Skoro všichni se s ním během života setkáme. Třem tisícům Čechů ale nadobro změní život: vyvolá u nich rakovinotvorné bujení. Řeč je o takzvaném papilomaviru (HPV), který může za nádory na děložním čípku, penisu nebo hltanu. "Celá tato skupina zhoubných tumorů by přitom nemusela vůbec existovat. Stačilo by, aby se lidé nechali proti těmto virům naočkovat," upozorňuje lékař Marián Hajdúch.
V Česku probíhá epidemie žloutenky typu A. Ohnisko nákazy je v hlavním městě. Poměrně rychle se lze nakazit například v hromadné dopravě. Do rodin pak nákazu šíří děti, které jsou bez příznaků. Největší rizikovou skupinou jsou ale bezdomovci. "Máme populaci, která je vůči hepatitidě A velmi vnímavá," vysvětluje pro Aktuálně.cz epidemiolog Roman Prymula.
Žloutenka, tedy virová hepatitida A, letos udeřila s nebývalou silou. „Nevím, kde jsem se nakazil. S nikým, kdo by měl žloutenku, jsem do kontaktu nepřišel. S lékařkou jsme se shodli, že asi v MHD, ale s jistotou to samozřejmě nevím,“ říká Honza z Prahy. Jeho případ potvrzuje, že už dávno neplatí, že se týká jen rizikových skupin. Jak se nákaze vyhnout?
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV, píše agentura AFP. Gilead Sciences krok FDA označila za zásadní průlom v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, který způsobuje nemoc AIDS.
Roční spotřeba jehněčího masa na hlavu je sice u nás stokrát nižší než u dominantního vepřového, ale Velikonoce znamenají pro chovatele ovcí vrchol sezony, prodejní žně. Letos to může být jinak. Hrozba přenosu slintavky a kulhavky ze Slovenska do českých chovů by mohla u nás maso z nezasažených chovů zdražit nebo prodej tuzemské produkce dokonce přerušit.
Německá Spolková zpravodajská služba se přiklání k tomu, že koronavirus SARS-CoV-2 unikl při nehodě z čínské laboratoře a následně se rozšířil po celém světě. Na základě svého pátrání to napsaly noviny Süddeutsche Zeitung a Zeit. Podle nich se tajná služba domnívá, že vědci v čínském Wu-chanu prováděli riskantní experimenty a nedodržovali bezpečnostní opatření.
Virus pojmenovaný po německém městě v Hesensku způsobuje ve Rwandě epidemii. Život ale ovlivnil i v Evropě. Ve středu kvůli němu musely zavřít část hamburského nádraží i německé úřady. Přestože se nákaza nepotvrdila, opatrnost je podle vakcinologa Romana Chlíbka namístě. Virus je nebezpečnější než ebola, zabíjí devět z deseti nakažených.
Rychlé rozšíření virového onemocnění mpox, dříve opičích neštovic, zalarmovalo Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Ve středu vyhlásila nejvyšší stupeň varování. Stejně jako u minulých epidemií mpoxu se i ta současná může rozšířit mimo Afriku. Ve čtvrtek potvrdilo první případ onemocnění mimo africký kontinent Švédsko. Aktuálně.cz nabízí přehled hlavních otázek a odpovědí o nebezpečném viru.
Za odolností vůči koronaviru může stát zvýšená hladina genu HLA-DQA2. Vědci přítomnost genu sledovali u účastníků mezinárodní studie, ve které testovaným cíleně aplikovali vir covidu-19.
Respiračních onemocnění v Číne přibývá. Země proto oznámila opatření, která mají bránit dalšímu šíření. O novém viru z Číny, který způsobuje zápaly plic zejména u dětí, se toho podle českého ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) ví zatím málo. Světová zdravotnická organizace (WHO), která podle agentury Reuters Čínu požádala o podrobnější informace, by podle něj měla být aktivnější.
Začínají slábnout, v ranách na těle se jim šíří infekce. Nakonec vylétají z úlu zemřít ven, aby ostatním nepřidělaly práci s odklízením těla. Postupně se úl vyprazdňuje, až v něm žádné včely nezbydou. Jejich chovatel tak pozná napadení kleštíkem včelím. Právě tento roztoč je jedním z hlavních důvodů, proč letos v Česku uhynulo nejméně čtvrt milionu včelstev.
Nemocniční lůžka v posledních týdnech obsazují děti s RS viry. Jedná se o onemocnění, při kterém mají zvýšenou teplotu a špatně se jim dýchá. Může ale dojít i k vážnějším komplikacím. "Dýchání někdy natolik selhává, že dítě nemůže dýchat bez umělé pomoci," popisuje primář Pediatrického oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Ivan Peychl. Jeho oddělení bývá v posledních týdnech zcela zaplněné.
Česko je další evropskou zemí, kde se objevily opičí neštovice. První pacient leží v Ústřední vojenské nemocnici. Virolog Libor Grubhoffer v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že ačkoliv jsou opičí neštovice podobné těm pravým, na něž před jejich vymýcením umíral skoro každý třetí nakažený, tento typ neštovic tak nebezpečný není. Naopak je u lidí provází mírný průběh.
