Peruánský prezident José Jerí v úterý vyhlásil třicetidenní výjimečný stav v hlavním městě Limě a v sousední provincii Callao. Cílem tohoto kroku je boj proti stoupající kriminalitě. Oznámení následovalo po protestech obyvatel, při nichž byl minulý týden jeden člověk zabit a více než sto zraněno, informovala agentura Reuters.
Trval rok a půl a v jeho důsledku zemřelo 91 lidí. Před 41 lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický generál Wojciech Jaruzelski výjimečný stav. Režim se chtěl zbavit sílící opozice a armáda začala zasahovat do všech oblastí života, vojáci hlídkovali po městech a uniformy museli nosit dokonce i televizní hlasatelé.
Východní pobřeží Austrálie trápí silné požáry, které vyhnaly už tisíce obyvatel z jejich domovů. Vláda Nového Jižního Walesu vyhlásila stav nouze. Situace se má ale v úterý ještě zhoršit. Hasiči dokonce uvedli, že nemohou lidem zaručit, že se k nim v případě potřeby dostanou.
V Chile dnes o půlnoci místního času (v pondělí 04:00 SEČ) skončí výjimečný stav vyhlášený kvůli rozsáhlým protivládním protestům. Ty propukly minulý týden kvůli zvýšení cen jízdného v hromadné dopravě, přerostly však v širší hnutí za větší sociální spravedlnost.
V chilské metropoli Santiagu de Chile byl v noci na sobotu vyhlášen výjimečný stav poté, co několikadenní protesty proti zdražení jízdenek na metro přerostly v násilí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil na konec června předčasné prezidentské volby. Rozhodnutí zaskočilo opozici i Západ.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil rozsáhlou reformu státních institucí. Pokud se ji nepodaří prosadit do roka, bude následovat k dané otázce referendum. Macron to řekl během svého slavnostního projevu před oběma komorami parlamentu ve Versailles. Zároveň potvrdil, že na podzim ve Francii skončí výjimečný stav zavedený po teroristických útocích v Paříži v roce 2015.
Výjimečný stav v Tunisku byl v úterý prodloužen o další měsíc. S odvoláním na kancelář tuniského prezidenta o tom informovala agentura AFP. V zemi byl výjimečný stav vyhlášen po teroristických útocích v listopadu 2015 a od té doby byl prodloužen už několikrát. Tuniský prezident Kaíd Sibsí o prodloužení výjimečného stavu rozhodl po konzultaci s premiérem a předsedou parlamentu. Rozhodnutí bylo zdůvodněno "trvajícím bojem proti terorismu". Toto opatření zvyšuje kompetence policie a rovněž dává úřadům právo zakázat shromažďování a stávky, které by mohly narušit veřejný pořádek. Od revoluce v roce 2011 čelí Tunisko rostoucí aktivitě džihádistů.
Ještě loni se zdálo, že Macron nemá šanci. Nový, mladý, málo zkušený. A vyhrál. Stejně to může proběhnout v českých prezidentských volbách.
Turci budou tuto neděli hlasovat o změně ústavy. Pokud projde "ano", prezident Recep Tayyip Erdogan získá rozsáhlé pravomoce. Podle tureckého politologa Yunuse Emreho jsou ale prezidentský systém a demokracie v Turecku neslučitelné. "Celé devatenácté a dvacáté století probíhal proces demokratizace a 'pozápadnění' Turecka. Pokud ale v neděli Turci schválí změny ústavy, tohle skončí," řekl reportérovi Aktuálně.cz v Istanbulu.
Desítky tisíc státních zaměstnanců v Turecku přišly o zaměstnání a tisíce dalších zůstávají ve vězení kvůli obvinění z terorismu po loňském nepovedeném pokusu o státní převrat. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil ze zosnování puče islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. V měsících po puči byly v Turecku rozpoutány čistky. O práci přišli armádní představitelé i policisté, ale také mnoho novinářů, akademiků a státních úředníků. "Vláda s námi nejedná jako s rovnoprávnými občany této země," říká Fatma Özerová. "Vypadá to, že chtějí, abychom zmizeli. Cítím se jako pohřbená zaživa."
Ve světě je nyní uvězněno 259 novinářů, loni jich přitom bylo 199. Jde o nejvyšší číslo od roku 1990, kdy začal Výbor pro ochranu novinářů tyto údaje shromažďovat. Na nebývale vysokém čísle se nejvíce podílí Turecko, kde bylo uvězněno a obžalováno z protistátní činnosti nejméně 81 novinářů. Dobrá situace pro novináře není ani v Číně, která se v žebříčku umístila na druhém místě s 38 uvězněnými žurnalisty. Třetí místo patří s 25 zatčenými novináři Egyptu. Z první pětky naopak po osmi letech vypadl Írán.
Francouzská vláda navrhne prodloužit v zemi výjimečný stav až do července 2017. Premiér Bernard Cazeneuve oznámil, že tak učiní vzhledem k prezidentským a parlamentním volbám, které se budou konat v příštím roce. Další prodloužení výjimečného stavu vyžaduje opět souhlas parlamentu, jednat o něm má příští týden. Policii umožňuje bez soudního povolení provádět ve dne i v noci razie či zabavovat i legálně pořízené zbraně. Socialistická vláda jej zavedla loni v listopadu po teroristických útocích v Paříži, které si vyžádaly 130 obětí. Prezidentské volby se ve Francii uskuteční ve dvou kolech v dubnu a květnu, v červnu budou následovat parlamentní.
