšně zúčastňovaly slavných závodů. Za železnou oponou dokonce vzniklo několik projektů podle pravidel kultovní skupiny B ve světové rallye. V následující galerii si můžete připomenout některé závodní projekty socialistických značek. A často šlo o velmi zajímavé stroje.
Přelom osmdesátých a devadesátých let znamenal pro východní blok výraznou politickou změnu. Komunistické režimy napříč jednotlivými státy se začaly pomalu hroutit a ušetřeno nezůstalo ani mocenské centrum v Moskvě. Pro automobilky to znamenalo možnost transformovat se a volně prodávat i svá auta na trzích v západní Evropě.
Ačkoliv centrálně plánované hospodářství nedávalo příliš mnoho prostoru na zajímavé koncepční automobily, tu a tam se nějaký podobný v zemích východního bloku urodil. Většina z nich měla společné minimálně úvahy o sériové produkci. U některých automobilů se s ní počítalo od začátku, ale okolnosti tyto plány zhatily, jiné vozy dostaly naději především kladným přijetím veřejností nebo vedoucích činitelů státu. Společným jmenovatelem neúspěchu jsou ve většině případů nedostatek financí a politická situace. V následující galerii se můžete podívat na 28 automobilů, o nichž lidé ve východním bloku mohli pouze snít.
V dubnu roku 1991 ukončily továrny v Eisenachu a ve Zwickau produkci osobních automobilů značky Wartburg a Trabant. Skončila tak více než čtyřicetiletá éra vývoje a výroby vozů vlastní konstrukce. Automobily se v tradičních průmyslových městech východní části Německa vyrábějí i nadále. Vesměs se však jedná jen o montážní závody značek, které mají svá hlavní sídla v bývalé NSR.
Typ 311 slaví právě v těchto dnech šedesátiny, hranatý Wartburg 353 pak půlstoletí existence. Zejména typ 311 se vyráběl v mnoha karosářských variantách. Nejkrásnější byl model 313/1 Sport, který dokonce na autosalonu v New Yorku získal čestnou cenu za eleganci. Historie "socialistických" wartburgů trvala 35 let a skončila v roce 1991.
Šestice nadšených cestovatelů z Prahy se vydala ve staré škodovce a ještě starším wartburgu na tři tisíce dlouhou cestu na Makarskou riviéru.
Přehlídkový automobil se používal od roku 1969 až do roku 1989.
Čtyři dny po vážné nehody v regionální Rallye Wartburg podlehla těžkým zraněním německá automobilová jezdkyně Janina Deppingová. Její navigátorka Ina Schaarschmidtová zahynula na místě havárie.
V Eisenachu nejprve přebarvily logo BMW načerveno, pak začali dělat Wartburgy
