Hnutí ANO se v závěru kampaně podařilo přesvědčit nevoliče i část lidí, kteří ještě deset dní před sněmovními volbami zvažovali, že budou volit SPD. Do poslední chvíle byl nejasný výsledek Motoristů, o jejich úspěchu se rozhodlo až ve volebních místnostech. Na konferenci Sněmovní volby 2025, která se konala na brněnské Masarykově univerzitě, to řekl analytik agentury STEM Martin Kratochvíl.
Sepsal jeden z nejodvážnějších programů letošních voleb. Alespoň pokud jde o zdravotnictví. Slibuje v něm doslova revoluci v pojištění - pojišťovny by si měly samy určovat, jakou sumu chtějí od svých klientů vybírat. "Umožnit by jim to mělo nominální pojištění, které už léta funguje třeba v Nizozemsku," říká lídr pražské kandidátky Motoristů sobě a jejich zdravotní expert Boris Šťastný.
Zajít s přáteli na pivo a probrat kromě jiného politickou situaci patří k Česku stejně jako minimální ochota většiny z nás zapojit se do veřejného života a přispět k jeho kultivaci. Zrovna tak se tady leckdo pasuje do role trenéra fotbalového a hokejového národního týmu. A platí to i o těch, kteří snad nikdy nesportovali.
Aktuální předvolební situaci lze z pohledu analytiků srovnat se standardním dusnem, které bývá před velkými volbami, tvrdí sociolog ze společnosti STEM Martin Kratochvíl. Tuzemská politika vytváří dva velké voličské bloky, které jsou čím dál tím rozdělenější. "A čím dál tím méně lidí je ochotných napřímo přecházet z jedné strany na druhou," podotýká.
Hnutí ANO volí spíše ženy, zatímco Motoristé sobě a Stačilo! se těší oblibě zejména u mužských voličů. V případě vládních stran, Pirátů a také SPD je pak podpora mezi muži a ženami více méně vyrovnaná. Vyplývá to z rozsáhlých dat výzkumného ústavu STEM, které zanalyzovala datová redakce Aktuálně.cz.
K volbám do Poslanecké sněmovny nechodí zhruba třetina lidí. Podle letošního průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi je hlavním důvodem jejich neúčasti přesvědčení, že vlastně nemají koho vybrat. U řady lidí je to dáno také tím, že se o politiku prakticky nezajímají. Další nevoliči zase říkají, že by přišli hlasovat, pokud by viděli, že politici své sliby plní.
Volili jsme nynější vládní strany, důvěřovali jsme premiérovi Petru Fialovi a jeho vládě, ale po více než dvou letech jejího vládnutí jsme zklamaní, svěřily se Aktuálně.cz desítky lidí, jejichž vybrané výpovědi přinášíme. Podle průzkumů jich je téměř milion. Kdo jsou voliči, kteří přestávají věřit vládní koalici, kolik jich je a přišla o ně vláda definitivně?
Adam Mach věděl, že během prvního kola prezidentských voleb bude u přátel v Kataru. Koncem prosince si proto požádal o voličský průkaz, který si měl vyzvednout přímo na ambasádě v Dauhá. Když ale v pátek 13. ledna dorazil na zastupitelský úřad, zjistil, že jeho průkaz tam na něj nečeká a on tak volit nesmí. Není zdaleka sám, voličské průkazy nedošly i dalším lidem.
Až čtvrtina lidí stále neví, komu dá ve volbách svůj hlas. Polovina z nerozhodnutých se rozmýšlí mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou. "Opravdu se hraje o hodně, až o 12 procent, která se mohou přelít na poslední chvíli," odhaduje sociolog výzkumné společnosti Behavio Vojtěch Prokeš. Podle něj přitom nemají racionální argumenty při výběru kandidátů téměř žádný význam. Klíčové je podvědomí.
V Lišanech na Lounsku opanoval poslední prezidentskou volbu Miloš Zeman. Naprosto drtivě. Dnes nejčastěji sympatizují s Andrejem Babišem, ale blížící se volby je prý příliš nezajímají. V přímé volbě totiž mnoho smyslu nevidí. Podíl na jejich skepsi má právě i Zeman, který sem po vítězných volbách přijel na prezidentskou návštěvu poděkovat. Ale místní se v něm zklamali.
Až půjdou Češi na podzim ke komunálním volbám a v lednu k prezidentským, klasicky si vyberou, jestli odvolí v pátek, nebo v sobotu. To by se ale do několika let mělo změnit. Ministerstvo vnitra oprášilo návrh zákona, podle kterého by Češi k volbám chodili jen v pátek od 7 do 21 hodin. Zároveň by mohli volit i předčasně a vyřizovat si volební průkazy na kterémkoliv obecním úřadu.
Místo 46 usedne rovných pět desítek žen do nově zvolené Poslanecké sněmovny. Přestože jde v historii České republiky o rekord, podle oslovených odbornic to nestačí. “Ve dvousetčlenném orgánu je to vcelku zanedbatelné,” říká Veronika Šprincová, ředitelka Fóra 50 %, které usiluje o vyvážené zastoupení žen a mužů v politice. Poslankyním může navíc práci komplikovat tlak nepromarnit "ženskou" šanci.
