Málo bytů a jejich rostoucí cena obrací zejména v Praze stále větší pozornost i k okrajovým částem města, kde je stále mnoho "nevyužitého" místa. Ukazuje se však, že představa Čechů o "ideální" podobě zástavby na periferii mnohdy naráží na zcela odlišné postoje urbanistů a architektů. Rodinné domky v rozlehlých zahradách řešením nejsou. I na okrajích velkých měst mají vznikat vysoké bytové domy.
Ústí nad Orlicí má plán na to, jak do města přitáhnout více lidí. Starou textilku Perla, pro niž si oblast vysloužila přezdívku východočeský Manchester, promění na galerii a kulturní centrum. Plán na proměnu už ukázala před dvěma lety, teď ho měli možnost podrobně vidět i obyvatelé regionu. V útrobách zašlých budov ho představili autoři rekonstrukce, studio Chybík + Kristof.
Na pražském Smíchově začala stavba jižní části nové čtvrti, která vyrůstá na místě zrušeného nákladového nádraží. Přibydou zde kanceláře, hotel i nové sídlo spořitelny. Spojí je kilometr dlouhá promenáda pro pěší a cyklisty. Pro nové obyvatele vznikne i škola či dva parky. Celková cena za přestavbu oblasti včetně nového nádraží má dosáhnout 50 miliard. Podívejte se, jak se čtvrť promění.
Nedostupnost bydlení v Česku je čím dál větším problémem. Nelichotivým statistikám, které se této oblasti týkají, stát, potažmo Praha, často vévodí. Podle ministerstva pro místní rozvoj žije v Česku 150 tisíc lidí v bytové nouzi, dalších 1,6 milionu je ohroženo ztrátou bydlení. To je ohromující číslo. Téměř čtvrtina domácností dává na bydlení více než 40 procent svých měsíčních příjmů.
Oficiální údaje tvrdí, že v Praze žije 1,3 milionu lidí. Podle dat mobilních operátorů je to však výrazně víc, až 1,6 milionu. Dalších zhruba 200 tisíc lidí dojíždí do Prahy každý den za prací nebo do školy. Vejdou se do hlavního města další obyvatelé? Budou mít kde bydlet, kde pracovat? A jak velkou šancí jsou pro Prahu brownfieldy? To jsou otázky diskusního pořadu Aktuálně.cz Vize město.
Demonstrace proti hlubinnému úložišti, referenda o větrných elektrárnách, petice proti masivní výstavbě. Málokterá větší stavba se v Česku obejde bez protestů občanů. Někteří investoři je zlehčují jako důkaz efektu NIMBY. Tedy, že lidé nechtějí nové stavby "na svém dvorku". Jenže stát i developeři si často za odpor občanů mohou sami, říká geograf Radim Perlín v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pražané možná už nestojí o ikonické stavby tak moc, jak si plánovači města i developeři myslí, uvažuje v rozhovoru architektka a kunsthistorička Pavla Melková. Zamýšlí se v něm mimo jiné nad tím, proč se lidé negativně staví k návrhu na rekonstrukci pražského hlavního nádraží, jak strategie města odráží priority jeho obyvatel a proč v Česku chybí kvalitní kritika architektury.
Raději se díval, než mluvil. Karel Hubáček by se dal popsat jako skromný člověk, který se díky své píli a představivosti zařadil mezi nejvýznamnější československé architekty poválečné doby. Za návrh stavby Ještěd, která v sobě spojuje hotel a vysílač, získal uznání několika generací architektů i kolegů v zahraničí.
Nová filharmonie, která bude stát v místech dopravního uzlu poblíž pražské Vltavské, už získala jasnější podobu. Vítěz veřejné soutěže, dánské studio Bjarke Ingels Group, zpracovalo podrobnou architektonickou studii a v únoru ji předá městu. Návrh počítá s více stromy, napojením na řeku a využitím lokálních materiálů. Pokud budova získá všechna povolení, stavba začne v roce 2027.
Bývalá pošta u Masarykova nádraží v centru Prahy se promění dle návrhu českého architekta Jakuba Klašky. Bývalý člen britského studia Zaha Hadid Architects vyhrál v soutěži s návrhem, který má prvorepublikovou budovu změnit v prosklený parter s obchody a čtyřmi patry kanceláří. Majitele budovy Pentu Real Estate architekt oslovil i tím, že pracoval na výstavbě nedávno dokončené Masaryčky.
Na Masarykově nádraží v Praze oficiálně začala jeho přestavba. Vznikne platforma nad kolejištěm, lepší spojení s Florencí a namísto dosavadních sedmi kolejí budou vlaky přijíždět na kolejí devět. Bude také nový vestibul a odpočinková plocha. Hotovo má být v roce 2027 a přestavba vyjde na 3,39 miliardy korun.
V roce 2024 bude v Praze rušno. V plánu je hned několik projektů, které zlepší dopravu, oživí některé části Prahy i její brownfieldy. Jednou z nejočekávanějších investic je oprava horní části Václavského náměstí, kam se po 40 letech vrátí tramvaje. V souvislosti s železnicí na letiště se zmodernizují nádraží a tratě a začít má i stavba části Pražského okruhu. Podívejte se na všechny projekty.
Návrh nového hlavního nádraží v Praze od dánského studia Henning Larsen Architects budí u lidí emoce i po třech týdnech od vyhlášení výsledku soutěže. Na sociálních sítích koluje stále mnoho dotazů i mýtů. Návrh jsme si prošli ve virtuální realitě v hale Virtuplexu a zástupců Institutu plánování a rozvoje se při tom ptali na nejpalčivější detaily i okolnosti rekonstrukce.
Světoznámý dánský architekt Jan Gehl se zaměřuje na urbanismus a zlepšování kvality života ve městech. Své rady předává i Praze. Jeho klíčovou tezí je podpora chodců a cyklistů namísto automobilové dopravy. Podle něj se zejména v tomto ohledu rozvoj Prahy zasekl v 90. letech. "Máte zde více aut na 1000 obyvatel než v mnoha jiných městech. Je velmi patrné, že máte raději auta než lidi," tvrdí.
Řidiči na pražské Severojižní magistrále mohli poslední dva roky sledovat, jak se z brownfieldu okolo Masarykova nádraží postupně stává nové centrum města. Teď se show blíží do finále. Holé interiéry hrubých staveb od Zahy Hadid se přes léto proměnily v přepychové kanceláře a vnější plášť budov září zlatem. Než se v budovách zabydlí všichni nájemníci, dokončí řemeslníci i parter s restauracemi.
Jako odpověď na zvyšující se ceny nájmů i hypoték postaví radnice Prahy 7 městský bytový dům. Jeho podobu porota vybrala v mezinárodní soutěži, do níž se přihlásilo 45 architektonických studií. Cihlový činžák, který reaguje na industriální charakter dolních Holešovic, nabídne šedesát bytů pro ty, kteří neuplatí komerční nájmy. Náklady na bydlení budou pro ně asi o třetinu nižší.
Skoro dvacet let bylo pražské holešovické nároží v ulici Komunardů prázdné. Původní činžovní domy poškodila tisíciletá voda, a tak je statici poslali k zemi. Díru v bývalé průmyslové čtvrti dostal za úkol vyplnit architekt Stanislav Fiala tak, aby nový dům naplnil všechna očekávání a potřeby moderního stylu života. Výsledkem je budova s odkazem na industriální historii místa a respektem k přírodě.
