Spojené státy vetovaly v noci na pátek návrh usnesení Rady bezpečnosti OSN, které požadovalo okamžité, bezpodmínečné a trvalé příměří v Pásmu Gazy a také zrušení všech restrikcí, jimiž Izrael brání v přísunu humanitární pomoci do pásma. "Kolegové, americké odmítnutí této rezoluce nebude žádným překvapením," uvedla podle agentury AP před hlasováním zástupkyně USA Morgan Ortagusová.
Politici se v kampani před eurovolbami shodovali v máločem, v zachování práva veta na půdě Evropské unie ale ano. Pro je koalice Spolu, hnutí ANO i další čeští zástupci. Možnost, že by Česko zablokovalo všechny ostatní státy, se přeceňuje. Za 20 let členství v EU ho země použila jednou. Jak přesně a čeho se týkalo slavné české veto? Vysvětlujeme v krátkém videu.
Summit lídrů Evropské unie se postaral o další překvapení. Zatímco ve čtvrtek večer politici nečekaně rychle schválili začátek ukrajinských rozhovorů o vstupu do EU, v pátek nad ránem odešli od stolu bez dohody o další finanční pomoci válčící zemi.
Politici v Evropské unii právo veta mnohem častěji používají ne proto, že je ohrožen životní zájem jejich státu, ale protože mohou.
Deset let prezidentování Miloše Zemana příští středu skončí. Podobně jako jeho dva předchůdci, Václav Havel a Václav Klaus, byl v čele samostatného českého státu dvě funkční období. Deník Aktuálně.cz mapoval, jak všichni tři prezidenti nakládali se svými nejviditelnějšími pravomocemi - vetováním zákonů, udílením milostí a vyznamenání. Každý k nim přistupoval odlišně.
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové. Podle ní je za vetem Zemanova nespokojenost se škrty v rozpočtu Lán kvůli manipulaci zakázek. Sněmovna podle ní Zemanovo veto přehlasuje.
Není už dál možné žádat, aby se Evropa rozhodovala pružně - a zároveň akceschopnost blokovat. Není už dál možné chtít po unii solidaritu - a žádnou neprojevovat. A není možné neustále okopávat Západ, chceme-li se stát jeho součástí.
České předsednictví Rady EU má navrhnout, zda a případně kdy by se měla členským státům odebrat možnost zablokovat návrhy ostatních. Už dnes se v 80 procentech případů hlasuje na půdě Evropské unie tak, že rozhodne většina. Někdy ale veto může zablokovat i většinovou shodu, například v případě embarga na ruskou ropu, které odmítlo Maďarsko.
Prezident Miloš Zeman dnes v dopise předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) potvrdil, že daňový balíček nevetoval. Do dolní komory nepodepsaný zákon poslal, aby mohl začít platit k začátku nového roku. Dopis poskytl ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Prezident Miloš Zeman se rozhodl vetovat daňový balíček, který obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Prezident to oznámil ministryni finací Aleně Schillerové (za ANO), kterou v úterý přijal na Pražském hradě. Na Twitteru to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Senát ve čtvrtek zamítl vládní novelu zákona o EET rozšiřující evidenci i na zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly. Neschválil však ani návrh na zrušení celého zákona o evidenci tržeb. Předloha tak poputuje znovu do Sněmovny. Vládní koalice ANO a ČSSD ve Sněmovně může s pomocí KSČM senátní veto přehlasovat. Nejbližší řádná schůze Sněmovny se očekává v září.
Polský prezident Andrzej Duda v úterý podepsal zbývající z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů, které jsou součástí reformy polské justice, kritizované Evropskou unií i domácí opozicí. Už v pondělí Duda oznámil, že dvě další právní normy bude vetovat. Potvrzený zákon měnící fungování obecných soudů v zemi dává podle webových stránek prezidentského úřadu ministru spravedlnosti právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci s národní soudcovskou radou. Podle kritiků je takový postup neústavní. V Polsku je navíc ministr spravedlnosti, kterým je v současnosti Zbigniew Ziobro, zároveň generálním prokurátorem.
Polskem už měsíce otřásá ostrý politický spor o kontroverzní reformu soudnictví a Ústavního soudu a některé další kroky nové pravicové vlády. Provázejí ho demonstrace, ostré osobní střety politiků i nenávistné nadávky, které nemají podle polského sociologa Michala Luczewského daleko k fyzickému násilí. "To nebezpečí opravdu existuje a musíme udělat vše pro to, abychom to zastavili," říká konzervativní sociolog v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Dodává ale, že vnitřní rozdělení polské společnosti se v poslední době bohužel stále více prohlubuje. Navzdory pokusu prezidenta Andrzeje Dudy situaci uklidnit.
Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že vetuje návrhy zákonů o nejvyšším soudu a o nejvyšší radě soudnictví. Vyslyšel tak žádosti opozice i demonstrantů, kteří v minulých dnech vyšli kvůli reformě do polských ulic. "Návrhy zákonů musí být upraveny tak, aby byly přijatelné pro každého,” vysvětlil své rozhodnutí Duda. Podle agentury Reuters jde o nečekaný krok, Duda byl dříve členem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
Polský prezident Andrzej Duda vystoupil proti připravovanému zákonu o nejvyšším soudu a vládnoucí straně Právo a spravedlnost pohrozil, že ho bude vetovat. Poslanci PiS nicméně po prezidentově prohlášení kontroverzní zákon v prvním čtení schválili. Zákon má umožnit výměnu všech soudců nejvyššího soudu, až na výjimky vybrané ministrem spravedlnosti. "Nepodepíšu zákon o nejvyšším soudu, dokud nebude přijata mnou předložená změna zákona o soudní radě," řekl prezident Duda. Opozice předpokládá, že vládnoucí strana bude prezidentovy výhrady víceméně ignorovat.
Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se chystá předložit prezidentu Dudovi kontroverzní zákon o dohledu nad mandátem soudců Nejvyššího soudu. Tím by strana předsedy Jarosława Kaczyńského získala prakticky plnou kontrolu nad soudnictvím v celé zemi. Zatímco PiS argumentuje snahou o "dekomunizaci" soudního systému, opoziční strany hlasitě protestují a tvrdí, že se jedná o zrušení systému brzd a rovnováh ve státě a snahu o státní převrat. Proti Kaczyńského reformám vyšlo do ulic hlavního města Varšavy asi 17 tisíc lidí, tedy více než při projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zákony stále může vetovat prezident Andrzej Duda.
New York - Rusko ve středu vetovalo nejnovější návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující chemický útok v Sýrii z minulého týdne a požadující jeho přísné vyšetření. Incident v městě Chán Šajchún si vyžádal desítky mrtvých, včetně mnoha dětí. Rusko už předem varovalo, že text v jeho současné formě, kdy požaduje od syrské vlády, aby s mezinárodními vyšetřovateli plně spolupracovala, nepodpoří. Šlo již o osmou rezoluci, kterou Rusko zablokovalo ve prospěch svého syrského spojence, připomněly agentury Reuters a AFP. Britský ministr zahraničí Boris Johnson v první reakci na veto řekl, že Británie je jím "šokována".
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, který upravuje především podmínky spojené s národními parky. Informoval o tom v tiskové zprávě mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Zeman podporoval senátní úpravu zákona a přišel ji obhajovat i do sněmovny, která však prosadila své znění novely. Zeman již dříve avizoval, že tuto podobu zákona zamítne. Problém vidí především v tom, že jednotná koncepce pro všechny národní parky nepřihlíží ke zvláštnostem NP Šumava. Podle něj zákon omezuje práva obcí na území parku a jejich obyvatel. Uvedl to v dopise předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi.
Ve středu uplynou čtyři roky od chvíle, kdy se Miloš Zeman stal prezidentem, a začne se počítat jeho poslední rok v této funkci. Za tuto dobu využil celkem šestkrát své právo vetovat zákony. Přijetí normy ale zablokoval pouze jednou, ve zbývajících pěti případech jej poslanci přehlasovali. Dva zákony prezident napadl také u Ústavního soudu. V únoru navíc oznámil, že nepodepíše sněmovní verzi novely zákona o národních parcích, kterou poslanci schválili. Zeman při svém vystoupení v dolní komoře podpořil senátní verzi.
Poslanci jeho názor jasně přehlasovali. Takových politických porážek Miloš Zeman na Hradě moc nezažil.
Poslanci přehlasovali senátní veto a schválili zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Senát ho pokládá za neústavní ve vztahu k obcím. Senátoři už dříve prohlásili, že pokud je Sněmovna přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud. Zákon počítá s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření.
Belgický region Valonsko odmítl další nabízené záruky ohledně dohody CETA, tedy smlouvy o volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou. Bez souhlasu 3,5milionového Valonska země Unie dohodu nemůžou podepsat. Valoni chtějí dál jednat, belgičtí Vlámové už o nich ale mluví jako o "Valonské sovětské republice".
