Málo bytů a jejich rostoucí cena obrací zejména v Praze stále větší pozornost i k okrajovým částem města, kde je stále mnoho "nevyužitého" místa. Ukazuje se však, že představa Čechů o "ideální" podobě zástavby na periferii mnohdy naráží na zcela odlišné postoje urbanistů a architektů. Rodinné domky v rozlehlých zahradách řešením nejsou. I na okrajích velkých měst mají vznikat vysoké bytové domy.
Chvilku trvá, než se člověk zorientuje, protože na takový pohled není zpravidla zvyklý. Na střechu Národního divadla, funkcionalistického paláce ARA na Jungmannově náměstí či někdejšího obchodního domu Máj, který poslední měsíce vyvolává pnutí kvůli designu interiérů či uměleckou instalací na fasádě, se běžně člověk nedostane. Víkendová akce nazvaná Archirun to umožnila.
Ústí nad Orlicí má plán na to, jak do města přitáhnout více lidí. Starou textilku Perla, pro niž si oblast vysloužila přezdívku východočeský Manchester, promění na galerii a kulturní centrum. Plán na proměnu už ukázala před dvěma lety, teď ho měli možnost podrobně vidět i obyvatelé regionu. V útrobách zašlých budov ho představili autoři rekonstrukce, studio Chybík + Kristof.
V areálu někdejšího Nuselského pivovaru v Praze vznikne nový pomník Karla Kutlvašra - jednoho z největších hrdinů moderních českých dějin, legionáře, velitele Pražského povstání v roce 1945 a později též politického vězně. Pomník, jehož autorem je Ondřej Tichý, bude mít podobu praporu.
Na pražském Smíchově začala stavba jižní části nové čtvrti, která vyrůstá na místě zrušeného nákladového nádraží. Přibydou zde kanceláře, hotel i nové sídlo spořitelny. Spojí je kilometr dlouhá promenáda pro pěší a cyklisty. Pro nové obyvatele vznikne i škola či dva parky. Celková cena za přestavbu oblasti včetně nového nádraží má dosáhnout 50 miliard. Podívejte se, jak se čtvrť promění.
Dům U Červené lišky na pražském Staroměstském náměstí se po letech dočkal důstojné proměny. Jeho majitel, firma RSJ Investments, odstranil nevhodné prvky z 90. let, vyzdvihl jeho historii a přizpůsobil interiéry novodobému stylu života.
Moderní pracovní prostředí není open space ani uzavřená místnost se stolem a židlí. Až na postel je v něm skoro vše, co má člověk doma - kuchyně, pohodlná křesílka, designové doplňky a spousta květin. Ukazuje to soutěž Kanceláře roku, v níž porota vybírala vítěze v celkem deseti kategoriích. Uspěly například prostory v pražské Masaryčce nebo v AFI City 1 ve Vysočanech.
Nedostupnost bydlení v Česku je čím dál větším problémem. Nelichotivým statistikám, které se této oblasti týkají, stát, potažmo Praha, často vévodí. Podle ministerstva pro místní rozvoj žije v Česku 150 tisíc lidí v bytové nouzi, dalších 1,6 milionu je ohroženo ztrátou bydlení. To je ohromující číslo. Téměř čtvrtina domácností dává na bydlení více než 40 procent svých měsíčních příjmů.
Poměrně netradiční zadání dostali architekti od majitelky bytu v Ovenecké ulici v Praze 7. Přála si, aby k němu při rekonstrukci přistupovali jako k divadelní scéně. "Měli jsme vymyslet živou scénografii proměnlivých a stálých kulis. Vytvořili jsme proto základ, který si bude majitelka postupně doplňovat, aktualizovat, zkrátka používat tak, jak potřebuje," říká Jakub Červenka ze studia Objektor.
Oficiální údaje tvrdí, že v Praze žije 1,3 milionu lidí. Podle dat mobilních operátorů je to však výrazně víc, až 1,6 milionu. Dalších zhruba 200 tisíc lidí dojíždí do Prahy každý den za prací nebo do školy. Vejdou se do hlavního města další obyvatelé? Budou mít kde bydlet, kde pracovat? A jak velkou šancí jsou pro Prahu brownfieldy? To jsou otázky diskusního pořadu Aktuálně.cz Vize město.
Bergerova vila v Rožnově pod Radhoštěm má historii plnou spletitých osudů. Původně měla být zázemím pro rodinu, po arizování židovského majetku a následném komunistickém převratu ale začala sloužit jinému účelu. Školka její prostory vybydlela, a tak byla po sametové revoluci zchátralá. Znovu se nadechla až s městskou knihovnou. Ta ji teď podruhé opravila a rozšířila o novou přístavbu.
Je to jedna z největších investic města Varnsdorf za uplynulé dekády a radnice měla co dělat, aby ji dokončila včas. Architektonicky i technologicky povedenou mateřskou školu totiž provázela řada problémů. Nevyhnul se jí nedostatek materiálu během pandemie koronaviru či zdražování cen plynoucí z války na Ukrajině. Že se stavbu podařilo dokončit v jednom z nejchudších regionů Česka, je malý zázrak.
Jeho historie sahá do roku 1905, má dechberoucí fasádu, vstupní lobby z mramoru a také sklep, kde si v 50. letech minulého století nechal šéf východoněmecké ambasády postavit saunu. Goethe-Institut, který stojí čelem k Národnímu divadlu, je historicky cennou budovou s množstvím symbolů a dějinných zvratů. Šance poodhalit některé z nich je už o tomto víkendu, kdy se poprvé zapojuje do Open Housu.
