Pokud se běžný úkon, jakým je napíchnutí sousta na vidličku, promění v nepřekonatelnou bariéru, máte před sebou každodenní problém. Jak se zbavit při stravování závislosti na pomoci druhých? Adéla toužila po samostatnosti. Chtěla se najíst sama. Pro někoho běžný úkon, pro ni zásadní problém. Tak se zrodil Vidlík, vynález, který pomáhá lidem s handicapem.
Příběh, který se začal psát na konci 19. století, je spojen se jmény dvou mužů: Jamese Bonsacka a Jamese Duka. První byl geniální vynálezce, druhý ambiciózní průmyslník. Jejich spolupráce odstartovala revoluci, která změnila tabákový průmysl a zároveň se podepsala na zdraví milionů lidí po celém světě.
Technologické revoluce nejsou jen výsadou dneška. Už v době industrializace se objevoval jeden převratný vynález za druhým – od gramofonu přes promítačku až po první automobil. Víte, kdo stojí za objevy, bez kterých bychom si dnešní svět jen těžko dokázali představit?
Když si Otto Wichterle míchal v zimě roku 1961 ranní kávu, usilovně přemýšlel, jak vyrábět kontaktní čočky ve velkém. Jeho zrak sklouzl k víru, který lžička v hrnku vytvořila, sáhl po stavebnici Merkur, a ještě ten den vymyslel postup průmyslové výroby. Ikonická stavebnice letos slaví 100 let. Zrodila se díky jednomu šikovnému zámečníkovi a daňovým reformám ministra financí Aloise Rašína.
Mezi autory převratných vynálezů, které dnes považujeme za samozřejmost, najdeme geniální ženy, jejichž práce zůstávala dlouho v ústraní. Myčka nádobí od Josephine Cochraneové osvobodila ženy od nekonečného mytí, stěrače Mary Andersonové zachraňují životy řidičů, wi-fi technologie Hedy Lamarrové propojuje svět. Podívejte se na další příběhy žen, které se prosadily době navzdory.
Výzkumníci z Univerzity Britské Kolumbie vyvinuli nástroj, díky kterému lze zjistit, zda do nápoje někdo nepřidal drogy. Míchátko s názvem Spikeless do 30 vteřin odhalí, zda je v nápoji například GHB nebo ketamin. Pokud projde schvalovacím procesem, party budou zase o něco bezpečnějším místem.
Osmnáctiletý Čech Tomáš Čermák společně s devatenáctiletou Annou Podmanickou ze Slovenska získali letošní evropské ocenění Earth Prize. Cenu pro studenty středních škol udělovanou švýcarskou nadací za udržitelnost životního prostředí dostali za projekt PURA určený k čistění vody pomocí studeného plazmatu. O ocenění na svém webu informovala Akademie věd.
Americká společnost Alef Aeronautics uskutečnila první zkušební let jejich létajícího auta s možností vertikálního startu a přistání. Kdy se dočkáme jeho výroby a distribuce?
Pětičlenná rodina Martínkova z pelhřimovského Skrýšova absolvovala jako první v Česku cestu kolem světa v elektromobilu. V úterý ještě byla na cestě domů, následující den už si v pelhřimovském Muzeu rekordů přebírala ocenění nového českého rekordmana. Na cestu se Martínkovi vydali 20. dubna.
Fantazii se meze nekladnou, a to ani v případě "zlepšováků" běžného života, které si za posledních dvě stě let nechala patentovat řada vynálezců. Historie si už ale často nepamatuje na ty, kteří svými kuriózními vynálezy neuspěli. Podívejte se na větrací klec pro děti či odšťavňovač za stovky dolarů, namísto kterého bylo efektivnější ovoce vymačkat ručně, a další opaky zlepšováků - "zhoršováky".
Před jejich zlepšováky bledne počínání proslulých nešiků Pata s Matem, a dokonce i jejich amerického protějšku kutila Tima. Nápady skutečných fušerů, jak si ohřát vodu, zatopit v bytě nebo zasanovat padající pilíř, vyvolají na tváři laika úsměv, na obličeji elektrikáře či statika ale čirý výraz hrůzy. Podívejte se na ta nejdůmyslnější domácí řešení technických problémů a držte si ochranné přilby.
Už jako čtyřletý míchal "lektvary" z toho, co našel doma, a jednou málem způsobil požár. Nyní by se z jednoho z jeho pokusů mohl stát přelomový lék na rakovinu kůže. Patnáctiletého Hemana Bekeleho jmenoval časopis Time Dítětem roku 2024.
Gilotina, symbol teroru i spravedlnosti, představuje jednu z nejkontroverznějších kapitol v historii trestního práva. Její vznik a použití odráží touhu po rychlém a "humánním" vykonávání trestu smrti. Přestože se mnozí domnívají, že gilotina je výtvorem francouzské revoluce, její kořeny sahají hlouběji do historie. Nástroj smrti byl používán i v jiných zemích pod různými názvy.
