Před 80 lety – 5. května ve 12:33 – se z rozhlasových přijímačů ozvala výzva české policii, četnictvu, vládnímu vojsku i všem Čechům. “Přijďte nám ihned na pomoc, voláme všechny Čechy,” zněl apel. Co se potom dělo nejen přímo v rozhlase, ale v celé Praze, potažmo v Čechách, přibližuje ředitel památníku v Lidicích, vojenský historik Eduard Stehlík.
Policie prověřuje posprejování pamětní desky připomínající padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády v pražských Řeporyjích. Zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Záměr zbudovat pomník takzvaným vlasovcům, kteří se na konci druhé světové války podíleli na osvobození Prahy, v minulosti provázela kritika zejména ze strany Ruska.
Extremistická a xenofobní hnutí v prvním pololetí letošního roku výrazně ovlivnila koronavirová pandemie. Radikálové vystupňovali kritiku Evropské unie a NATO a poukazovali na neschopnost demokratického systému adekvátně reagovat na vzniklou situaci. Xenofobně zaměřené skupiny označily uprchlíky za přenašeče virové nákazy. Vyplývá to ze zprávy o extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Z památníku hrdinů bitvy o Moskvu v zimě 1941 v Jachromě u ruského hlavního města vymazali jméno generála Andreje Vlasova, uvedl ruský zpravodajský server Newsru.com. Vlasov se u Moskvy vyznamenal jako velitel jedné ze sovětských armád, které odvrátily německý útok a přiměly Němce k ústupu.
Policie obvinila starostu pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS) z výtržnictví a podněcování k trestnému činu vůči Stanislavu Novotnému. Starosta řekl, že jeho jmenovec je vlastizrádce a ti by "měli viset". V polovině července má podat kriminalistům vysvětlení. Případ má na starosti odbor extremismu a terorismu pražské policie.
Ruský badatel Vladimir Pomortzeff dokončuje jedinečnou "mapu" pohřebiště rudoarmějců na Olšanských hřbitovech. Po 75 letech od konce druhé světové války se tak dozvídáme o tragických osudech i příčinách smrti těchto vojáků. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz historik některé životy ruských vojáků popisuje. A vyjadřuje se také k odstranění sochy maršála Koněva v pražských Dejvicích.
Pátého května 1945 vypuklo pražské povstání proti nacistům. Špatně vyzbrojeným povstalcům významně pomohli vlasovci, sovětští zajatci, kteří bojovali na straně Německa proti SSSR. Chtěli si probít cestu až do amerického zajetí. Podívejte se na unikátní snímky vlasovců v Praze.
Odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6 a vybudování památníku takzvaným vlasovcům v pražských Řeporyjích jsou ústupkem těm, kdo se snaží o revizi výsledků druhé světové války. Uvedlo to ruské velvyslanectví v Praze. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) vyzval předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby se zasadila o odsouzení ruských útoků na členské státy EU.
Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
Vedení pražských Řeporyjí v čele se starostou Pavlem Novotným (ODS) ve čtvrtek nechalo na řeporyjském náměstí instalovat pamětní desku připomínající padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády, takzvané vlasovce. Vedle desky stojí umělecké dílo od sponzora, který si nepřeje být jmenován. Proti záměru zbudování pomníku se dříve ohradilo ruské velvyslanectví v v Praze a ruská diplomacie.
Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný pokračuje v provokování ruských médií. V noci poskytl rozhovor reportérům armádní televize Zvezda, kterou platí přímo ruské ministerstvo obrany. Na mobil celý rozhovor natáčel kvůli srovnání s výslednou reportáží. Ta by měla vyjít pravděpodobně v příštích dnech. Zvezda se v Česku nechvalně proslavila jako médium, které mj. vychválilo invazi v roce 1968.
Pražské Řeporyje nechají příští rok k 75. výročí konce druhé světové války zbudovat vzpomínkové místo na padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády, takzvané vlasovce. Záměr na úterním jednání jednomyslně schválilo místní zastupitelstvo.
Pražské Řeporyje nechají příští rok k 75. výročí konce druhé světové války postavit pomník padlým vojákům Ruské osvobozenecké armády, takzvaným vlasovcům. Záměr na dnešním jednání schválili zastupitelé městské části. Když ten krok neuděláme my, tak ho neudělá nikdo, prohlásil starosta Řeporyjí Pavel Novotný v emotivní rozpravě s občany.
Ruská televize Rossija 1 pokračovala během týdne v rozebírání kauzy postavení pomníku "vlasovcům", kterou spustil starosta pražských Řeporyj Pavel Novotný. Rusové si po něm pozvali do vysílání Stanislava Novotného, předsedu Asociace nezávislých médií (jejími členy jsou dezinformační weby). Novotný, který byl v 90. letech policejní prezident, v relaci zkritizoval pražského starostu i česká média.
