Reklama
Reklama

Vojenský historický ústav


Americká vlajka ušitá českými ženami
Americká vlajka ušitá českými ženami
Americká vlajka ušitá českými ženami

Po 80 letech zpátky. Do Česka se vrátila vlajka, již si odvezli američtí osvoboditelé

Tu zásilku ze Spojených států si v Armádním muzeu Žižkov nesmírně hýčkají. Je to už pár dnů, co se po osmdesáti letech do Česka vrátila americká vlajka, kterou v prvních květnových nocích roku 1945 ušilo několik žen v Ostroměři na Královéhradecku a předalo ji americkým vojákům. Ti se ve městě neplánovaně zastavili kvůli defektu jejich džípu. Příběh teď exkluzivně popisuje deník Aktuálně.cz.

Ředitel Aleš Knížek, Armádní muzeum Žižkov, Vojenský historický ústav Žižkov
Ředitel Aleš Knížek, Armádní muzeum Žižkov, Vojenský historický ústav Žižkov
Ředitel Aleš Knížek, Armádní muzeum Žižkov, Vojenský historický ústav Žižkov

Ani nacisti zde neodhalili zazděné cennosti. Spletité muzeum dosahuje světové úrovně

Po čtyřech letech oprav se 28. října 2022 pro veřejnost otevřelo Armádní muzeum na Žižkově. Tisíce exponátů - zbraní, stejnokrojů či výstroje - ve speciálně nasvícených vitrínách doplňují například repliky zákopů či nákladního vagonu, jimiž se přesouvali čs. legionáři po Rusku. Nicméně muzeum je zároveň architektonickým dílem mimořádné kvality. I jeho nynější modernizace získala prestižní ocenění.

Ředitel Aleš Knížek, Armádní muzeum Žižkov, Vojenský historický ústav Žižkov
Ředitel Aleš Knížek, Armádní muzeum Žižkov, Vojenský historický ústav Žižkov
Ředitel Aleš Knížek, Armádní muzeum Žižkov, Vojenský historický ústav Žižkov

Vojenskému muzeu světové úrovně hrozila přeměna v hotel. Drtily ho i totalitní režimy

Architektonický klenot, žižkovská budova Vojenského historického ústavu, získal po rozsáhlé rekonstrukci ocenění stavby roku 2022. Scházelo přitom málo a muzeum by zničila zamýšlená přestavba na hotel. O tragické minulosti ústavu, kopírující osudy republiky - a nejen o něm -, mluví v rozhovoru dlouholetý ředitel instituce Aleš Knížek. Muzeum světové úrovně se nyní otevírá.

Obrazem: Boj proti nacistům. Během povstání padlo na české straně tři tisíce lidí
Obrazem: Boj proti nacistům. Během povstání padlo na české straně tři tisíce lidí
Obrazem: Boj proti nacistům. Během povstání padlo na české straně tři tisíce lidí

Konec války. Pro Stalina jsme byli válečnou kořistí, padlí rudoarmějci za to nemohou

Ruští vojáci v uniformách sovětské Rudé armády osvobozovali v roce 1945 Československo, jejich následovníci dnes vedou na Ukrajině stejně nemilosrdnou válku jako tehdy německý wehrmacht. Jak si tedy 8. května připomenout Den vítězství nad nacismem, když navíc 1., 2. a 4. ukrajinský front Rudé armády, který bojoval v okupovaném Československu, tvořili až ze 60 procent Ukrajinci.

Reklama
Sovětské pracovní tábory
Sovětské pracovní tábory
Sovětské pracovní tábory

Černoušek: V gulagu na vás dolehne tíseň. Místa vypadají, jako by vězni odešli včera

Publicista Štěpán Černoušek shromažďuje informace o utrpení Čechoslováků v sovětských lágrech. Při takzvaném stalinském Velkém teroru z let 1937 a 1938 bylo zavražděno přes 1300 Čechů. "Jde o nové a neprobádané téma," popisuje Černoušek, předseda sdružení Gulag.cz i české pobočky ruské organizace Memorial. Rozhovorem deník Aktuálně.cz zakončuje seriál Češi a Velký teror.