Spojuje je vztek na vládu, odpor k Evropské unii, strach z migrantů i frustrace z vlastní ekonomické situace. A také obdiv k Tomiu Okamurovi - podle jejich slov "normálnímu člověku z ulice". Část lidí jejich volbu nechápe, oni sami ale nevidí jinou možnost. Kdo jsou voliči hnutí Svoboda a přímá demokracie? Aktuálně.cz s několika z nich mluvilo.
Bydlení, vyšší tresty za znásilnění a LGBT práva jsou podle mladých Čechů hlavní témata, která by politické strany měly prosazovat, aby získaly jejich hlas. Ačkoliv pandemie zvýšila u mladých zájem o politiku, jejich ochota jít volit je stále nízká. Podle sociologů je strany neumějí efektivně oslovit. Deník Aktuálně.cz se dotázal osmi prvovoličů, podle čeho se budou u voleb rozhodovat.
Štěpán Mikula je odborný asistent na katedře ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Před říjnovými volbami do sněmovny jsou témata jeho vědeckých prací velmi aktuální - voličské chování, vliv fake news na politiku či specifické podmínky v pohraničí, hlavně pak Sudetech. V on-line rozhovoru na Aktuálně.cz vysvětlil, proč právě tam lidé často hlasují jinak než ve zbytku země.
Tohle je celkem jasný lov hlasů pro podzimní volby do sněmovny, „mně je líto některých těch našich studentů“ a „trošku lidskosti“ a „ta psychika, to trauma“. Nesmírně lidský premiér Babiš.
Robert Šlachta má šanci na úrovni zázraku, dosti mizivou. Proti němu stojí bohaté, marketingové ANO, silná troj- a dvojkoalice i SPD. A taky Bible, kde Ježíš praví "nepřísahejte".
Přes 30 procent Čechů vůbec nesleduje zpravodajství a nedostanou se tak k nim ani nejzásadnější informace. Žijí jen se svými představami, které se však od reality značně liší. Přesto chodí volit a rozhodují o budoucnosti své i ostatních. Některá média proto hledají cesty, jak alespoň nějaké informace přinést i jim. Washington Post třeba úspěšně doručil informace o očkování přes tanec na TikToku.
Česká rada dětí a mládeže se rozhodla originálním způsobem zaujmout mladé voliče, aby šli k nadcházejícím komunálním volbám. A také jim vysvětlit složitější systém hlasování. "Právě generace nejmladších voličů může fouknout svěží vítr do lodičky plující komunálními vodami," věří rada.
Sám za sebe. Podle programu, podle zkušenosti se stranou, jejími lídry a politiky. Podle toho, kam nás chce která partaj zatáhnout.
Kampaň se soustředí nikoli na budování důvěry v kandidáta, ale především na snahu učinit protivníka maximálně nedůvěryhodným.
Prezident Miloš Zeman v úterý vyrazil na svou první regionální cestu od oficiálního začátku kampaně před prezidentskými volbami. Kvůli sporu o to, zda výjezdy do krajů jsou kampaní, se napjatě čekalo, jak cestu pojme on i hostitelé v Moravskoslezském kraji. Jakékoliv známky agitace ale první den "trumfla" bezpečnostní opatření.
Podle volební komise přišlo k nedělním volbám do Ústavodárného shromáždění 41,53 procenta voličů a až osm milionů se vyslovilo pro to, aby se v rukách socialistického prezidenta Nicoláse Madura koncentrovala téměř veškerá moc. Opozice a experti naproti tomu soudí, že svůj hlas odevzdaly jen dva až tři miliony lidí. Opozice volby označila za nedemokratickou snahu o upevnění režimu prezidenta Madura a vyzvala k demonstracím proti ustavení nového Ústavodárného shromáždění. Při střetech mezi demonstranty a policií v den voleb zemřelo 10 lidí.
Hasič založil požár a těší se na pochvalu, jak to umí se stříkačkou.
Gurbanguli Berdymuhamedov se usmívá a rozdává své knihy. Obyvatelé středoasijského Turkmenistánu mu za to děkují a klaní se. Na dárky od svého prezidenta nejsou příliš zvyklí. Devětapadesátiletý Berdymuhamedov vládne v této postsovětské zemi, ve které prakticky neexistuje opozice, už deset let. Tuto neděli ho čekají nové prezidentské volby. Osm vyzyvatelů Berdymuhamedova je ale - v dlouhé tradici této země - v hlasování jen do počtu.
Předseda vlády v Austrálii Malcolm Turnbull může po 17 letech otevřít otázku samostatné australské republiky. Hlavou státu by v takovém případě již nebyla britská panovnice. Podle lobbistů podporujících vznik samostatné republiky se na jejich stranu přiklání 81 ze 150 poslanců a asi 40 ze 76 senátorů. Monarchisté to odmítají.
