Ochránci přírody ve středu v Krkonoších vypustili do volné přírody přes 50 jedinců kriticky ohroženého druhu motýla jasoně červenookého. Je to o rok později, než předpokládali. Řekl to David Číp z Mezinárodní ochranářské skupiny JARO.
Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue, který se před vyhynutím snaží zachránit nosorožce bílého severního, se poprvé podařilo úspěšně vložit embryo do těla nosorožčí samice. Vědci to uvedli na středeční tiskové konferenci v Berlíně. Na světě žijí již jen dvě samice nosorožce bílého severního, a to Fatu a Nájin narozené ve Dvoře Králové.
Jeho srst má perlový nádech. V písku se pohybuje tak obratně, až se zdá, že v něm plave. Ale už 80 let ho nikdo neviděl, vědci ho proto považovali za vyhynulého. Až do letošního roku. Zlatokrt Wintonův byl dosud na seznamu nejhledanějších druhů zvířat organizace ochránců přírody Re:wild. Galerie Aktuálně.cz představuje další živočichy, po kterých vědci zatím dál pátrají.
Tělo nosorožce Súdána, který byl posledním samcem svého druhu na světě, bylo vystaveno v muzeu v Nairobi, informovala ve středu agentura DPA. Nejslavnější nosorožec severní bílý na světě se vrátil do Keni po pěti letech. Súdán uhynul v Keni v březnu 2018. Následně byl převezen do Česka, kde se odborníci postarali o jeho konzervaci.
Australští a američtí vědci oznámili ambiciózní záměr, který působí jako z říše science fiction. Pomocí nejmodernějších genetických metod chtějí přivést zpět k životu tasmánského tygra, který vyhynul před více než 80 lety. První mládě vačnatce, který se podobá psovi, by se podle nich mohlo narodit do deseti let.
Na území dnešní Libye ležela před více než dvěma tisíci let osada Kyréna, v té době nejbohatší území celé Afriky. Své bohatství získala hlavně díky rostlině s názvem silphium, kterou milovali Řekové i Římané a nechal si ji dovážet císař Julius Caesar. Náhle ale vyhynula. Na odpověď, proč se tak stalo, přišli vědci až nyní.
Téměř veškerý sníh, na kterém závodí sportovci na olympiádě v Pekingu a v dalších čínských městech, je umělý. Na místech, kde jsou závodiště, totiž přes rok skoro nesněží, a pokud ano, tak jen pár centimetrů. Problém s nedostatkem sněhu mají ale i další oblasti, kde se hry v minulosti konaly. Přečtěte si lednové novinky o klimatické změně a jejím dopadu nejen na sport, ale i na život v mořích.
Rozvojový program OSN (UNPD) představil novou kampaň Nevolte vyhynutí, která upozorňuje na klimatickou krizi. V krátkém spotu vtrhne zuřivý dinosaurus do sídla Valného shromáždění OSN, kde se u známého řečnického pultu ujme slova. Ve svém projevu vyzývá světové lídry ke zlepšení boje proti klimatickým změnám.
Skoro třetině druhů stromů na světě hrozí vyhynutí a stovky druhů jsou na pokraji zániku, varuje studie mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady BGCI. Ve středu o tom informovala agentura Reuters.
Je to nejmenší a zároveň nejohroženější slon na Zemi. Jak ukázala nová zevrubná studie, populace slona pralesního je výrazně menší, než si vědci dosud mysleli. Zvíře totiž žije v lesích a až teď ho výzkumníci pořádně spočítali.
Po miliony let žili ptáci na Novém Zélandu bez většího nebezpečí. To se změnilo s příchodem dalších obyvatel Polynésie, se kterými na lodích připluly i krysy, a později s příjezdem Evropanů s dalšími hlodavci - kromě krys i lasičkami nebo fretkami. Nyní na Novém Zélandu žije pět milionů lidí, ale také až 70 milionů kusuů a sto milionů krys. Vláda proto vyhlásila plán na vyhubení těchto zvířat.
Unikátní záběry zachycují zřejmě posledního tasmánského tygra na světě. Video z roku 1936 digitalizoval australský Národní filmový a zvukový archiv.
Ptačí zpěv nesoucí se indonéskými lesy by brzy mohl utichnout. Příčinou vymírání ptáků ale není klimatická změna a ubývání míst přirozeného výskytu, ale záliba místních v chování ptáků pro soutěže ve zpěvu.
Pozorovat brouky produkující světelnou energii patří v posledních letech k vyhledávaným turistickým atrakcím po celém světě. Jak ale upozorňují vědci, tyto aktivity společně se světelným znečištěním a urbanizací přispívají k jejich vyhynutí.