Obrazem: Vojáky na Dukle trápilo bahno a chlad. Pokud přežili, neměli kde se najíst
Obrazem: Vojáky na Dukle trápilo bahno a chlad. Pokud přežili, neměli kde se najíst
Obrazem: Vojáky na Dukle trápilo bahno a chlad. Pokud přežili, neměli kde se najíst

Obrazem: Vojáky na Dukle trápilo bahno a chlad. Pokud přežili, neměli kde se najíst

Před 75 lety první vojáci překročili ve slovenském Dukelském průsmyku československé hranice a vstoupili do okupované vlasti. Karpatsko-dukelská operace z roku 1944 vstoupila do dějin jako krvavá bitva s desetitisíci mrtvými a množstvím raněných. Podívejte se na snímcích, jakým mukám byli vystaveni českoslovenští vojáci a rudoarmějci.

Deska Osvobození
Deska Osvobození
Deska Osvobození

Rusko protestuje kvůli sejmutí Koněvovy desky. Mohou si za to sami, říká historik

Ruská ambasáda se důrazně ohradila proti tomu, že se na budovu Staroměstské radnice nevrátí takzvaná deska Osvobození. Plaketa připomínala podíl Rudé armády v čele s maršálem Ivanem Koněvem na osvobození Prahy od nacistů. Současné vedení Prahy odmítá desku vrátit na místo kvůli historické nepřesnosti, plaketa se stane součástí sbírek Muzea hlavního města Prahy. Ruské velvyslanectví mluví o pošlapávání historické pravdy.

Reklama
LVT 4 - vodní buvol
LVT 4 - vodní buvol
LVT 4 - vodní buvol

Vojenský historický ústav získal vodního buvola, symbol vyloďovacích operací 2. světové války

Vojenský historický ústav získal v dražbě od rušeného francouzského Tankového muzea v Normandii americký obojživelný pásový transportér LVT 4, jemuž se přezdívá "vodní buvol". Jde o dnes již vzácné vozidlo, které se podílelo na řadě zlomových operací druhé světové války. Stroj byl schopný přepravit až 24 plně vyzbrojených vojáků nebo 4 tuny nákladu. Ústav za něj zaplatil více než 800 tisíc korun. Veřejnosti bude představen příští rok na jaře.

Letadla ze španělské občanské války - 330C Letov
Letadla ze španělské občanské války - 330C Letov
Letadla ze španělské občanské války - 330C Letov

Čechoslováci prodali padesát letadel španělským republikánům. S aerovkami pak létali frankisté

Předválečné Československo má nepatrnou roli ve španělské občanské válce. A to kvůli tehdy ilegálnímu prodeji letecké techniky. Ačkoli se ostatní státy zavázaly do konfliktu mezi vládou a povstalci nezasahovat, mnoho evropských zemí nakonec s oběma stranami čile obchodovalo či je jinak podporovalo. Byla to vítaná možnost, jak se zbavit přebytečné či nevyhovující výzbroje, a ještě na tom vydělat. Československo dodalo republikánům padesátku letounů za 70 milionů tehdejších korun.

Vojenský poradce Zdeněk Špitálník
Vojenský poradce Zdeněk Špitálník
Vojenský poradce Zdeněk Špitálník

Moc patosu? Gabčík s Kubišem byli superhrdinové, říkají historici. První verze scénáře je vyděsila

Historici Michal Burian a Zdeněk Špitálník kývli na riskantní nabídku režiséra Seana Ellise, který v Česku režíroval válečný film Anthropoid o atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Stali se jeho odbornými poradci. "Při čtení první verze scénáře jsme se opravdu vyděsili," přiznává Burian. Scénář obsahoval velké množství historických nepřesností, které režisérovi poradci podrobně sepsali. Část připomínek Ellis přijal, ale některé byl prý nucen ignorovat kvůli potřebám příběhu. Točilo se až podle patnácté verze scénáře.

