Sedm procent žáků nedokončí střední školu a dalších 22 procent lituje špatně zvoleného oboru, zjistilo ministerstvo školství. Změnit by to mohlo kariérní poradenství na školách. Potíž je však v tom, že většinou o budoucím směřování dítěte rozhodují rodiče.
Děti v Česku se potýkají s nadváhou nejvíc na světě, varuje Světová zdravotnická organizace. Část z nich se hýbe jen díky povinnému tělocviku ve škole. Jenže sami učitelé často neví, jak děti ke sportu motivovat, aby je bavil. Školy v Praze 6 zkoušejí jinou cestu než měření výkonů a známkování. Do hodin zvou trenéry, kteří žáky ke sportům, ale třeba i k tanci vedou zábavnější formou.
Žáci někdy mají pocit, že ve škole nemají žádné slovo. Aby byla škola zábavnější, musí cítit, že mají na výuku také vliv, tvrdí v podcastu projektu Chytré Česko pedagožka a vedoucí pracovní skupiny pro kodex učitele Zuzana Terry. Popisuje také, jak si udržet respekt ve třídě, jak docílit, aby byl vzájemný a žáci učiteli důvěřovali. "Dnešní děti vám respekt nedají zadarmo," říká.
Už potřetí letos stát vyhlásil akci Milostivé léto, při které se lidé mohou výhodně zbavit svých dluhů. Na základní škole v České Lípě věří, že by podobné iniciativy nebyly nutné, pokud by se o financích učilo už ve školách. Se svými žáky se proto v hodinách matematiky i češtiny baví o tom, za co je vhodné utratit milion korun, jak reklamovat zboží nebo co si může dovolit jejich rodina.
Děti si ze školy často odnáší, že je potřeba mít samé jedničky, co nejméně koulí, a když je něco dobře, je to za tři. Škála od jedné do pěti však není jediná možnost. "Učitel i žáci by si měli určit společný cíl výuky a postupně hodnotit, jak se jim daří. Když se vyjádří jen známkou, dětem to nepomáhá," říká ředitelka Základní školy Řeznovice Karla Černá, která tak pracuje už 30 let.
Ani pandemie, ani války, ale oteplování planety se nejvíce obávají mladí lidé. V Evropě, stejně jako v Česku. Jenže právě v českých školách se o něm moc nedozví. Petra Šimonová a Jan Vrtiška jsou jedni z mála učitelů, kteří se výuce o klimatické změně věnují. V zeměpisu, přírodopisu i dalších předmětech. Jejich žáci uvádějí, že jsou díky tomu zodpovědnější směrem k životnímu prostředí.
K pornografii se dostávají děti už i v šesti letech. Může to na ně mít negativní vliv a snáze se stanou obětí predátora. Předejít tomu může kvalitní sexuální výchova.
Děti i učitelé ve školách sexuální výchovu chtějí. Chybí jim však podklady, jak to učit, popisuje ředitelka neziskové organizace Konsent Johanna Nejedlová v podcastu Chytré Česko, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny. Učitelé by se tématech spojených se sexem měli s dětmi bavit od nejnižších ročníků. Díky mobilu se totiž děti dostávají k videím pro dospělé poměrně brzy.
Výuka moderních dějin v Česku se zlepšuje, na mnoha školách už nekončí výkladem o první nebo druhé světové válce. Stále však jsou témata, kterým se prostoru nedostává, jako je romský holokaust nebo vysídlení Němců. Říká to vedoucí vzdělávacích projektů v organizaci Post Bellum Magdaléna Benešová v podcastu Chytré Česko, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny.
Až patnáct procent začínajících učitelů svou profesi do dvou let opustí. Chybí jim podpora a připadá jim, že jsou na všechno sami. Ministerstvo školství doufá, že je udrží díky uvádějícím učitelům. Zkušenějším kolegům, kteří jim budou první dva roky pomáhat. Úspěšně to zkouší třeba na základní škole ve Velké Bíteši. Zástupkyně místního ředitele odhaduje, že tím udrželi už tři mladé učitelky.
Integrace ukrajinských studentů se podaří, věří ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Školám se podle něj budou hodit zkušenosti z covidového období, kdy musely pružněji reagovat. České školství je ale dlouhodobě na průměrné úrovni, nevyužívá příležitostí a nereaguje na pokrok a změny ve světě, říká v podcastu Index prosperity. Mluvil s ním komentátor Aktuálně.cz David Klimeš.
Sami učitelé často upozorňují, že utápění v teorii během studia je na praxi nepřipraví. A vzdělávání od tabule v plných posluchárnách z nich těžko vychová inovátory. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy na to reaguje projektem Spin. Přednášející učí v tandemu s učiteli ze škol. Se studenty probírají situace ze tříd, pak teprve teorii. Tady se studenti neptají: „K čemu mi to bude?“
Od září začne pro ukrajinské děti v Česku platit povinná školní docházka. Zda je zvládnou školy pojmout, zatím není jasné. Problém je hlavně ve velkých městech. Je proto nutné přesunout uprchlíky do regionů, kde jsou ve školách volná místa, řekli hosté debaty Chytrého Česka, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny.
Na základních školách je to běžný obrázek. Učitel vykládá, část žáků tempo nestíhá, pro další je naopak pomalé. Mít ve třídě dva pedagogy nebo několik asistentů je utopie, lidé chybí. Pomoci může vrstevnická výuka mezi staršími a mladšími dětmi. Prosazuje se nesměle, ale přináší výsledky. Každé dítě učí starší spolužák, který si tak zkouší aktivní přístup, odpovědnost, kreativitu a komunikaci.
