Před areálem v pražské Michli u brány s nápisem "vstup na vlastní nebezpečí" se schází skupiny zvídavých návštěvníků. Důvodem jejich setkání zde bývá komentovaná prohlídka v rámci programu Open House Praha. Tu tuto středu vedl průvodce a nadšenec do architektury Michal Šedivý, a právě on dostal za úkol lidem přiblížit skrytý poklad Prahy - Vršovickou či michelskou vodárenskou věž.
Někdejší ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO jednala v rozporu se zákonem, když potrestala vodárenskou společnost z Plzeňského kraje. V neveřejném řízení tak rozhodl Městský soud v Praze, zjistilo Aktuálně.cz. Místo ministryně měla případ vyřizovat jiná instituce. Schillerová uvedla, že postupovala podle doporučení svých úředníků. Ministerstvo zváží proti rozsudku další obranu.
Vodu z nádrže Švihov na řece Želivce pije zhruba 1,5 milionu lidí, je největším povrchovým zdrojem pitné vody v Česku i ve střední Evropě. Zásobuje střední Čechy, Prahu a část Vysočiny. Pravidelná dodávka vody do hlavního města začala 1. února 1973. Nádrži muselo ustoupit devět obcí. Podívejte se na snímky z doby vzniku nádrže i zatopených míst.
Vršovickou vodárnu v Michli navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Byla jednou z prvních staveb svého druhu v Čechách. Od roku 1907 zásobovala pitnou vodou území Vršovic, později i Braníka, Krče a Michle. Svému účelu tato stavba sloužila až do roku 1975. Původním cílem bylo dostat vodu z Vltavy až do Vršovic.
Podolskou vodárnu v Praze 4 navrhl ve stylu moderního klasicismu Antonín Engel a na tehdejší dobu se jednalo o velmi mohutnou stavbu. Engel, který patřil mezi představitele konzervativního křídla české meziválečné architektury, vytvořil ale více vodních staveb. Například v rodných Poděbradech nechal postavit jez a hydroelektrárnu.
V pražské čtvrti Podolí, která se rozprostírá na březích Vltavy a na přilehlých pahorcích, stojí staré i moderní vily, typické městské bloky i významné veřejné budovy. Dům zde měl slavný spisovatel, ilustrátor či houslista. V Podolí chátrá utajená hvězdárna, skví impozantní vodárna a v 50. letech sem vtrhla monumentální sorela.
Mít na zahradě bazén se v posledních letech stalo v Česku téměř stejnou samozřejmostí jako postavit si u domu trampolínu, pokud máte děti. Jenže s pokračujícím obdobím sucha to nejde dohromady. K zákazu napouštění bazénů proto přistoupily už stovky obcí. Možný ústupek - že by lidé za vyšší odběry vody platili výrazně více peněz - zatím zůstává jen ve fázi úvah.
Stát plánuje v následujících deseti letech investovat 24 miliard korun do propojování vodárenských soustav, řekl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) půjdou peníze nejvíce do Středočeského a Jihočeského kraje. Na obnovu vodovodů pak dá stát šest miliard korun. Tyto projekty spadají do národního investičního plánu. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) bude možné další peníze čerpat z evropských fondů, dohromady se tak podle něj v Česku v následujícím desetiletí investuje do řešení vody 50 miliard korun.
Historická vodárenská věž na pražské Letné se po rekonstrukci ve středu v 17 hodin slavnostně otevře veřejnosti.
Rekonstrukci letenské vodárny podle projektu ateliéru Petr Hájek Architekti nastartovala radnice Prahy 7 loni na podzim. Kulturní památce, která většinu svého času sloužila dětem, se pomalu navrací její zašlá krása. Na nádvoří se vrátí kompletně zrestaurovaná kašna, do vyšších pater se opět bude stoupat po pískovcovém schodišti, ze kterého bylo odstraněno linoleum, a výhled na Prahu zajistí zřejmě nejvyšší periskop na světě umístěný do starého komína. Budova, která byla postavena na konci 19. století, bude opět sloužit především dětem.
Na ministerstvu financí vzniká nový tým, který se zaměří na cenové kontroly vodohospodářských firem. Provozovatelům vodovodů navíc od příštího roku hrozí, že jim kvůli novým pravidlům klesne zisk. V některých městech už soukromé firmy vyplatili a o vodovodní síť se starají sami.
Města a obce ze severu Čech vyplatí společnost Veolia a získají tak kontrolu nad místními vodovody. Obce si chtějí samy rozhodovat o ceně vody. Transakce by mohla dosáhnout jednotek miliard korun. Podobný krok nedávno učinila Plzeň, větší kontrolu provozní firmy chtějí také v Praze.
Zatímco spotřeba vody v domácnostech dlouhodobě klesá, její cena naopak roste. Z krajských měst letos nejvíce zaplatí lidé v Hradci Králové, nejméně pak v Brně. Z více než 200 sledovaných měst platí nejvíce obyvatelé Tábora a Sezimova Ústí, nejméně pak v Žamberku.
Projděte si cenovou mapu České republiky pro rok 2017.
Vojenské letouny již druhou noc po sobě intenzivně útočily na oblast východního Aleppa, kterou ovládají syrští povstalci. Podle tamní civilní obrany zemřelo více než 70 lidí. Syrská armáda krátce před nálety oznámila zahájení nové vojenské operace v Aleppu. Východ města byl bombovými útoky postižen již v noci na čtvrtek, kdy podle místních lékařů zahynulo nejméně 45 lidí. USA a Rusko se ve čtvrtek v New Yorku nedohodly na novém zastavení palby v Sýrii. Jednání mají v pátek pokračovat a Rusko předem oznámilo, že nové rozhodnutí ani dohodu nečeká.
Ve středu informovalo město Brno své občany, aby preventivně pili vodu ze svých kohoutků jen po převaření. Příčinou byl výskyt koliformní bakterie, jejíž množství nebylo lidskému zdraví nebezpečné, ale u citlivějších jedinců mohlo způsobit problémy. V kontrolních vzorcích ze středy však již žádné bakterie nebyly. V sobotu okolo 18. hodiny by tak voda dodávaná do domácností mohla být opět pitná - bez nutnosti převaření.
Šeteřit energií zdaleka neznamená totéž co šetřit na penězích? Absurdní.
Česká republika měla splňovat podmínky Evropské unie již v roce 2010. K tomu ale ani v polovině letošního roku nedošlo u aglomerací s celkovým počtem 1,7 milionu obyvatel, tedy zejména v Praze a okolí. Nejvíce peněz bude potřeba na dobudování ústřední čistírny odpadních vod v Praze. Podmínky se podaří splnit až v roce 2021, informoval Nejvyšší kontrolní úřad.
Již se podařilo najít příčinu znečištění. Zažívací potíže mají kvůli závadné vodě stovky lidí. Restauratéři zavírají a vyhazují jídlo za desítky tisíc korun.
Systém regulace českého vodárenství zůstane roztříštěný, nepřejde pod Energetický regulační úřad. Koordinovat ho má nový subjekt.
Spotřeba pitné vody klesá. Ještě v roce 1990 připadalo 173 litrů vody na osobu za jeden den, nyní je to okolo 96 litrů.
Dohled nad vodárenstvím je v současné chvíli značně roztříštěn. Vláda chce dosavadní systém zefektivnit.
Veolia je pod tlakem kvůli ekonomické krizi, stáhla se z poloviny zemí
Podíl ve firmě Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava koupí japonská Mitsui
Dluží vodárnám. Situace spěje k dražbě, uvedla exekutorská komora
Insider: Za politické kulisy plánu, aby občané platili opravy vodovodních přípojek