Obyvatelé v Praze 7 a jí projíždějící řidiči si už za rok oddechnou. Modernizace trati mezi Výstavištěm a Bubny, kterou ministr dopravy označuje za jednu z nejvýznamnějších investic na české železnici, v roce 2025 skončí. Těm, co do Prahy cestují vlakem, umožní pohodlný přestup na metro C i tramvaje, skončí uzavírky silnic a nová pěší cesta propojí dvě rozdělené části sedmičky.
V deseti kategoriích vyhlásila mezinárodní porota ceny za soutěž Interiér roku, který každoročně pořádá Institut bytového designu. Absolutním vítězem se stala rekonstrukce domu v Kutné Hoře od studia Jana Holuba a Tomáše Hanuse, Byró architekti. U veřejnosti bodovala nízkonákladová rekonstrukce bytu Jakuba Žohy a Štěpána Mareše, cenu novinářů získal ateliér skláře z pera studia A1 Architekti.
Vinařství Kolby v Pouzdřanech v Jihomoravském kraji je celé v novém. Majitelé nechali opravit historickou budovu a vizuálně upravit novodobé přístavby, které dohromady netvořily jednotný celek. Oceňovaní architekti ze studia ORA přišli s myšlenkou zahalit novější části areálu do fasády z akátu, čímž sladili celý areál a vyhnuli se zbytečnému bourání.
Od břehu s výhledem na zelenou Troju po bývalý zimní stadion Štvanice vede další vycházková trasa, kterou ve spolupráci s Open House Praha připravilo Aktuálně.cz. Desátý ročník festivalu otevře o víkendu 18. a 19. května na 115 staveb včetně kostelů, kaplí nebo ikon z dob funkcionalismu. Pokud nepatříte k lidem, kteří by měli zmapovanou celou Prahu, projděte si s námi ikony v daných čtvrtích.
Nájemní bydlení dlouho stálo u Čechů stranou zájmu. Růst cen bytů a dostupnost hypoték zhoršená vysokými úrokovými sazbami ale v posledních letech způsobily, že je stále více v kurzu. Nehledě na extrémní zájem zdejších investorů zhodnocovat peníze právě skrze nemovitosti.
Po babičce s dědou zdědil dům ve Vysokém Mýtě, a protože k němu cítil nostalgii z dětství, chtěl v něm při rekonstrukci zachovat co nejvíce původního, včetně vybavení. Majestátní rozlohu o velikosti sto metrů čtverečních měli architekti dát v první řadě technicky do pořádku - vyměnit rozvody a změnit některé dispozice - pak přišel na řadu interiér.
Demonstrace proti hlubinnému úložišti, referenda o větrných elektrárnách, petice proti masivní výstavbě. Málokterá větší stavba se v Česku obejde bez protestů občanů. Někteří investoři je zlehčují jako důkaz efektu NIMBY. Tedy, že lidé nechtějí nové stavby "na svém dvorku". Jenže stát i developeři si často za odpor občanů mohou sami, říká geograf Radim Perlín v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Při danění příjmů z bytu většina pronajímatelů stále sahá po uplatnění výdajů takzvaným paušálem, tedy 30 procenty z příjmu. V některých případech se ale může majitelům bytů vyplatit uplatnění skutečných, prokazatelně vynaložených výdajů. Týká se to zejména těch, kteří mají byt v osobním vlastnictví pořízený méně než pět let před zahájením pronájmu.
Populárním zdrojem vedlejších příjmů se v Česku v posledních letech staly pronájmy bytů. Pokud se ale pronajímatelé nechtějí dostat do potíží s berními úředníky, měli by myslet na to, že i tyto příjmy podléhají zdanění. Na podání daňového přiznání elektronicky zbývá už jen několik posledních týdnů – do 2. května.
Pražané možná už nestojí o ikonické stavby tak moc, jak si plánovači města i developeři myslí, uvažuje v rozhovoru architektka a kunsthistorička Pavla Melková. Zamýšlí se v něm mimo jiné nad tím, proč se lidé negativně staví k návrhu na rekonstrukci pražského hlavního nádraží, jak strategie města odráží priority jeho obyvatel a proč v Česku chybí kvalitní kritika architektury.
Raději se díval, než mluvil. Karel Hubáček by se dal popsat jako skromný člověk, který se díky své píli a představivosti zařadil mezi nejvýznamnější československé architekty poválečné doby. Za návrh stavby Ještěd, která v sobě spojuje hotel a vysílač, získal uznání několika generací architektů i kolegů v zahraničí.
Jak dosáhnout velkých věcí za použití minimálních prostředků ukazuje výstava nazvaná A Lot With Little (Hodně s málem) v pražském Centru architektury a městského plánování. Kromě zahraničních projektů je v sále u Pragerových kostek také řada českých realizací, které chytře a udržitelně řeší témata jako bydlení, vzdělávání, nouzovou architekturu nebo proměny.
Rodinný dům na Bílé Hoře v Plzni na první pohled zaujme svým tvarem a prosklenou stěnou do ulice. Architekti ho navrhli jako soubor několika sedlových střech a vytvořili tak dojem, že je jeho střecha klikatá podobně jako cesta životem. Hlavním motivem domu ale ve skutečnosti nebyl jeho tvar, nýbrž atrium se stromem, kolem nějž se odehrává vše podstatné.
