Americký prezident Donald Trump a japonská premiérka dnes podepsali smlouvu o dodávkách vzácných zemin a kritických nerostů. Vztahy s Japonskem budou pevnější než kdy dříve, prohlásil Trump při setkání s Takaičiovou. Konzervativní politička zdůraznila Trumpovu snahu o ukončování konfliktů ve světě a řekla, že doufá v nový zlatý věk vztahů obou zemí, napsala agentura Reuters.
Spojené státy v době pokračujících rozhovorů s Kyjevem o nerostných surovinách podstatně snížily odhad výše své celkové pomoci Ukrajině z původních 300 miliard na zhruba 100 miliard dolarů (z 6,6 na 2,2 bilionu korun).
Těžařská společnost Rare Earths Norway objevila největší prokázané ložisko vysoce ceněných kovů vzácných zemin v Evropě. To může znamenat přelomový okamžik pro Norsko i celý region, uvedl server zpravodajské televize CNBC. Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů, např. při výrobě elektromobilů. Jejich největším světovým producentem je Čína.
Cena zlata se v červenci vrátila k růstu. V sedmém letošním měsíci žlutý kov posílil o tři procenta na 1830 dolarů za troyskou unci, od začátku roku ale stále ztrácí téměř šest procent. Stříbro od ledna oslabilo o více než šest procent na 25,5 USD. Jeho cena klesla i v červenci. Dále rostou technické kovy, které profitují z oživení průmyslu.
Spory mezi Čínou a Japonskem o rybaření na sporném území měly v roce 2010 nečekanou dohru. Čína, která měla největší zásoby kovů vzácných zemin, tehdy zakázala jejich vývoz do Japonska. Stejné hrozby, která by ovlivnila výrobu téměř veškeré moderní elektroniky, se nyní obávají i další státy.
Iridium se stalo dalším z drahých kovů, jehož cena zažila nebývalý růst. Za dva měsíce vzrostla o 160 procent, upozornila agentura Reuters. Mohou za to nedostatečné dodávky a očekávání, že poptávka po něm poroste kvůli vyššímu využití vodíku jakožto ekologičtějšího paliva, při jehož výrobě se iridium používá. Během pandemie se však daří i jiným komoditám, po čase dokonce i ropě.
Stát chce do 31. března 2020 připravit novou koncepci pro nakládání se státními hmotnými rezervami. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) však zopakoval, že platí, že stát chce příští rok prodat ze zásob kovy za 600 milionů korun. O zásobách v pondělí jednala Bezpečnostní rada státu.
Americký prezident Donald Trump ve středu uvalil nové americké sankce na vývoz íránských průmyslových kovů a pohrozil dalšími kroky, pokud Írán "zásadně" nezmění své chování. Ohlášené opatření se dotkne íránského exportu železa, oceli, hliníku a mědi, které podle sdělení Bílého domu představují pro islámskou republiku kromě ropy největší zdroj exportních příjmů. Trump zároveň varoval ostatní státy, že "už nebude tolerovat, pokud budou ve svých přístavech přijímat íránskou ocel a další kovy". Íránský prezident Hasan Rúhání ve středu oznámil, že jeho země se rozhodla zastavit plnění některých závazků plynoucích z mezinárodní jaderné dohody podepsané v roce 2015.
Investiční poptávka po zlatě dosáhla v prvním pololetí rekordu a jen ve druhém čtvrtletí se investice více než zdvojnásobily na 448 milionů tun. Zájem se zvyšoval hlavně mezi fondy ETF, nákupy zlatých šperků se ale snížily.
Firmy při řetězových obchodech s drahými kovy připravily stát o 4,5 miliardy korun. Stát z toho zachránil zhruba 400 milionů.
Cena drahého kovu je na pětiletém minimu. Zpátky do hry by se zlato mohlo dostat během dvou let.
Obnovená těžba zlata by v regionu s vysokou nezaměstnaností mohla dát práci možná i stovkám lidí.
Společnost Planetary Resources tvrdí, že má pro těžbu vzácných kovů dostatek financí
