Nedávné vojenské cvičení Západ 2025 rozlítilo ruské analytiky a vojenské komentátory. Obviňují ministerstvo obrany, že manévry neodpovídaly nabytým zkušenostem z invaze na Ukrajinu.
Pro Simonu nebyla kariéra výsadkářky dětským snem. „Určitě ne, nenapadlo by mě, že na to vůbec mám, ale sešlo se pár náhod a najednou tu byl nový cíl," vzpomíná na své začátky. „Nejbližší rodina nebyla úplně nadšená, měli strach." Maminka ji ale podpořila. To Simona plně docenila až zpětně, s vpádem Ruska na Ukrajinu. "Největší obavu mám teď zase já o syna, asi jako každá matka o své děti."
Několik týdnů trvaly tvrdé boje u Vovčansku, než Ukrajinci donutili ruskou elitní 83. výsadkovou brigádu, aby se stáhla. "Tři dny bez jídla a pití. Nikdo nás nehledá. Vzdáme se, aspoň tak budeme žít o něco déle," stěžoval si Oleg Vesnin, jeden z členů invazní brigády, který se stáhnout se spolubojovníky nestihl a skrýval se v lese.
Na generálním štábu dojde ke změně na jednom z nejviditelnějších míst. Jak zjistilo Aktuálně.cz, vedoucí oddělení komunikace a tiskový mluvčí armády Ivo Zelinka končí. Plukovník se přesouvá ke specializovanému útvaru kybernetického a informačního zaměření. Stane se jeho velitelem. Zelinka byl prvním mluvčím armády, který měl za sebou bojovou zkušenost z mise. Funkci vykonával necelý půlrok.
Útok na jednoho z nejvýznamnějších nacistických pohlavárů Reinharda Heydricha provedený parašutisty Josefem Gabčíkem a Janem Kubišem 27. května 1942 v Praze byl hvězdnou chvílí evropského protinacistického odboje. Čin parašutistů vyústil v zneplatnění mnichovské dohody z roku 1938, která připravila Čechy, Moravu a Slezsko o třetinu území. Nacisti spustili vraždění, které se nevyhnulo obci Ležáky.
"Strach jsem měl vždy, kdy jsem skákal z letadla. Armáda má ale nástroje, jak vojáky připravit, aby ho byli schopni regulovat. Nikdy nejste král světa, jste součást týmu," říká bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata. "Jestli je vojenská kariéra dobrou průpravou pro post prezidenta? Osobně si myslím, že je," naráží na generála ve výslužbě Petra Pavla, který kandiduje na Hrad.
Premiér Petr Fiala (ODS) přijal ve čtvrtek kolem 13:00 na úřadu vlády amerického ministra obrany Lloyda Austina. Následně Austin před svým odletem z Česka odjel na Pražský hrad na jednání s prezidentem Milošem Zemanem. Dopoledne se americký ministr sešel s českou ministryní obrany Janou Černochovou (ODS), po jednání se mimo jiné přihlásil k americkému závazku bránit své spojence v NATO.
Mají za sebou desítky bojových operací v těch nejdrsnějších klimatických podmínkách. Kromě bojů s islamisty byli ale stejně dobří v pomoci tamním lidem dodávkami potravin či poskytnutím léčby. Velmi si jich cení i američtí velitelé speciálních sil. A přesto čeští speciálové zůstávají pro veřejnost přísně uzavřeným světem. Mlčení prolomil až nyní jeden z nich. Petr Matouš.
Pátrání po ostatcích sedmi parašutistů, kteří se podíleli na likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, neustává ani po 82 letech od atentátu na tohoto vrcholného nacistického pohlavára.
Atentát na jednoho z nejvlivnějších nacistů Reinharda Heydricha je natolik výjimečným činem Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, že z paměti lidí "vymazal" mnohdy tragické osudy 101 čs. parašutistů vysazených do okupované vlasti z Velké Británie. Nemluvě o těch z Východu. Válku přežila polovina. U příležitosti 80. výročí akce Anthropoid připomínáme skupiny vysazené ve stejné době jako Gabčík s Kubišem.
Vlast opouštěli v roce 1939. Poměry doma byly v době jejich návratu dramaticky jiné: lidé měli větší strach, gestapo bylo zkušenější a tím také nebezpečnější, okupační úřady svědomitější. Parašutisté byli sice vycvičeni, nepočítali ale s drsnou realitou protektorátu. Z první vlny výsadků tak většina padla v boji či byla popravena. K výročí akce Anthropoid připomínáme osudy dalších výsadkářů.
Výsadkáři jako hlavní bojová síla českého příspěvku k mnohonárodnímu uskupení NATO vyrazili na Slovensko. Jejich úkolem, stejně jako celé alianční formace je odstrašit Rusko, aby agresi na Ukrajině nerozšířilo na území aliance. Musí také připravit půdu pro jednotky, které na místo přijdou po nich. Náčelník generálního štábu Aleš Opata v této souvislosti mluví o historické chvíli pro českou armádu.
Před třiceti lety zažilo Československo útěk trestanců, který nemá obdoby svou brutalitou. Několik vězňů povraždilo v leopoldovské káznici pět strážných. Útočili a zraňovali i lidi, které při úprku náhodně potkali. Skupina kriminálníků mířila do Polska, přes které chtěla zmizet v Austrálii. Cestou se však uprchlíci opili takovým způsobem, že v chaosu nastoupili do vlaku, který je odvezl zpět.
