Už před několika týdny se měly v Česku rozjet vojskové zkoušky francouzských houfnic Caesar. Jak ale zjistil deník Aktuálně.cz, poslední zásadní test před zahájením dodávek nových zbraní za 10 miliard korun stále nezačal a děla na osmikolovém podvozku Tatra stojí v zahraničí. Zahájit dodávky Caesarů v dubnu, jak si přáli vojáci, není reálné, armáda tak musí dále používat zastaralou techniku.
„Nikdy jsem si nekladl za cíl vykonávat vysoké funkce, ale hledat takovou práci, která by pro mě byla maximálně zajímavá a přitažlivá. Zatím je to ale v mém životě přesně opačně.“ Tak upřímný umí být ministr obrany Jaromír Zůna. Coby sedmadvacetiletý příslušník lidové armády přitom vyplňoval dokumenty nutné pro vstup do totalitní vojenské rozvědky. Materiály nyní prošel deník Aktuálně.cz.
I když tomu generální štáb původně nebyl nakloněný, nakonec přistoupil na dohodu. Po domluvě s ministerstvem obrany dal zelenou procesu, během nějž se vzdušné síly zbavily čtyř svých podzvukových strojů L-159. Psal se rok 2014 a česká vláda, v níž byl i Andrej Babiš, tak pomohla Iráku v boji s teroristy z Islámského státu. Proč to tehdy šlo a dnes mají politici s pomocí Ukrajině před Ruskem potíž?
Není obvyklé, aby šéf ministerského odboru salutoval svému podřízenému. Na obraně se to ale od loňska děje. Brigádnímu generálovi Romanu Hyťhovi totiž šéfuje „pouhý“ plukovník. I tato nelogičnost poukazuje na to, že resort ani po čtyřech měsících nedokázal vyřešit podivnou bitku z brněnského klubu Alterna. Mladší voják tam měl Hyťhu pořezat na ruce, generál pak přišel o bezpečnostní prověrku.
Obraně se konečně podařilo uzavřít analýzu, na jejímž základě nakoupí přes 250 nových kolových obrněných vozidel za desítky miliard korun. Zásadní materiál předali úředníci vojákům předposlední den loňského roku. Dokument poslouží jako základní ukazatel pro to, jestli české pozemní síly dál zůstanou závislé na českém koncernu CSG, nebo se vyzbrojí obrněnci západní výroby.
Už v roce 2020, kdy vláda Andreje Babiše dokončovala přípravy miliardového nákupu ručních zbraní z České zbrojovky, vzbuzoval záměr kontroverze. Zejména kvůli vysoké ceně pistolí a pušek. A také proto, že ministerstvo obrany obchodovalo napřímo, bez soutěže. Rozdíl v ceně zbraní pro českou armádu a bundeswehr, na který ve čtvrtek upozornil deník Aktuálně.cz, problematičnost kontraktu potvrdil.
Už od loňských prázdnin náboráři ministerstva obrany a armády vysílali optimistické informace, že přísun mladých posil se nebývale daří. A že se prý podaří překonat rekrutační cíl stanovený na 2100 nováčků. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, vojačkou či vojákem z povolání se nakonec stalo celkem 2396 lidí. Ale hned 226 z nich zmizelo už ve zkušební době a celkem v roce 2025 odešlo do civilu 1325 lidí.
Moderní pistole CZ P-10 se stává jedním z nejúspěšnějších artiklů domácího zbrojního průmyslu. Nejenže si ji jako novou osobní zbraň už dříve vybrala česká armáda. Pár dnů před koncem roku 2025 potvrdil i německý bundeswehr, že si za zhruba 1,4 miliardy korun pořídí až 203 tisíc těchto zbraní z České zbrojovky. Jak vyplývá z dostupných informací, Berlín tedy bude za pistole platit méně než Praha.
Když si vychutnáváte Margheritu, kaiserku nebo Pavlovu, možná netušíte, že názvy těchto dobrot odkazují na významné postavy minulosti. Slavná balerína, italská královna, anglický hrabě či rakouský císař – ti všichni se stali nečekanou inspirací pro kuchaře a cukráře, kteří jejich jména spojili s gastronomickými výtvory.
