Dinosauří vejce staré zhruba 70 milionů let obvykle skrývá zárodek, nebo alespoň stopy po něm. V jednom případě z Číny ale paleontology čekalo překvapení zcela jiného druhu: místo embrya našli uvnitř třpytivé krystaly kalcitu. Vznikl tak přírodní dinosauří mineralogický unikát, který vědcům nabízí nejen estetický zážitek, ale i zcela nové poznatky o dávném prostředí i samotných vejcích dinosaurů.
Nejdřív to vypadalo jako zašlé kovové šperky z bazaru za pár dolarů. Jenže když se na ně podíval někdo znalejší, přišlo překvapení. Nález z kanadského sekáče teď zkoumají odborníci – a může jít o středověký poklad s nečekanou historií. Možná dokonce až z časů Západořímské říše.
Pozůstatky pravěké dílny na zpracování kamene zřejmě našli archeologové v Turnově na místě budovaného výzkumného centra, které je poblíž Maškovy zahrady. Pokud se to potvrdí, půjde o první takový nález v této archeologicky významné oblasti. Archeolog turnovského muzea Roman Sirovátka předpokládá, že výsledky by měli mít odborníci do konce příštího roku.
V západní části Hradce Králové byl tento týden objeven další pravěký rondel. Na ploše pouhých 30 hektarů v městské části Kukleny tak jde už o druhou kruhovou stavbu datovanou do 5. tisíciletí před naším letopočtem.
Archeologové našli přes 400 objektů včetně hrobů na budoucí trase dálnice D7 u Slaného, nyní dokončují práce v terénu. Naleziště potvrdilo, že v oblasti působily po tisíce let různé kultury. Nálezy archeologové zpracují v laboratořích v Olomouci.
Nové archeologické vykopávky v Pompejích naznačují, že město bylo po výbuchu Vesuvu v roce 79 znovu obydleno, napsala ve středu agentura AFP. Erupce sopky zasypala město popelem a zalila lávou, čímž se část zástavby uchovala téměř netknutá.
Hosty vysílání jsou ekonom České spořitelny Michal Skořepa, zpravodaj České televize na Ukrajině Andreas Papadopulos a archeolog Martin Vyšohlíd.
Od zrušení hřbitova v Pernerově ulici v pražském Karlíně uplynulo více než 120 let, pod zemí ale stále zůstávají ostatky stovek těl. Protože se na pozemku začne brzy stavět, pustili se do práce archeologové a antropologové. Dosud odkryli zhruba 600 hrobů a našli tisíc koster. Kromě kostí a náhrobků objevili křížky, růžice, ale třeba i zubní protézu. Nalezli také vlakovou točnu po zaniklé továrně.
V poušti na dohled od proslulé Džoserovy pyramidy v Sakkáře můžete zaslechnout už šedesát let češtinu. Jen hodinu jízdy taxíkem z centra Káhiry se nachází staroegyptské pohřebiště pojmenované po nedaleké vesnici Abúsír. Na zdejší pyramidová pole přijela první československá expedice v roce 1960 a výzkumy zde pokračují dodnes. Pojďte se podívat, jak je letos zachytil fotograf Michal Novotný.
Cesta k znovuobjevení Burianosaura byla zábavná, stehenní kost je v Národním muzeu, je to taková naše paleontologická superstar, říkal jsem si, že bude fajn se na ni podívat a zkusit určit, kterému živočichovi patří, objev prvního ryze českého dinosaura je pro naši paleontologii výhra v loterii, říká paleontolog Daniel Madzia. Cestu do pravěku jsem viděl aspoň tisíckrát, dodává.
Archeologové, jejichž práce neustaly ani během pandemie koronaviru, nalezli v Pompejích mimořádně zachované thermopolium, tedy jakési antické rychlé občerstvení.
Archeologové budou vědět zase o něco víc o životě a schopnostech lidí z mladší doby kamenné. Tři kilometry od památníku Stonehenge, v hrabství Wiltshire v jižní Anglii, našli bývalé šachty, které údajně měly chránit místo před nepřáteli a mystickými silami.
Archeologové u Domašína na Rychnovsku narazili na část žárového pohřebiště z doby železné. Pravděpodobně souvisí s rozsáhlým sídlištěm kultury popelnicových polí v nedalekých Černíkovicích. Jedná se o další pozoruhodný objev při vykopávkách v trase budoucího silničního obchvatu Domašína.
Archeologové v trase budoucího obchvatu Opočna na Rychnovsku objevili pravěké osídlení i hroby. Dvě sídliště předběžně datují do doby bronzové, jeden hrob do pozdní doby kamenné a druhý do 4. století našeho letopočtu. ČTK to řekla archeoložka rychnovského muzea Martina Beková.
Nedávný objev na dětském pohřebišti v Itálii překvapil archeology. Desetiletá oběť malárie byla považována za upíra, a tak ji Římané rituálně pohřbili.
Maďarští archeologové, kteří vykopávají neolitickou vesnici blízko Tiszakürtu na východě Maďarska, objevili dřevěnou studnu na vodu pocházející z let 5600 až 5400 před Kristem. Je to nejstarší takový nález v Evropě. Agentuře MTI to řekl šéf vykopávek Péter Mali. Dřevěná stavba je podle Maliho v dobrém stavu. Spodní část vrtu je v hloubce 2,9 metru. Studna také obsahuje množství jílovitých fragmentů, převážně rozbitých nádob. Dodal, že podobné objevy jsou mimořádně vzácné a že v Maďarsku se nachází také druhá nejstarší studna. Neolitická dřevěná konstrukce bude uchována v nedalekém Szolnoku, v muzeu Jánose Damjanicha.
Germánský žárový hrob bojovníka, pozůstatky Keltů i zbytky opevnění římské pěší legie našli archeologové v Brně ve Vojtově ulici. Podle odborníků jde v případě římského opevnění o ojedinělý doklad období takzvaných Markomanských válek z konce druhého století našeho letopočtu.
Nejslavnější český archeologický nález, Věstonickou venuši, původně nejspíš zdobila ptačí pírka. Tuto domněnku měl již Karel Absolon, jehož tým Věstonickou venuši v roce 1925 našel. Nyní venuši pomocí skenu důkladně prozkoumali vědci, objevili čtyři vpichy na temeni hlavy a k hypotéze se přiklánějí. Archeologové nyní srovnají vpichy s dostupnými pírky ptáků. Dosud ze skenu zjistili například to, že figurka byla vyrobena ze spraše, tedy sedimentů, které pocházely přímo z oblasti, kde tvůrce venuše žil.
Pro islamisty představují cenné artefakty značný byznys. Odhaduje se, že představují jednu z nejvýdělečnějších činností teroristické organizace.
V prostoru garáží chrudimského hotelu by měla zůstat mikve zachovaná.
Způsob života a kultura pouštního národa byly zřejmě mnohem vyspělejší, než se myslelo
Při rekonstrukci prčického náměstí se našly zbytky středověkých konstrukcí
Dalším významným objevem jsou fragmenty nejstaršího opevnění
Byl objeven jediný portrét namalovaný za jeho života
