Ján Lašák, hokejový mistr světa z roku 2002 a dlouholetý trenér brankářů slovenské reprezentace, se v emotivním vzkazu vymezil proti plánované stavbě přečerpávací vodní elektrárny Málinec v Banskobystrickém kraji. Týkat se má i jeho rodinné chalupy, o kterou by Lašák přišel.
Protékaly tudy slavné peřeje Svatojánských proudů, ve známé osadě Ztracená naděje se scházeli a scházejí trampové. Ve 40. letech v těchto místech vznikla vodní nádrž Štěchovice, druhé nejstarší dílo Vltavské kaskády. O letošních prázdninách se po modernizaci vrací do plného provozu. Ve fotogalerii Aktuálně.cz se můžete podívat na snímky z jeho stavby.
Přezdívá se jí české moře. Nádrž Lipno je největší vodní plochou v Česku. Její stavba trvala šest let, před 65 lety byla uvedena do zkušebního provozu první turbína vodní elektrárny. V galerii Aktuálně.cz se můžete podívat na snímky ze stavby tohoto vodního díla.
Přes sto let ležel u dna nápad vybudovat na Vltavě pod zříceninou Dívčí kámen na jihu Čech vodní elektrárnu. Investor si od dědiců původního stavitele opatřil už neplatné povolení stavby elektrárny z roku 1912, skoupil pozemky a začal kácet. A to i nelegálně. Proti projektu protestují vodáci a zdrženlivá je i správa chráněné oblasti Blanský les. Hrozí podle nich vážné poškození přírody.
Nová vodní přehrada v Ekvádoru měla vyřešit problémy s častými výpadky elektřiny v této jihoamerické zemi. Necelých osm let od jejího otevření ale hrozí, že se rozpadne. Elektrárnu, která má v sobě více než 17 tisíc prasklin, postavila v rámci iniciativy Pás a stezka čínská státní firma.
Téměř sto metrů vysoká hráz zadržuje množství vody nesrovnatelné s žádnou jinou českou přehradou. Orlická nádrž se 720 miliony metrů krychlových vody hravě překonává druhou Želivku, a dokonce dvakrát jihočeské moře Lipno. Uvnitř hráze pracuje už 60 let vodní elektrárna. Většina vybavení zůstává původní, včetně čtyř obřích Kaplanových turbín. Aktuálně.cz přináší první díl seriálu Skrytá místa.
Tříproudá vodní kaskáda na hranici amerického státu New York a kanadské provincie Ontario už dvě stě let přitahuje turisty z celého světa. Až nyní se však veřejnosti zpřístupnil tunel, který přímo pod Niagarskými vodopády vede. Dříve ho využívala místní elektrárna.
Na řece Río San Andrés na severozápadě Kolumbie vyroste do tří let vodní elektrárna české energetické skupiny Energo-Pro, kterou vlastní šestnáctý nejbohatší Čech Jaromír Tesař. Půjde o první vodní dílo, které tato společnost zprovozní na americkém kontinentu. Náklady na výstavbu, se kterou chce firma letos začít, se vyšplhají na téměř 40 milionů dolarů (zhruba 850 milionů korun).
Energetická skupina ČEZ letos investuje do oprav a modernizace přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku více než 400 milionů korun, téměř čtyřikrát více než loni. Ještě o něco vyšší investice ČEZ plánuje v Dlouhých stráních příští rok. Podívejte se na impozantní technickou stavbu v chráněné krajinné oblasti.
Česká energetická skupina Energo-Pro v Turecku kompletně dokončila výstavbu vodní elektrárny Alpaslan 2. Cena se vyšplhala na zhruba 600 milionů dolarů (asi 12,8 miliardy korun). Jde o největší českou investici do vodní energetiky od roku 1989. Firma, kterou vlastní třiadvacátý nejbohatší Čech Jaromír Tesař, vybudovala v Turecku ještě menší elektrárnu Karakurt. Ta se nachází v povodí řeky Aras.
Povodně způsobené vydatnými dešti zničily od začátku června v Číně 7300 domů a zasáhly osm milionů lidí. Škody přesáhly 20 miliard yuanů (69 miliard korun). Zvyšující se hladina řek má ale ještě jeden důsledek - opět se začalo mluvit o bezpečnosti přehrady a největší vodní elektrárny světa Tři soutěsky. Čínská vláda tyto obavy vyvrací.
Malé vodní elektrárny stojí na Šumavě už desítky let. Z dnešního pohledu fascinuje technologický důvtip, se kterým naši předci dokázali využít síly přírody i tehdejších znalostí ke spoutání živlu, aniž by ubrali čehokoliv z jeho krásy a majestátu. Díky úsilí energetiků můžeme jejich práci obdivovat i v současnosti.
Od začátku července na Twitteru a dalších sociálních sítích koluje satelitní snímek největší vodní přehrady na světě, Tří soutěsek. Číňany zaskočilo nezvyklé zvlnění hráze, naznačující její možné porušení. Snímek znovu otevřel dlouhodobou debatu o bezpečnosti obřího vodního díla, které může potenciálně ohrozit miliony lidí.
Přehrada v Indonésii ohrožuje vzácný druh orangutana, kterého vědci popsali teprve před dvěma lety. Vzniká v rámci čínské iniciativy Pás a stezka a kvůli ní může většina populace těchto lidoopů uhynout.