Barikáda, pražské povstání 1945
Barikáda, pražské povstání 1945
Barikáda, pražské povstání 1945

Historici stále pátrají po obětech Pražského povstání. Původní seznam rozšířili již o 1200 jmen

71 let od ukončení války se historici stále snaží zjistit přesný počet obětí bojů Pražského povstání. Původní poválečný seznam rozšířili o asi 1200 jmen na 2898. Nyní prochází matriky a kartotéky a snaží se dopátrat dalších obětí bojů o osvobození Prahy. První soupisy vyšly krátce po válce, od roku 1948 je ale nikdo neaktualizoval. Komunistický režim se totiž snažil význam Pražského povstání snižovat a naopak z propagandistických důvodů uměle zvyšoval podíl Rudé armády.

Reklama
Letecké muzem Kbely se otevírá
Letecké muzem Kbely se otevírá
Letecké muzem Kbely se otevírá

Foto: České stíhačky i bombardéry. Letecké muzeum poprvé zve do unikátních hangárů Staré Aerovky

Vojenský historický ústav otevřel v sobotu letecké muzeum v Kbelích, začíná 48. návštěvní sezona. Fanoušky letadel mají nalákat i dva nově zrekonstruované historické hangáry z 20. a 40. let minulého století, které stojí v nedalekém areálu Staré Aerovky v sousedství letňanského letiště. Vojenští historici je opravili za 34 milionů korun, téměř 23 milionů získali z norských fondů. Poprvé také představili zkompletovanou sbírku všech modelů sovětských stíhaček MiG, které v minulosti patřily do výzbroje našeho letectva. Ve fotogalerii se podívejte, jak vypadaly přípravy expozice pár dní před tím, než se vrata opravených hangárů v areálu Staré Aerovky otevřela veřejnosti.

MiG-29 (ASR)
MiG-29 (ASR)
MiG-29 (ASR)

Kompletní sbírka stíhaček MiG a opravené unikátní hangáry. Letecké muzeum v Kbelích láká na novinky

Vojenský historický ústav otevřel v sobotu letecké muzeum v Kbelích. Začala 48. návštěvní sezona. Kromě vstupného zdarma mají fanoušky letadel nalákat i dva nově zrekonstruované historické hangáry z 20. a 40. let minulého století, které stojí v nedalekém areálu Staré Aerovky v sousedství letňanského letiště. Vojenští historici je opravili za 34 milionů korun, téměř 23 milionů získali z norských fondů. "Také poprvé představíme zkompletovanou sbírku všech modelů sovětských stíhaček MiG, které v minulosti patřily do výzbroje našeho letectva," pochlubil se ředitel vojenského historického ústavu Aleš Knížek.

Válečný veterán Jiří Pavel.
Válečný veterán Jiří Pavel.
Válečný veterán Jiří Pavel.

Veteránovi zbyly jen stužky, o medaile přišel. Sběratelé po nich prahnou, vědí historici

Okrádání válečných veteránů o bojové řády a medaile se v Česku stává výnosným "řemeslem". Zloději se cíleně zaměřují na vyznamenání i s jejich dekrety, z nichž je patrné, za jaké skutky byl veterán oceněn. V tom případě vzroste cena medaile až čtyřnásobně. A o to zlodějům podle expertů jde. O vyznamenání i s dekrety tak naposledy přišel i třiadevadesátiletý hrdina od Dunkerque Jiří Pavel.

Legiovlak
Legiovlak
Legiovlak

Zajímá vás osud pradědečka? Vojenské archivy skrývají unikátní svědectví, lidé o tom ale neví

Nová řada televizního cyklu Tajemství rodu opět probouzí v mnoha Češích touhu pátrat po svých předcích. Noří se do matrik a hledají kusé informace o jejich jménech, datech narození či úmrtí. Možná netuší, že vojenské archivy skrývají podstatně bohatší poklady. O životě dědečků, pradědečků či prapradědečků lze získat zcela detailní informace, pakliže dotyčný prošel vojnou a nejlépe pak první či druhou světovou válkou. "Jste schopni vysledovat, kdy a kde se ten člověk pohyboval, je to opravdu na dny. Na předka, který prošel ve 20. století armádou, můžete najít zcela unikátní materiál," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz vojenský historik Eduard Stehlík.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama