Policie v americkém státě Utah po víkendovém pátrání našla nezvěstného čínského studenta na výměnném pobytu, který utekl ze svého bydliště v případu označovaném jako pravděpodobný kybernetický únos. O kauze informoval zpravodajský web BBC.
Náklady na obnovu informačních systémů Ředitelství silnic a dálnic po květnovém hackerském útoku a na zvýšení zabezpečení se pohybují kolem 30 milionů korun. Mohou ještě vzrůst o právní služby během vyšetřování útoku. Ve čtvrtek to uvedl šéf ŘSD Radek Mátl, podle kterého stál za útokem dosud neznámý vyděračský program. Výkupné nakonec hackerům neplatili.
Ředitelství silnic a dálnic zvažuje, zda má zaplatit výkupné ve výši desítek milionů korun, které po něm požadují hackeři. Státní organizace se v květnu stala terčem kybernetického útoku a přišla o celé účetnictví a všechny smlouvy uložené na discích. Hackeři výměnou za peníze nabízejí, že ŘSD odblokují přístup do jeho systémů a úložišť.
Balijští makakové z hinduistického chrámu Uluwatu jsou velmi vychytralí zlodějíčkové. Turistům raději kradou vzácnější předměty, jako jsou peněženky, elektronika nebo brýle, aby od nich dostali vyšší výkupné, tedy více jídla. Některé předměty opice vrátily po pár minutách, jiné až po téměř půlhodině smlouvání, odhalila kanadská studie.
Ugandské bezpečnostní síly pátrají po 35leté Američance a místním řidičovi, které unesli v přírodní rezervaci čtyři muži a žádají výkupné půl milionu dolarů (bezmála 11,5 milionu korun). Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní policii.
Řadu počítačů v Evropě a Asii napadl nový vyděračský vir, takzvaný ransomware. Infikoval například webové stránky ruské agentury Interfax nebo informační systém letiště v ukrajinské Oděse. Vir s názvem Zlý králík je podle některých odborníků podobný nedávnému ransomwaru WannaCry. Zablokoval počítače a za jejich uvolnění žádal výkupné zhruba 4800 Kč.
Miliony dolarů výkupného požadují hackeři, kteří minulý týden napadli interní síť americké televizní stanice HBO. Chtějí jednat pouze s generálním ředitelem Richardem Pleplerem. Na internetu již mezitím vyvěsili telefonní čísla herců, e-maily a scénáře neodvysílaných dílů seriálu Hra o trůny.
Německý poskytovatel elektronické pošty Posteo zablokoval e-mail hackerů, kteří stojí za úterním kybernetickým útokem. Hackeři vyzývali majitele zamčených počítačů, aby zaplatili výkupné, pokud chtějí svá zařízení znovu odblokovat. Po zaplacení 300 dolarů v bitcoinech lidé měli poslat e-mail se svými údaji. Hackeři se ale teď ke zprávám nedostanou, a tak placení výkupného de facto nemá smysl. Kyberútok zasáhl počítače hlavně ukrajinských firem, kromě nich i ruského ropného gigantu Rosněfť nebo dánského dopravce Maersk.
Čím dál více lidí se v severoafrické Libyi stává obětí únosu. V metropoli Tripolisu zmizelo na přelomu roku během pouhých šesti týdnů více než 293 lidí. Libye jako právní stát nefunguje. Existují tu dva parlamenty, tři vlády a řada dalších skupin, jejichž milice mezi sebou bojují o moc. Totálního chaosu využívají kromě únosců taky pašeráci migrantů a radikální islamisté.
Na 180 hostů se mačkalo v hotelovém lobby, někteří zoufale bušili do dveří a recepce se marně snažila vytvořit nové pokojové karty. Bylo to ale marné, čtyřhvězdičkový hotel v rakouských Alpách napadli na sklonku ledna hackeři. Nabourali se do počítačového systému, a dokud hotel nezaplatil výkupné, nevpustili hosty do jejich pokojů. Kyberútoky přiměly vedení hotelu, aby začalo místo pokojových karet znovu používat obyčejné klíče.
Policie vyloučila podezření ze zpronevěry výkupného, které Česka republika údajně zaplatila za unesené Češky Hanu Humpálovou a Antonii Chrásteckou. O tom, že za ně Česko zaplatilo výkupné, se dlouho spekulovalo, i když to politici popírali. Prezident Miloš Zeman zmínil částku 150 milionů korun. O podezření ze zpronevěry části peněz z výkupného hovořil bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák.