Čtyři vojáky 601. skupiny speciálních sil obvinila vojenská policie z podílu na smrti afghánského bojovníka Vahidulláha Chána, který v roce 2018 zastřelil českého psovoda Tomáše Procházku. "Jakmile začnou americkým, britským či českým vojákům umírat v boji jejich kamarádi, tak se vždy velmi zvyšuje riziko, že poruší normy válečného práva," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl.
Náročné fyzické testy zvládla studentka Vojenské střední školy Zuzana S., které se podařilo projít fyzickými prověrkami i psychotesty. Na začátku musela zvládnout fyzické přezkoušení, při kterém se nebral v potaz věk ani pohlaví uchazeče. Kritéria byla pro všechny stejná - deset shybů, 28 kliků za půl minuty a uplavání 300 metrů za osm minut. A to není zdaleka všechno.
V Zámečku na okraji Pardubic nacisté za heydrichiády drželi a na nedalekém popravišti zastřelili obyvatele Ležáků i ty, kdo pomáhali výsadkářům z operace Silver A. Komunisté si z objektu udělali agitační středisko a nechali ho chátrat. Tzv. Larischova vila se pak ocitla v areálu firmy Foxconn. Roku 2015 ji získala Čs. obec legionářská. Nyní se jí podařilo opravit věž, která se zdála na odpis.
Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten na následky zranění zemřel právě před 82 lety, 4. června 1942. Podívejte se na tváře dalších hrdinů odboje, výsadkářů, vyslaných do Československa bojovat proti nacistické zvůli.
Jak reaguje člověk v mezních situacích? K boji sedmi parašutistů v kryptě kostela Cyrila a Metoděje došlo 18. června 1942. Parašutisté zlikvidovali třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha, zradil je jejich kamarád Karel Čurda, jenž pak jako konfident gestapa poslal na smrt stovky odbojářů či blízkých parašutistů. Miloš Doležal, autor knihy Čurda z hlíny popisuje okolnosti.
V nejvyšším velení armády vládne již nějaký čas mírná nervozita. Důvod? Startují nábory do nově vznikajícího výsadkového pluku. Měl by být chloubou české armády. "My to ale zvládneme," ujišťuje koordinátor výstavby tohoto elitního útvaru a veterán z Afghánistánu Ivo Zelinka. Armáda spouští nábory stovek mužů, kteří by chtěli sloužit v tomto výběrovém útvaru.
Jiří Pavel s manželkou Jiřinou a přáteli z britského Leamingtonu mohou působit jako zatvrzelí fanatici. Jde však o vzácné vlastence - potomky Čechoslováků, kteří poté, co se podíleli na porážce Adolfa Hitlera, museli utéct před komunisty. Rovněž Pavlova otce, hrdinu bojů o francouzský přístav Dunkerque, po válce tvrdě vyslýchali a věznili. Manželé Pavlovi nyní tak dlouho tlačili na britské i české úřady, dokud si nevyprosili opravu pomníku všem Čechoslovákům, kteří položili životy v boji s nacismem. Celkem vyšla oprava fontány na 25 tisíc liber (skoro tři čtvrtě milionu korun). Na konci října byla ve své nové podobě odhalena.
Po dlouhé nemoci v Ústřední vojenské nemocnici v Praze zemřel válečný hrdina a výsadkář, generál Jaromír Klemeš. Byl posledním žijícím parašutistou vysazeným v protektorátu. V rámci výsadku Platinum - Pewter z roku 1945 se účastnil odboje na Českomoravské vrchovině. Ke konci války působil jako radiotelegrafista v Praze. V roce 1952 ho komunistický režim odsoudil ke dvěma letům vězení, degradoval ho z nadporučíka na vojína a sebral mu udělená vyznamenání.
Kdyby k Čechům nepatřila skepse stejně jako ke Skotům kilt, byli by na válečné výsadky parašutistů, které vyústily v atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, hrdí, tvrdí historik Vojtěch Šustek. Nejen na hrdiny vyslané z Anglie, ale i na stovky domácích odbojářů, bez nichž by se výsadkáři neobešli. "Češi nebyli ochotní kolaborovat. Řada lidí parašutistům pomáhala. Za to Němci popravovali, stejně jako za odmítnutí udávat gestapu,“ dodává Šustek a poukazuje na příběh výsadkové skupiny Silver A.
Nábor k chrudimským výsadkářům probíhá i v zimě. Během lednového třídenního martyria plného fyzické i psychické zátěže vydržela do konce jen polovina z 28 zájemců o vstup do služby k 43. výsadkovému praporu Chrudim.
Ojedinělá akce protinacistického odboje, na jejímž konci byl zlikvidován Reinhard Heydrich, třetí nejvlivnější muž Hitlerovy říše, začala naostro přesně před 77 lety. 29. prosince 1941 v 3:24 seskočila paraskupina Anthropoid rotmistrů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše u obce Nehvizdy nedaleko Prahy. "Jeden padák klesl blízko osamělé zahradnické budky, druhý byl výš a snesl se mnohem dál. Třetí padák přistál poblíž hřbitova," vypověděl spisovateli Jaroslavu Andrejsovi bezprostředně po konci druhé světové války náhodný svědek výsadku František Kadleček.
V Afghánistánu myslel na rodinu. Teď je o Vánocích doma v Česku a myslí na vojáky nasazené ve válečných oblastech. "Této rozpolcenosti už se asi nezbavím," říká velitel roty chrudimského výsadkového praporu Marek Štěpánek. Právě jeho prapor má největší ztráty na životech. "Ne každá rodina má štěstí, že je celá a ve zdraví doma. I když to většina lidí bere jako samozřejmost, zdaleka tomu tak není," dodává kapitán. V riskantních zahraničních misích působí v současnosti 400 českých mužů a žen.