Požáry, které už od září minulého roku devastují australskou krajinu, mohou podle odborníků způsobit vymření několika druhů živočichů vyskytujících se pouze v Austrálii. Podle odhadů už v plamenech a na následky požárů mohla přijít o život až miliarda zvířat, další oběti budou i mezi rybami, žábami, netopýry a u hmyzu. Podívejte se, jaké druhy zvířat možná nepřežijí letošní požáry.
Svět obletěly záběry popáleného koaly, který se snaží uprchnout před rozsáhlými požáry v Austrálii. V úterý na následky rozsáhlých zranění zemřel. Ještě předtím vědci koaly zařadili mezi takzvaně funkčně vyhynulé druhy. Biolog Martin Maláč ze zoologické zahrady v Jihlavě v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz popisuje, jak tohoto vačnatce důsledněji chránit.
Kdyby před více než 40 lety americký prezident Richard Nixon nepodepsal zákon na ochranu ohrožených druhů, mohla si současná generace školáků prohlížet zvířata, jako jsou medvěd grizzly, kondor kalifornský nebo třeba americký státní symbol orel bělohlavý, pouze na obrázcích v přírodopisných knihách. Budoucí generace možná takové štěstí mít nebudou. Trumpova administrativa totiž v pondělí představila řadu změn. Ty mimo jiné do rozhodování, který druh například při plánované těžbě ochránit, zahrnují i ekonomické dopady. O ohroženosti druhů budou místo vědců rozhodovat politici.
Milionu druhů živočichů a rostlin hrozí vyhynutí. Mnoho z nich navíc může vymizet už v příštích desetiletích, varoval v rozsáhlé zprávě mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Ve svém globálním hodnocení odborníci podle agentury AFP uvedli, že pomoci s obnovou poškozených ekosystémů může jen reforma zemědělsko-potravinářského průmyslu a hluboké změny ve způsobu výroby a konzumace.
Rostlina podobná ibišku, latinským názvem Hibiscadelphus woodii, se vyskytovala na jediném z ostrovů Havaje. Objevena byla v roce 1991, v biologii ale neměla moc dlouhý "život". I přes snahy vědců se do několika let stala vyhynulou. Teď však přišel zlom, když květinu na jinak nepřístupném místě objevil dron.
V českých médiích rezonovala zpráva, že v průběhu příštích několika desetiletí může na světě vyhynout až 40 % druhů hmyzu. Jak se tato černá éra hmyzu promítla do české přírody? Po ohrožených druzích jsme pátrali s entomologem Igorem Malenovským z Ústavu botaniky a zoologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Lesník Edwin Ujor objevil v roce 1951 v jedné z přírodních rezervací v Kamerunu exemplář dosud neznámého druhu stromu. Vědci rostlinu identifikovali teprve letos, s odstupem skoro sedmdesáti let. Pojmenovali ji Vepris bali. Jenže strom, než vůbec stihl dostat název, zřejmě úplně vymizel.
Následující generace může být tou poslední, která na vlastní oči uvidí slony nebo nosorožce. Obří savci vymírají a může za to člověk, tvrdí nová studie.
Naši dobrovolníci nocují na plážích, aby ochránili želví vajíčka, snaží se zabránit, aby místní vybírali hnízda. Získávání želvoviny je brutální, pytláci otočí želvu, nahřejí želvovinu a z krunýře sloupnou rohovinu, říká hudebník Dan Bárta, který se angažuje v projektu Chráníme mořské želvy, ten působí v Indonésii. Dodává, že želvy jsou nejvíce ohrožené úbytkem přirozeného prostředí a znečištěním, všechna jejich stádia jsou potravou nebo statusovým zbožím.
Smrt posledního nosorožce severního bílého zasáhla lidi po celém světě. Na Twitteru vyzývají, aby se tato smutná zpráva stala zlomovým bodem a pomohla zachránit další ohrožené druhy.
Lidstvo pečlivě pracuje na destrukci dalšího ekosystému. Tentokrát svou pozornost obrátilo na mořské oceány. Oblíbilo si totiž lovení velkých vodních živočichů, kteří tak postupně vymírají. Vyhynutí mořského ekosystému by podle vědců mohlo odstartovat domino efekt, kdy se začnou bortit další části přírody.
Na Lipně běží šestidenní průzkum, jenž má zjistit, jestli se vzpamatovala populace candáta, které před několika lety hrozilo vyhynutí. Expedice se účastní vědci z Akademie věd spolu s experty z Českého rybářského svazu. Největší českou vodní nádrž a ryby v ní detailně sledovali šest dní i nocí za pomoci moderní techniky, například lovných sítí či sonarů.