Chvíli to vypadalo, jako by se ruský odbor ministerstva zahraničí přestěhoval tento týden do Řeporyjí. Tamní starosta a bavič Pavel Novotný si v rozhovoru s kremelskou televizí nebral servítky. U českého publika zabodoval, reálně ale pomohl Moskvě. Chceme-li Putinovým expanzivním choutkám opravdu čelit, šaškování v propagandistickém televarieté nám nepomůže.
Starosta Pavel Novotný ukázal odvahu, šel do rizika, v tom je hoden následování. Je snadné útočit, když sloužíte Putinovi nebo Zemanovi, o to je cennější, když se těmhle týpkům někdo vzepře. Vzpírat se můžeme, musíme, jinak ztratíme svobodu.
Vystoupení Pavla Novotného splnilo svůj účel, vykreslili ho jako pomatence a odpornou figuru, budeme teď za nevděčné Čechy, říká šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka. 60 minut je jednou z nejúspěšnějších politických talkshow, moderátoři jsou považováni za špičky kremelské propagandy. Z ničeho bych Novotného nevinil, nikdo rozumný, kdo vystupuje diplomaticky, by tam pozván nebyl, dodává Pazderka.
Vystoupení Pavla Novotného v ruské státní televizi Rossija 1 odkrylo řadě obyvatel České republiky dosud neznámé techniky místní vnitropolitické propagandy. Celou kauzu Rusové totiž využívají ke zviditelnění vlastních výkladů historie. V jedné z rozprav tak dostal slovo i nacionalista Vladimir Žirinovskij. Ve svém vystoupení mj. zalitoval, že Stalin po válce do ČSR neposlal okupační armádu.
Starosta pražské městské části Řeporyje Pavel Novotný kvůli své iniciativě za vztyčení pomníku vlasovcům odpovídal v přímém přenosu na otázky ruské státní televize Rossija 1. "Tady je naprostá podpora pro sochu vlasovcům, váš názor je zkreslený a nikoho v Česku nezajímá," řekl v přímém přenosu. Rusku v něm vyčetl také katyňský masakr nebo vyjednávání s Ribbentropem.
V Česku mají pomníky i příslušníci SS. Proč by tu neměli mít připomínku i mrtví zachránci Prahy, ptá se historik a poslanec ODS Pavel Žáček, který téma vlasovců zmapoval. Nápad řeporyjského starosty Pavla Novotného postavit pomník ruským vojákům, kteří do Prahy dorazili v německých uniformách, vyvolal kritiku Moskvy. Nevím, proč bychom měli naskakovat na ruský výklad dějin, říká Žáček.
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) se objevil ve vysílání ruské státní televize Rossija-1. Ta ho kritizuje za to, že chce postavit pomník vlasovcům, které Rusko považuje za zrádce a pomocníky nacistů. Tvrdí, že tím Česko poruší konvenci OSN o nepromlčitelnosti válečných zločinů. Novotný oponuje, že chce uctít osvoboditele Prahy.
Záměr starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS) postavit pomník vlasovcům, kteří se v konci války podíleli na osvobození Prahy, vrací do hry otázky: Jaká byla role vojáků Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Andreje Vlasova? Proč tento hrdina bojů o Moskvu přeběhl na stranu hitlerovců? A zaslouží vlasovci pomník? Odpovídáme na ně ve zkrácené verzi rozhovoru z roku 2014.
Městská část Praha-Řeporyje nehodlá diskutovat s Ruskem o svém záměru vybudovat pomník vlasovcům. Starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) tak reagoval na pondělní protest ruského velvyslanectví v Praze, podle kterého by pomník byl porušením mezinárodních závazků Česka vyplývajících z úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů. Podle Novotného si Řeporyje vlasovce pamatují jako zachránce.
71 let od ukončení války se historici stále snaží zjistit přesný počet obětí bojů Pražského povstání. Původní poválečný seznam rozšířili o asi 1200 jmen na 2898. Nyní prochází matriky a kartotéky a snaží se dopátrat dalších obětí bojů o osvobození Prahy. První soupisy vyšly krátce po válce, od roku 1948 je ale nikdo neaktualizoval. Komunistický režim se totiž snažil význam Pražského povstání snižovat a naopak z propagandistických důvodů uměle zvyšoval podíl Rudé armády.
Akce se uskutečnila v rámci oslav 70. výročí Pražského povstání.
Nebýt vlasovců, Praha by v roce 1945 skončila podobně jako zničené a vypálené hlavní město Polska, tvrdí historik Pavel Žáček.
