Barmská armáda bombardovala dav lidí, který se sešel při oslavě buddhistického svátku světel spojené v noci na úterý s protivládní demonstrací. Podle informací agentury AFP přišlo o život nejméně 40 lidí včetně dětí a dalších osm desítek osob utrpělo zranění.
Barmská vojenská vláda snížila výši trestu opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij o šest let. S odkazem na mluvčího junty o tom v úterý informovala agentura Reuters, podle které byla bývalá politička omilostněna v pěti z 19 trestných činů, za které byla dříve uvězněna na celkem 33 let. Junta omilostnila Su Ťij společně s dalšími sedmi tisíci vězni v rámci náboženského obřadu.
Téměř rok od vojenského převratu v Barmě zažívá asijská země specifickou krizi. Zdravotníci, kteří stáli v čele protestů proti nové juntě, odešli ze státních nemocnic a pomoc teď lidem poskytují tajně pod záštitou barmské exilové vlády. Zatímco lékařům chybí finance i potřebné vybavení, zařízené nemocnice naopak postrádají kvalifikovaný personál.
Na začátku dubna se k záchranářům z druhého největšího barmského města Mandalaj dostalo volání o pomoc. Uprostřed silnice zůstala ležet postřelená žena. Když však na místo přijela sanitka, místní lékaře varovali, aby se ke zraněné nepřibližovali. Ukrývali se tam totiž vojáci, kteří byli připraveni zaútočit i na ně.
Odpůrci vojenské junty v Barmě v pátek znovu protestovali proti převratu ze začátku února a snaží se najít způsob, jak spolu komunikovat, když armáda omezila přístup na internet. Informuje o tom agentura Reuters.
Protesty v Barmě proti armádnímu puči ani po více než měsíci neutichají. Bezpečnostní složky jsou čím dál brutálnější, zastřelily více než 50 demonstrantů. Redakce Aktuálně.cz oslovila několik lidí, kteří v Barmě žijí nebo v minulosti žili, aby popsali, jak vnímají nynější dění.
Šéfku barmské vlády Do Aun Schan Su Ťij, někdejší disidentku a nositelku Nobelovy ceny za mír, v pondělí spolu s dalšími členy vlády zadržela armáda. V zemi byl po pokusu o převrat vyhlášen výjimečný stav a do čela Barmy se postavil vrchní velitel armády Min Aun Hlain.
V roce, kdy Západ strhává pomníky koloniálních osobností a z USA se šíří myšlenky hnutí Black Lives Matter, do Prahy přijede významný kritik kolonialismu a živoucí důkaz, kolik zmůže jediný černý hlas. Wole Soyinka, který se roku 1986 stal prvním africkým držitelem Nobelovy ceny za literaturu, bude hostem podzimního Festivalu spisovatelů Praha.
Bývalá disidentka a nejvlivnější barmská politička Aun Schan Su Ťij čelí rostoucí kritice z celého světa. Může za to její přehlížení armádního násilí, kvůli kterému zemi opustilo už 380 tisíc barmských Rohingů. Skoro 40 procent jejich vesnic je opuštěných nebo vypálených. Bývalí západní diplomaté a experti ale upozorňují, že Su Ťij nemá moc na výběr. Barma je silně rozdělená a postavit se proti buddhistické většině ve společnosti na stranu muslimských Rohingů by mohlo ohrozit jak pozici laureátky Nobelovy ceny míru, tak celé demokraticky zvolené vlády.
Podmínky pro práci novinářů jsou v Barmě stále obtížnější. Koncem června barmská armáda zadržela trojici žurnalistů. Vadilo jí, že navštívili rebely na severu země. V úterý stanou před soudem, hrozí jim až tři roky vězení. Takových případů je ale v Barmě více. Cenzura v zemi se neuvolňuje ani poté, co se v roce 2015 dostala do čela vládní strany známá lidskoprávní aktivistka Aun Schan Su Ťij.
Barmská armáda pokračuje v útocích na muslimské etnikum Rohingyů, kteří žijí na severozápadě země. Podle OSN se tím dopouští zločinů proti lidskosti. Kritici barmského režimu mluví dokonce o hrozící genocidě. Události následují jen rok po prvních demokratických volbách v Barmě na jihovýchodě Asie. Po volbách rezignovala vojenská vláda v zemi. Vyhrála naopak dlouholetá bojovnice za demokracii a nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij. Osud muslimských Rohingyů jí ale příliš nezajímá.
Podle posledního vydání World Giving Index, který hodnotí štědrost obyvatel jednotlivých zemí světa, jsou na tom s velkorysostí nejlépe obyvatelé Barmy. Česká republika se v žebříčku 140 zemí umístila až na 121. místě. Index zohledňuje tři kategorie: kolik peněz dávají lidé na charitu, kolik času tráví dobrovolnictvím a jako moc pomáhají cizím lidem v nouzi. Z výzkumu vyplynulo, že si lidé nejvíce pomáhají v zemích, které mají zkušenosti s přírodními katastrofami nebo válkou a utlačováním.
Bolivijský prezident Evo Morales odstartoval nové tažení proti Spojeným státům, a to velmi neobvyklým způsobem. Nechal ve městě Santa Cruz zřídit novou vojenskou školu antiimperialismu, která má bojovat právě proti zahraniční politice USA a potlačovat její vliv v Jižní Americe.
Thajská vojenská vláda označila sérii bombových útoků, které otřásly turistickými destinacemi, za sabotáž. Přestože se armádě podařilo v celostátním referendu prosadit navrhovanou ústavu, a upevnit tak svoji moc v zemi, má v rozděleném Thajsku mnoho nepřátel. Na jihu bojuje s muslimskými separatisty. Kromě toho drží pod kontrolou dvě znepřátelené frakce obyvatelstva.
Čtyřicet milionů Thajců v neděli v referendu zřejmě přijalo návrh nové ústavy, jež může umožnit vojenské juntě udržet se u moci. Výsledek referenda je zatím předběžný a je založen na sečtení 80 procent hlasů. Volební komise podle agentury Reuters oznámila, že už nyní je jasné, že 62 procent hlasujících se vyjádřilo pro návrh a 37,9 procenta ji odmítlo. Návrh podle agentury AP oslabuje demokracii a zavádí systém, který dává pravomoci jmenovaným představitelům. Junta se dostala k moci v květnu 2014. Tvrdí, že navrhovaná verze Thajsku přinese zklidnění politických bouří a stabilitu. Podle kritiků naopak posílí pozici armády.
Pondělí 25. srpna: Zprávy ze světa v rychlém přehledu.
Svobodná učitelka byla jednou z tisíců obětí, kterým za Franka ukradli dítě
Bývalí diktátoři prý dali přímý rozkaz k únosům dětí předáků opozice