Rozhodnutí ministra zdravotnictví o zpoplatnění testování mě překvapilo. Krátce před volbami bych od populistického ANO něco takového nečekal, věřím, že motivací je, aby se lidé proočkovali, to je nezbytné, říká virolog a ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer. Očkovací kampaň skončila dříve, než začala. Hrajeme si s ohněm, i když nehrozí takovým rozsahem jako loni, dodává.
Máme v populaci takovou virovou nálož, že lidé, kteří se dosud s virem nepotkali, končí ve vážném stavu a umírají. A umírají zcela zbytečně, teď už po tisících, říká imunolog Vojtěch Thon, spoluautor studie o výskytu protilátek v populaci. Je to fatální selhání těch, kteří tohle vůbec neměli dopustit. Mohli jsme proočkovat populaci jednou dávkou a nečekat na druhou, to je zásadní řešení, dodává.
Rusko v sobotu oznámilo, že zaznamenalo první přenos kmene viru ptačí chřipky A(H5N8) na člověka. Podle úřadu na ochranu zdraví spotřebitelů Rospotrebnadzor jde o první zjištěnou nákazu tohoto druhu na světě.
Krizová situace je výsledkem toho, že Babiš nespolupracuje, neumí krizové řízení a to nás ohrožuje, přijde mi, jako by to nedával, chybí mu energie, je rezignovaný, odpovědnost se táhne opravdu za ním, říká komentátor Aktuálně.cz Martin Fendrych. Poslanecká sněmovna ve čtvrtek večer neschválila prodloužení nouzového stavu. To, že nouzový stav opozice nepodpořila, je riskantní krok, dodává.
Premiér Andrej Babiš před odletem do Srbska ráno varoval před mutacemi koronaviru. "Je to zabiják, chraňte se," řekl. Podle virologa Libora Grubhoffera se mutace daly očekávat, v kontextu jiných známých patogenů se SARS-CoV-2 nemění výrazně rychle.
V Česku loni týdně v průměru zemřelo 2477 lidí, nejvíc za nejméně deset let. O rok dřív bylo úmrtí průměrně 2155 za týden. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad. Příčina nárůstu úmrtnosti ze statistik není zřejmá, pravděpodobně k němu ale podstatně přispěla epidemie nového typu koronaviru. K takovému výkladu čísel se kloní také někteří demografové.
Čeští vědci vymysleli papír, který dokáže zlikvidovat různé viry včetně koronaviru i bakterie. V budoucnu by podle nich mohl jejich objev zajistit bezpečnou práci s bankovkami či dokumenty, které jsou často v oběhu. Zároveň by takové papíry mohly najít využití i v nemocnicích.
Stát selhal, neochránil zranitelné skupiny, nedistribuuje antigenní testy. Doufám, že jejich používání umožní návštěvy v domovech pro seniory. Zavření škol byla chyba, mohli jsme si to s antigenními testy ušetřit a umožnit dětem chodit do školy, říká Libor Grubhoffer, virolog a ředitel Biologického centra AV ČR. Česká vakcína je naivní pokus lidí, kteří v této oblasti nikdy nepracovali, dodává.
Vědci z amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci NIAID zveřejnili desítky snímků koronaviru SARS-CoV-2, pořízených elektronovým mikroskopem. Jsou na nich vidět částice viru získané ze vzorků od pacientů i těžce napadené laboratorní buňky ve stadiu buněčné smrti. Podívejte se ve fotogalerii na třicet podob nepřítele, který momentálně sužuje celý svět.
Ve stejné době, kdy se rodilo samostatné Československo, zasáhla celý svět pandemie španělské chřipky. Onemocněla více než čtvrtina světové populace, zemřelo až 50 milionů lidí. Ve dnech, kdy Tomáš Garrigue Masaryk vyhlašoval samostatný stát, byly v Praze tak plné hřbitovy, že se na pohřeb čekalo několik dní a s kopáním hrobů pomáhala armáda. Přinášíme deset příběhů a desítky fotek z té doby.
Čísla nakažených koronavirem rapidně rostou a Česko čeká dramatický podzim. Vrchní statistik z Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak jsme se do této situace dostali, jaké hrozí černé scénáře, ale třeba i to, proč na předpovědi nemůže být nikdy stoprocentní spolehnutí.
Nad tisíc nakažených denně se dostaneme velmi rychle. Pokud budeme epidemii ignorovat, tak nás zatraceně potrestá. Musíme být chytřejší než virus, míní evoluční biolog Jaroslav Flegr. Nemoc má mírný průběh, protože bylo málo nakažených a virům se vyplatilo být na hostitele hodné. Teď začne smrtnost zase stoupat. Ale když bude nejhůř, šlápneme na brzdu a virus zastavíme. Šancí je i vakcína, dodává.