Starobylé turecké město Hasankeyf má před sebou poslední chvíle života. Pak ho zaplaví voda z nové přehrady. Turecké úřady některé stovky let staré stavby přestěhovaly, zbytek zmizí.
Europoslanci na začátku roku odhlasovali, že do roku 2030 by se energetická účinnost v unii měla zvýšit o 35 procent. To by mělo vést například ke snížení spotřeby energie a omezit její plýtvání. Na 35 procent by měl stoupnout i podíl obnovitelných zdrojů..Evropský parlament ale musí nová pravidla dohodnout ještě s členskými státy. Podívejte se na vybraná data ohledně obnovitelných zdrojů energie.
Kyrgyzský opoziční politik a aktivista Edil Bajsalov popisuje podivný a nepovedený kontrakt jeho vlády s českou firmou Liglass Trading.
Dva zaměstnanci pracovali pro Liglass Trading CZ průměrně za deset tisíc měsíčně, firma měla 344 tisíc na účtech a milionovou ztrátu. Český investor, který měl v Kyrgyzstánu postavit kaskádu vodních elektráren za 12 miliard, v rejstříku firem nečekaně zveřejnil účetní závěrku za poslední dva roky. Mizivé hospodářské výsledky, falešné reference i sídlo v chátrajícím objektu vzbuzovaly podezření, že společnost miliardovou zakázku nedokáže splnit. Poté, co Liglass Trading nezaplatil zhruba 800 milionů korun pro společnost RusHydro, vláda v Kyrgyzstánu dohodu vypověděla. Firmu přitom doporučoval Hrad i ministerstvo průmyslu.
Novináři ve středoasijském Kyrgyzstánu netrpělivě čekali na středu, kdy měl majitel firmy Liglass Trading CZ Michael Smelík v Biškeku na tiskové konferenci vysvětlit nejasnosti kolem svého podnikání. Jenže firma žádnou schůzku s novináři nesvolala, její zástupci už od počátku týdne nekomunikují.
Velvyslanectví Kyrgyzstánu ve Vídni, mající na starosti i Českou republiku, se už na jaře zajímalo o firmu Liglass Trading CZ, která minulý týden s tamní vládou uzavřela miliardový kontrakt na vodní elektrárny. Diplomaté zjistili, že firma podle dostupných zdrojů nevykazuje odpovídající činnost a že je její sesterská společnost Liglass v insolvenci. Na základě těchto zjištění kyrgyzské ministerstvo zahraničí nedoporučilo dohodu uzavírat. Přesto středoasijská země s téměř neznámou společností, za niž se přimlouval kancléř Vratislav Mynář i prezident Miloš Zeman, dohodu uzavřela.
Kancléř Vratislav Mynář i prezident Miloš Zeman doporučovali v Kyrgyzstánu českou firmu, která teď získala miliardový kontrakt na stavbu vodní elektrárny v této středoasijské zemi. Otázkou je, kde společnost Liglass Trading CZ na investici za stovky milionů dolarů vezme. Její obrat byl dosud v řádu stovek tisíc, naposledy v roce 2014 vykázala milion korun ztráty. Navíc ji nikdo v oboru nezná a nehlásí se k ní ani ministerstva zahraničí a průmyslu. Hrad potvrdil, že se za firmu přimlouval. Aktuálně.cz navíc zjistilo, že společnost je propojena se známým pražským právníkem Drahomírem Šachtou.
Švýcaři budou v neděli v referendu hlasovat o zkrácení životnosti svých pěti jaderných elektráren. Pokud by iniciativu schválili, přestaly by první tři elektrárny fungovat již příští rok a poslední by se od sítě odpojila v roce 2029. Podle průzkumů mají zastánci i odpůrci zhruba stejnou podporu. Na jaderné elektrárny připadá více než třetina švýcarské výroby elektřiny.
Venezuela se potýká s hospodářskou a energetickou krizí. El Niño způsobil v zemi sucho, které výrazně omezilo činnost klíčové vodní elektrárny v zemi, která produkuje až 40 procent elektrické energie. Situaci v zemi navíc komplikuje dlouholetá ekonomická krize, která se ještě prohloubila poklesem cen ropy, na jejímž vývozu je Venezuela závislá. Venezuelanům chybí léky, součástky, suroviny, potraviny nebo hygienické potřeby a vypořádat se musí také s přerušováním dodávek proudu. Opozice obviňuje vládní politiku a spřádá plány, jak prezidenta Nicoláse Madura sesadit.
Více než čtvrtina z kontrolovaných malých vodních elektráren v Česku nedodržela v létě vodní zákon na řekách a potocích. Elektrárny nedodržely minimální zůstatkový průtok vody a nejvíce tím byly poškozeny Svratka, Sázava a Lužnice. Česká inspekce životního prostředí kontrolovala téměř 40 vodních toků po celé republice, problémy se vyskytovaly vzhledem k mimořádně suchému létu všude.
Elektrárny si berou z řek vodu a snižují tak jejich průtok. Následkem toho jsou ohroženy některé druhy ryb.
Spor se vede o kontrakt na provoz vodní elektrárny v Gabčíkovu. Slovenská vláda ji v březnu začala provozovat sama.
