Komentář Bohumila Pečinky: Politické strany přezbrojují
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Před českými politickými stranami visí magické datum 15. srpna. V ten den musejí všechny politické subjekty, co se chtějí účastnit sněmovních voleb, odevzdat svoje kandidátky. V partajích to vře a na poslední chvíli přezbrojují.
První je TOP 09, jejíž celostátní volební výsledek je fatálně závislý na počtu hlasů v Praze. Pokud nezíská nad dvacet procent, je její další parlamentní pozice ohrožena. Předseda Kalousek to dobře ví, a proto také jsou na kandidátce esa typu čestného předsedy Schwarzenberga nebo bloggera Feriho.
Poslední průzkumy však ukázaly ještě něco jiného. V Praze dochází k přelévání městských liberálů mezi topkou a Piráty. V jistém smyslu jde o spojené nádoby, kde úspěch jednoho bude neúspěchem druhého a naopak. Věčně manévrující předseda topky Kalousek přišel s poslední variantou, jak přetáhnout tuto voličskou skupinu – pozval na kandidátky TOP 09 Bursíkovy zelené z Liberálně ekologické strany. Má to být světlice, co v Praze ozáří uvadající logo TOP 09 se směrovkou pro všechny mladé a nezávislé.
Vře to také v KDU-ČSL, která se zapletla do iracionální dvoukoalice se Starosty a nezávislými. Skupina kolem předsedy Bělobrádka odmítá uznat, že šlo o chybný postup, který ji může stát parlamentní křesla. Riziko v podobě vzniku absolutní většiny Andreje Babiše kvůli přerozdělení hlasů od „propadlých“ lidovců je reálné. S velkou pravděpodobností nakonec přece jen dojde k rozpadu dvoukoalice a vytvoření jiného modelu předvolební spolupráce.
V tichosti přezbrojuje také hnutí ANO. I když se o tom příliš nepíše, tak dobrá polovina dnešního poslaneckého klubu (47 mandátů) se na kandidátku nedostane nebo bude na nevolitelném místě. Slavná jména z minulé volební kampaně jako Pilný, Lorencová, Komárek, Zlatuška, Chalupa, Vyzula z různých důvodů propadla v popularitě u Andreje Babiše, a proto odcházejí.
Na rozdíl od tradičních stran neexistují v ANO demokratické primárky, kde se na základě vnitrostranické soutěže vybírají kandidáti. O pozicích rozhodují krajští bossové, ale rozhodující slovo má podle stanov předseda hnutí Babiš, který už týdny posunuje s figurkami nahoru a dolů.
Navíc se mu podařilo mezi všemi kandidujícími „anoisty“ vyvolat očekávání, že se možná do 15. srpna usměje štěstí i na ně a budou rozhodnutím předsedy hnutí vyneseni na volitelné místo. Tahle motivace je důvodem, proč se nikdo z „odkloněných“ poslanců výrazněji neozývá.
V tom je výhoda i nevýhoda netradičních stran. Ty tradiční se mohou dovolávat dodržování demokratických pravidel při výběru na kandidátky. Jinak řečeno, zvítězil jsi v soutěži mezi ostatními? Náleží ti přední pozice.
V těch netradičních typu ANO nebo Okamurovy SPD je rozhodující hlas jednoho člověka, který je pánem nad politickým osudem všech adeptů na poslanecká místa. Tenhle demokratický skluz hodně připomíná reálie v autoritativních režimech typu Ruska nebo Turecka. Z logiky fungování těchto stran vyplývá, že podobné utahování šroubů nás čeká i po volbách v celé veřejné sféře.
Autor je komentátorem Reflexu