Somálští piráti propustili na svobodu 26 asijských rukojmích, které věznili téměř pět let od útoku na jejich rybářskou loď u Seychelských ostrovů. Informovala o tom agentura AFP. Podle nevládní organizace HSP, která zprostředkovala propuštění, se v brzké době vrátí do vlasti posádka lodi Naham 3, která byla zadržována v centrální části Somálska. Jde o občany Kambodže, Číny, Indonésie, Filipín, Tchaj-wanu a Vietnamu.Posádka, kterou původně tvořilo 29 lidí, byla zajata v březnu 2012 a stala se druhou nejdéle vězněnou skupinu rukojmích somálských pirátů. Jeden člen posádky při útoku přišel o život a dva během zajetí podlehli nemocem. Není jasné, zda bylo za zajatce zaplaceno výkupné.
Státní zastupitelství prošetří podezření, že část výkupného, které bylo zaplaceno za unesenou Hanu a Antonii před třemi lety v Pákistánu, zmizela. Podle dobře informovaného zdroje serveru Neovlivní.cz mělo únoscům místo osmi milionů dolarů dorazit jen šest nebo dokonce jen dva miliony. Celá kauza o ztracené části výkupného by mohla souviset s mocenským bojem mezi ČSSD a ANO a s hrou konkurenční tajné služby.
Překladatel Adam Homsi, který byl společně se čtyřmi Čechy unesen v Libanonu, má po svém návratu domů osobní i finanční problémy. "Nikdo se opravdu o nic nepostaral," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Homsi se nyní vrací zpět do práce a tvrdí, že dosud nedostal ani korunu za překlady, které zpracoval pro Libanonce Alího Fajáda. Ten byl v české vazbě, kde čekal na vydání do USA. Nakonec ale do Spojených států neodletěl. Byl společně s Chálidem Marabím vyměněn za pětici Čechů. V Libanonu byl vedle Homsiho unesen také Fajádův advokát Jan Švarc, vojenský zpravodajec Martin Psík a dvojice novinářů Pavel Kofroň a Miroslav Dobeš.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek chce důkladné vyšetření libanonské kauzy - tedy loňského únosu pěti Čechů, mezi kterými byl i vojenský rozvědčík Martin Psík. Zaorálek rovněž pokládá za nutné vyšetřit únik tajných informací. Jednak o údajném výkupném za Češky unesené v Pákistánu, o kterém informoval týdeník Respekt, či o výměně unesených Čechů za Libanonce Alího Fajáda, kterého USA podezírají z napojení na teroristy. "Kdo tady selhal, jestli někdo selhal, to je věc vyšetřování policie," uvedl Zaorálek na televizi Prima.
Prezident Miloš Zeman ve středu potvrdil, že Česko zaplatilo 150 milionů korun za propuštění dvou unesených dívek v Pákistánu. "Když riskujete smrt českých občanů, tak si je téměř nikdy nebudete brát na svědomí," řekl Zeman při návštěvě Plzeňského kraje. Podle něj je placení výkupného velké dilema. TOP 09 iniciovala mimořádnou schůzi Sněmovny. Poslanci se sejdou ve čtvrtek v poledne. Místopředseda strany Marek Ženíšek řekl, že postup Zemana je na odstoupení.
Čtyřiadvacet obrazů vysoké hodnoty zmizelo ze Západofríského muzea v roce 2005. Letos v červenci je našli ukrajinští nacionalisté a požadují za ně od Nizozemska pět milionů eur. Podle odborníků jsou dnes umělecká díla v tak špatném stavu, že jejich hodnota dosahuje pouze půl milionu eur. Je také důvod k obavám, že by obrazy mohly skončit na černém trhu.
Spojené státy revidují svou strategii "nulových ústupků" v návaznosti na smrt čtyř Američanů, které popravili radikálové z organizace Islámský stát (IS).
Vicepremiér řekl, že dívky měly v jistém smyslu štěstí, že únosci chtěli pouze peníze a ne je někam zavléct nebo zabít. Podle ministra vnitra Milana Chovance Česko žádné peníze nezaplatilo.
Peníze byly použity jako výkupné za afghánského diplomata. Sám Usáma bin Ládin se peněz od tajné americké služby bál.
Ultimátum, dle kterého Japonsko mělo zaplatit Islámskému státu 200 milionů dolarů, vypršel v pátek.
Podle ministryně vnitra Theresy Mayové země v současnosti čelí vůbec největší teroristické hrozbě v historii. Úřady se obávají návratu extremistů do vlasti.
Unesených Američanů v zahraničí neustále přibývá. Se zrušením zákazu vyplácet za ně výkupné však vláda podle mluvčího Bílého domu nepočítá.
Somálsko je pro žurnalisty podle statistik jednou z nejnebezpečnějších zemí.
Davida Bolama držela libyjská frakce Armády islámu od května. Podle BBC ho propustila za výkupné.