Francie si připomíná rok od krveprolití v Paříži. Organizované komando džihádistů loni udeřilo na pařížské restaurace, bary, stadion Stade de France a v neposlední řadě i na koncertní síň Bataclan. V zemi od té doby platí výjimečný stav, což s sebou nese nemalé komplikace. Francouzi i zahraniční turisté si museli zvyknout na častější přítomnost policistů i vojáků v ulicích. Ti si stále častěji stěžují na neustálé přesčasy, podstav i nedostatečné vybavení. Hlavní strůjce teroristických útoků navíc stále uniká.
Výjimečný stav byl vyhlášen minulý rok v listopadu po teroristických útocích v Paříži. Francouzský premiér Manuel Valls se nechal slyšet, že současný stav v zemi bude v lednu následujícího roku prodloužen o několik měsíců.
V Etiopii platí od neděle kvůli neutuchajícím bojům výjimečný stav. Premiér Hailemariam Desalegn doufá, že to pomůže potlačit protivládní protesty, které africkou zemí zmítají už déle než týden. Boje si vyžádaly oběti i majetkové škody. Nejvíce postižen je regionální stát Oromija.
První dekret s Erdoganovým podpisem dovoluje držet podezřelé ve vazbě až třicet dní bez obvinění. Uzavřel také 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení. Erdogan v zemi vyhlásil výjimečný stav ve středu. Pokus o převrat si minulý týden vyžádal podle nové úřední bilance 270 mrtvých, mezi nimiž je i 24 pučistů.
Turecko hodlá po nezdařeném pokusu o převrat z minulého týdne provést dalekosáhlé změny v organizaci tajných služeb, řekl televizní stanici NTV vicepremiér Nurettin Canikli. Zřízení speciálních soudů pro pučisty se podle ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga nechystá, procesy se stovkami podezřelých budou vést obecné soudy nejspíše v Ankaře. Zatýkání lidí podezřelých z napojení na organizátory převratu bude dál pokračovat, uvedl premiér Binali Yildirim.
Od listopadových útoků žije Francie ve výjimečném stavu, který výrazně posiluje pravomoci policie. Ta už v jeho rámci provedla přes 3000 razií po celé zemi a nařídila domácí vězení více než 400 lidem. Vojáci dbají na bezpečnost u hojně navštěvovaných míst a památek, jako jsou Eiffelova věž či chrám Sacré-Coeur na Montmartru. Obavy z dalších útoků oživil džihádista Larossi Abballa, který přímo před jeho domem ubodal policejního důstojníka a později i jeho přítelkyni.
Fotbalové mistrovství Evropy se bude konat mezi 10. červnem a 10. červencem na různých místech Francie. Navštívit ho má okolo osmi milionů lidí, a to ve velmi specifickou dobu. Na ochranu míst přímo spojených se šampionátem organizátoři po teroristických útocích v Paříži vyčlenili 34 milionů eur. V květnu byl prodloužen výjimečný stav, který dává bezpečnostním složkám řadu dodatečných pravomocí. Ulice bude hlídat bezmála 100 000 uniforem i soukromých bezpečnostních pracovníků. Před zápasy se dají očekávat přísné kontroly dokladů, osobní prohlídky i zabavování velkých zavazadel. Při sérii útoků skupiny džihádistů napojených na hnutí Islámský stát (IS) zemřelo v listopadu v Paříži 130 lidí.
Francouzský parlament přijal novelu zákona proti terorismu a organizovanému zločinu, který vstoupí v platnost na konci července po vypršení nynějšího výjimečného stavu trvajícího od loňských krvavých atentátů v Paříži. Zákon zachovává důležité prvky uplatňované právě na základě výjimečného stavu, což podle mnohých kritiků znamená směřování země k faktickému policejnímu státu. Podle agentury AFP se zvyšuje množství prostředků k vedení vyšetřování, zavádí se možnost nočních razií a umožňuje se zabavování elektronické korespondence a zachycování telefonických rozhovorů. Trestat se má byť jen vědomé sledování internetové stránky vybízející k teroristickým činům.
Francouzská vláda chce o dva měsíce prodloužit výjimečný stav, který platí po listopadových útocích v Paříži. Tentokrát do 26. července, a to kvůli blížícímu se fotbalovému šampionátu, který země hostí od 10. června do 10. července. Ochránci lidských práv vidí v podmínkách ohrožení demokracie a bouří se. Státní rada ale podmínku o zrušení výjimečného stavu zavrhla. Současně s tím proběhlo v centru Paříže obří protiteroristické cvičení. Podívejte se na práci elitních policejních útvarů.
Po loňských teroristických útocích v Paříži platí ve Francii stále výjimečný stav, v rámci něhož má police právo dělat domovní prohlídky u osob podezřelých z terorismu. Potvrdila to francouzská ústavní rada. Liga pro lidská práva žádala, aby domovní prohlídku musel předem schválit soudce, aby nedocházelo k porušování svobody obyvatelstva, to však ústavní rada odmítla s odvoláním na přetrvávající nebezpečí terorismu. Policie má také právo nařídit osobám domácí vězení či zabavit i legálně drženou zbraň.
Dolní komora francouzského parlamentu, Národní shromáždění, schválila prodloužení výjimečného stavu do 26. května. Senát tak učinil již 9. února. Vláda návrh zdůvodnila přetrvávající teroristickou hrozbou v zemi. Na základě výjimečného stavu ve Francii může policie i bez soudního povolení provádět ve dne i v noci razie či zabavovat i legálně pořízené zbraně.
Francouzští poslanci ve středu schválili kontroverzní návrh ústavních změn, které podle ochránců lidských práv omezují osobní svobody obyvatel. Návrh počítá s možností odebírat státní občanství některým lidem odsouzeným za terorismus nebo s možností snadnějšího vyhlašování výjimečného stavu v zemi.