Doživotí za mřížemi si má odpykat ruský voják, který zastřelil válečného zajatce. Rozsudek ve čtvrtek vynesl ukrajinský soud nad 27letým Dmitrijem Kurašovem, již dříve trestaným Rusem. Jedná se o první případ v historii napadené země, kdy ruský voják dostal doživotní trest za zabití vojáka, který se předtím vzdal. Ukrajinská prokuratura uvedla, že vyšetřuje dalších 322 podobných případů.
Rodina Brownových objevila při úklidu pláže v Austrálii starou skleněnou lahev. Uvnitř se skrýval dávno zapomenutý příběh: dopisy dvou australských vojáků směřujících v roce 1916 do Evropy na západní frontu. Lahev k nim našla cestu po 109 letech.
Chorvatští poslanci v pátek v parlamentu odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí.
Čínská armáda a komunistická strana kvůli korupci vyloučily dva vysoké generály a sedm vysokých vojenských představitelů. S odvoláním na ministerstvo vnitra to v pátek napsala agentura Reuters. Podle analytiků se jedná o čistku v armádě před sjezdem strany v Pekingu.
"Průměrný Rus si není jistý, zda jeho země může znovu získat status velmoci, zejména prostřednictvím války, nicméně s Putinem zůstane," myslí si Alexandr Morozov. Deník Kyiv Post se ruského politologa, který od roku 2013 žije v Česku, ptal na to, co si jeho krajané myslí o agresi na Ukrajině a politice svého vůdce.
Jde o jednoho z nejdůležitějších mužů v čele české armády. Má za sebou dlouhou službu ve speciálních silách a jako šéf zpravodajského zabezpečení vojska nyní řídí i zavádění veškerých dronů do výzbroje. Generál Roman Hyťha, velmi blízký kolega Karla Řehky, skončil v pátek po útoku nožem na operačním sále.
Západ ho obviňuje z válečných zločinů, v Rusku jej naopak za účast ve válce v Sýrii, při anexi Krymu a v plnohodnotné válce na Ukrajině staví na piedestal. Valerij Gerasimov v pondělí slavil 70. narozeniny, k životnímu jubileu mu popřál i jeho "šéf" - ruský prezident Vladimir Putin. Obdržel od něj vojenské vyznamenání Za statečnost.
Eskapády s armádní zakázkou na 800 tlumoků jsou, zdá se, u konce. Batohy vyrobené v Číně nejdříve na několik týdnů zastavilo Rusko na své železnici. A když pak o prázdninách konečně dorazily do Česka, vojsko je odmítlo převzít. Tlumoky se prý lišily od těch objednaných. V minulých dnech však nastal zvrat - dodavatel ke spokojenosti armády přezky vyměnil a vojáci napodruhé batohy přijali.
David Čičkan, ukrajinský výtvarník, anarchista a voják, padl v bojích proti ruské agresi. Na kyjevském Majdanu mu přišly dát poslední sbohem stovky lidí z řad rodiny, přátel i kulturní a aktivistické scény.
Šest bývalých severokorejských vojáků a špionů, kterým je většinou přes 90 let a kteří byli desítky let vězněni v Jižní Koreji, požádalo o repatriaci. S odvoláním na úředníky o tom napsala agentura Jonhap. Jde o osoby, které se nechtěly zřeknout věrnosti KLDR. V zemi jich bylo celkem 110, z nichž se 63 vrátilo domů před čtvrt stoletím a 41 zemřelo.
Válka na Ukrajině láká dobrovolníky z mnoha zemí. Přestože od roku 2022 Ukrajina nezveřejnila oficiální data, odhaduje se, že je na frontě až 20 tisíc zahraničních vojáků, z nichž velká část pochází z Kolumbie. Motivací pro ně jsou někdy peníze, jindy osobní zájmy. Agentura Reuters teď na fotografiích ukazuje, jak příbuzní stovek z nich vzpomínají na kyjevském Majdanu.