Lidská fantazie nezná hranic, člověk udělá cokoliv, aby si ulehčil život. Vynálezci proto napínají síly k neuvěřitelným duševním výkonům. Výsledkem jsou zařízení, která měla svým uživatelům pomoci v nejrůznějších situacích, z očividných důvodů se ale hitem nestala. Seznamte se s navijákem špaget, ňadromyčkou, namáčečem koblih a dalšími výstřelky lidského umu a představivosti.
Ve věku 106 let zemřela v pátek zubní lékařka Linda Wichterlová, manželka vynálezce gelových kontaktních čoček a silonu Otty Wichterleho. Potvrdil to její vnuk Martin Wichterle. S manželem Wichterlová na výzkumu pracovala a podporovali se také v těžkých chvílích, kdy byli za své názory perzekuováni komunistickým režimem.
Letos se odehrálo další dějství sporu mezi českým vynálezcem Františkem Hrabalem a americkým výrobcem pneumatik, společností Goodyear. Podstatou pře je otázka autorství vynálezu samodofukovacích pneumatik. Dubnovým rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí poroty z loňského září, kterým bylo Hrabalovi a jeho společnosti Coda přiznáno odškodnění ve výši téměř 1,6 miliardy korun.
Už za Rakouska-Uherska byly české země průmyslovým centrem monarchie a věhlas zlatých českých ručiček pokračoval i po vzniku samostatného státu. Ve světě lidé dodnes znají české sklo, auta, boty a tužky, ale také pálenky, tvarůžky nebo perníky. Zkuste uhodnout, ve kterých městech se vyrábí porcelán s proslulým cibulovým vzorem, slavný ručně ohýbaný nábytek či legendární tenisky prestižky.
Sen o autě, které se bude pohodlně pohybovat po silnici, ale kdykoliv bude moci vyjet i do vody, tu byl prakticky od začátku motorismu. Obojživelná konstrukce však často narážela na své limity a dodnes se musí potýkat s vysokou cenou a stále omezenou použitelností. Vrcholu tak tato auta dosáhla paradoxně zřejmě za druhé světové války. Připomeňte si historii obojživelníků v naší galerii.
I v období, kdy byly vzdělání, kvalifikované profesní uplatnění a vědecká kariéra pro ženy něčím revolučním, se našly průkopnice, které se svými objevy dokázaly zapsat do rozvoje české a světové vědy. Právě těm patří Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 2015. Vyzkoušejte si v kvízu, jak dobře znáte světové i tuzemské vynálezkyně.
Současné čistírny odpadních vod nedostačují. Lidé podle vědců vypouští do přírody vodu i se zbytky antibiotik nebo antikoncepce. Menší koncentrace těchto látek v řekách rybám poškozuje imunitu či narušuje jejich schopnost se rozmnožovat, větší je může i zabít. Čeští vědci již vyvinuli způsob, jak tyto látky z odpadních vod odstranit. Čističky by mohlo nové zařízení doplnit už za pár let.
"Už jsem měl dost všech těch příběhů o úspěchu," vysvětluje Švéd Samuel West, proč založil kuriózní Muzeum neúspěchu, se kterým objel svět.
Bosenský kutil Vojin Kusic přišel s originálním řešením, jak si poradit se stížnostmi své manželky. Ta podle jeho slov při stavbě nového domu neustále nadávala na rozmístění jednotlivých pokojů. Nemohla se rozhodnout, jaký výhled by se jí z každého z nich zamlouval. Aby tento problém naštvaný manžel už nemusel dál řešit, postavil své ženě unikátní rotující dům.
Bylo mu přes dvacet a už byl mezi prvními na světě. Inovátor David Paškevič spoluvymyslel a nyní vyrábí 3D pera. Věc, díky které můžete malovat tzv. do vzduchu. Jeho firma má řadu patentů a zaznamenala stoprocentní meziroční růst tržeb. A neslevuje: "Letos plánujeme tržby 40 milionů korun a další rok kolem 100 milionů," říká Paškevič. Podívejte se, co vše česká technologická firma 3Dsimo dělá.
Před 170 lety, 12. července 1851, zemřel vynálezce daguerrotypie Louis Daguerre. Jeho objev z roku 1839 stál na začátku mohutného rozvoje fotografie, ale přispěl i k rychlému šíření erotických obrázků. Už v prvních letech existence daguerrotypie vznikly nádherné portréty, krajinářské fotografie i akty. Snímky, které psaly historii, nově koloroval fotoeditor Aktuálně.cz Dan Poláček.
Vynálezce hydrogelových kontaktních čoček, slavný český vědec Otto Wichterle, se narodil právě před 108 lety, 27. října 1913. Po druhé světové válce založil Ústav makromolekulární chemie a na svém kontě má kolem 150 patentů. Jeho následovníci ve výzkumu a vývoji nových polymerů přidávají další a další. Dodnes tak pražské sídliště Petřiny skrývá vědecké pracoviště, které patří ke světové špičce.
"Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás," pronesl před 145 lety do mluvítka vědec Alexander Graham Bell. Slova adresoval svému asistentovi Thomasu Watsonovi, jenž ve vedlejším pokoji s napětím vyčkával, zda spojení bude fungovat. Tehdy to byl necelý měsíc od chvíle, kdy si Bell nechal přihlásit patent na telefon - stalo se tak 14. února 1876. Později se však o patenty vedly i soudní pře.