Když se řekne fyzika, znamená to vědu o zákonitostech přírodních jevů kolem nás. Je jich ale tolik a k pochopení jsou tak složité, že se předmětu ve školách žáci často bojí. Zvlášť když učitel na tabuli před nimi sype další a další vzorečky, rovnice a nákresy. Zaujmout naopak může nadšenec, který výuku pojímá jako kouzlení s předměty. Ty zázračně ožívají, pohybují se a mění barvy i tvar.
Nedůvěra ke škole, špatná vysvědčení a problémy s hledáním práce kvůli nedokončenému vzdělání se u českých Romů často přenášejí z generace na generaci. Pomoci se rozhodl brněnský spolek IQ Roma servis, který zkouší řetězec rozetnout. Malé Romy a jejich rodiče doprovází od předškolního vzdělávání přes základní školu na střední, k maturitě a někdy až k přijímačkám na vysokou a studium na univerzitě.
Agentura NMS Market Research zpracovala v září 2021 pro první ročník futuristické akce Future Port Youth určené pro studenty středních a vysokých škol v Evropě průzkum zjišťující postoje studentů z Česka, Finska, Maďarska a Spojeného království v oblasti technologií a náhledu na budoucnost.
Přestože vědci upozorňují na nebezpečí změny klimatu, ve školách většiny zemí toto téma chybí. Teenageři se bouří, rádi by životnímu prostředí pomohli, nevědí ale jak a cítí se bezmocně. Propracovanou environmentální výchovu má zatím jen pár zemí, vznikají ale tisíce ekoškol, které vedou děti k udržitelnému rozvoji a ekologickému chování. Najdeme je i v Česku, třeba ve Zbirohu nebo v Praze.
Když se budeš špatně učit, půjdeš na řemeslo, slýchaly dlouho české děti. Panovalo přesvědčení, že učiliště a odborné školy jsou jen pro ty méně nadané. Vedení pražské Akademie řemesel, kde studuje více než tisícovka žáků, má ale jiný názor. Také tady získávají absolventi výuční list, maturitu nebo rekvalifikaci. Zájem je ale tak velký, že letos škola musela odmítnout více než 200 uchazečů.
Vyhláška o společném vzdělávání pro všechny děti vtrhla do škol v roce 2016. Nebyli na ni připraveni učitelé, poradny ani rodiče. Ne všechny se ale podařilo zapojit tak, aby je výuka rozvíjela naplno. Chybí poradny, speciální pedagogové, asistenti, ve třídách je příliš mnoho dětí. Školy si nevědí rady s dětmi ze sociálně slabých rodin a s mimořádně nadanými. Výjimky ale ukazují, že cesta tu je.
Když se řekne vysoká škola, lidé si často představí obří posluchárny, přednášky, skripta a dlouhé monology vyučujících. Na České zemědělské univerzitě to ale dělají jinak. Provozně ekonomická fakulta učí podnikání podle finského vzoru. Část výuky vedou sami studenti, založí si obchodní společnost a provozují ji. Teorie je spojená s praxí, volnost vyžaduje zodpovědné chování a pomáhá k rozvoji.
Zná to skoro každá škola - třídy, části tříd či jednotliví žáci se každou chvíli ocitají v karanténě. Učitel za jediný den vystřídá výuku ve škole, vysílání on-line pro třídu v karanténě a vysílání hodiny s částí žáků ve třídě a částí doma u počítačů. Tento složitý režim je ale stále lepší než zavřít školy plošně, jak tomu bylo po většinu posledního roku, shodují se hosté debaty Chytrého Česka.
Nejprve se řešila výuka na dálku, školy a rodiče museli zajistit, aby se děti mohly do hodin připojovat z domova. Pak se začali žáci vracet do lavic, mluvilo se o pravidelném testování na koronavirus i povinném nošení respirátorů ve třídách. Teď přišla třetí fáze. Učení dětem komplikují karantény. Někde se do ní dostávají celé třídy, jinde jejich části nebo jednotlivci.
„Kupte popcorn, promítneme lidem film!“ vykřikuje první ze studentů. „Aha, už ho nekupujte, promítání neděláme,“ mávne rukou druhý. Pětadvacet finalistů soutěže Středoškolák roku dává v Jizerských horách dohromady akci pro veřejnost. Mají pět hodin na to ji vymyslet a uskutečnit. Víkendové soustředění jim pomáhá v dalším rozvoji, přípravě na vysokou školu či rozjezdu start-upů.
Seriál České televize Ochránce nechal nahlédnout do zákulisí škol a nečekaně silně rozpoutal zájem o tematiku školství a vzdělávání. Pravidelně se stává nejúspěšnějším pořadem nedělních večerů, sleduje ho zhruba 1,5 milionu diváků. Spoluautor scénáře Tomáš Feřtek byl hostem podcastu Chytrého Česka, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny zaměřeného na vzdělávání.
Najednou se dětem změnil život. Přestalo existovat, co bylo do té doby samozřejmé. Ráno vstát, obléknout se a vyrazit do školy. Nástup koronavirové pandemie loni na jaře všechno zarazil. Úřady zavřely školy, žáci místo do lavic usedli doma k tabletům a počítačům. Více než polovinu výuky mezi loňským březnem a letošním červnem měly děti od šesté třídy výš na dálku. Mnoho žáků potřebovalo doučování.
