Smrt zvířecího pacienta je pro veterináře každodenní realitou, se kterou se nikdy nelze úplně smířit. Bolest, empatie i odvaha – to vše se mísí ve chvílích, kdy musí lékař pomáhat nejen zvířeti, ale i jeho majiteli. Veterinářka s mnohaletou praxí Martina Načeradská otevřeně promluvila o tom, co se skrývá za dveřmi ordinace, kam majitelé přicházejí se svými čtyřnohými přáteli.
Obezita ohrožuje domácí kočky stejně jako lidi, týká se to zejména koček starších, kastrovaných a žijících v bytech. Hrozí jim cukrovka, se kterou se potýká zhruba každá dvoustá kočka, problémy s klouby nebo ledvinami. Podle odhadů žije v Česku asi 1,3 milionu koček, chová je téměř čtvrtina domácností. Domácích psů je více než dva miliony.
Návštěva veterináře může být pořádné drama. Zatímco někteří psi panikaří již při vyslovení slova "veterina", jiným začne bušit srdce až přímo před ordinací. Naše videokompilace zachycují škálu zvířecích emocí: od paniky při nasedání do přepravky, přes pokusy o útěk z vyšetřovny, až po pohledy reflektující bolestnou zradu. Připravte se na smích a momenty, které díky svému mazlíčkovi už možná znáte.
Preventivní prohlídka u specializovaných lékařů je pro člověka poměrně běžnou záležitostí. Návštěvu specialisty by ale kromě jiného měli zvážit i majitelé psů. "Řadu onemocnění jsme schopni podchytit ve fázi, kdy ještě pes nemá žádné viditelné příznaky, takže když nasadíme léčbu včas, výrazně můžeme danému zvířeti prodloužit život," říká psí kardiolog a veterinář Michal Fiedler.
Postřiky proti plevelům, které provádějí některá města, mohou být pro psy toxické. Podle pejskařů a veterinářů se pak u zvířat objevuje zvracení nebo otravy. Například zlínská radnice se ale hájí tím, že o opatřeních řádně informuje a ošetřené plochy označuje, aby se jim pejskaři mohli vyhnout.
Čas dovolených, táborů a prodloužených víkendů vybízí k výletům po tuzemsku i do zahraničí - i přes mnohdy tropické teploty. S tím se ale pojí otázka, kterou si mnoho Čechů, příslušníků jednoho z nejvíce pejskařských národů v Evropě, ve chvíli odjezdu musí položit: Co uděláme se psem?
Pár britských zvěrolékařů už rok cestuje kolem světa v sanitce. Chystá se projet více než padesát zemí a dostat se do Guinnessovy knihy rekordů s nejdelším výletem uskutečněným ve voze záchranné služby. Se skutečnými zdravotníky si dvojici zatím nikdo nespletl, i když mezi řidiči probouzí zvědavost.
„Parazity, kteří způsobují například oběhové problémy nebo srdeční selhání, si psi mohou přivést i ze zemí v Evropě. Existuje přitom velká škála preparátů, které je chrání, jako jsou obojky nebo tablety,” popisuje parazitolog David Modrý. „Ideální by bylo, kdyby majitelé zhruba dva měsíce po každé cestě navštívili veterináře. Protilátky se tvoří později a rozvoj některých onemocnění trvá,” dodává.
Psi budou do budoucna registrováni v centrální evidenci, kterou bude provozovat Komora veterinárních lékařů. Veterináři do evidence zanesou identifikační údaje chovatele a jeho zvířat při jejich očipování nebo očkování. Schválil to Senát v novele veterinárního zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Přístup do evidence mají mít veterináři, ale i orgány veřejné moci a částečně chovatelé.
„To, že tato plemena trpí, je jen jeden pohled. Jsou sice limitovaní krátkým čenichem, ale byli na to dlouhou dobu šlechtění. Tragické to není, chovatelé problém řeší,” říká veterinář a prezident Moravskoslezského bulldog-mops klubu Milan Štourač. „Chovní psi musí projít vyšetřením, a pokud mají zdravotní problémy, jsou z chovu vyřazeni. Velkým problémem jsou množírny,” dodává.
Leonid a Valentina Stojanovovi jsou veterináři a před invazí ruských vojsk si plánovali otevřít vlastní kliniku, která by pomáhala exotickým druhům zvířat po celé planetě. Když začala válka na Ukrajině, rozhodli se v zemi zůstat a svůj dům v Oděse proměnili v azyl pro desítky opuštěných a zraněných zvířat. Kromě psů a koček se manželé starají například o papoušky, králíky, želvy či ještěrky.
Když před několika dny vyráželi dva Američané ve státě Missouri ráno do práce, uviděli najednou na silnici jednu velkou chlupatou “kouli”. Až po chvíli zjistili, že se jedná o zatoulaného psa, který pod tíhou své srsti sotva chodí. Okamžitě ho odvezli do zvířecího útulku, kde z něj veterináři oholili tři kilogramy srsti. Útulek zveřejnil videa z jeho záchrany, díky kterým je pes hvězdou internetu.
Koalům z australského Nového Jižního Walesu zcela vážně hrozí vyhynutí. Spousta dobrovolníků se dala do boje o jejich záchranu. Úsilí těchto lidí i smutný osud zvířat, jejichž populace je decimována požáry, kácením lesa i rozrůstáním měst, zachytil svým objektivem fotožurnalista Loren Elliott.
Američani zajišťují svým stárnoucím psům nejnovější kardiologické zákroky, aby zůstali déle naživu. Platí za ně v přepočtu až 150 tisíc korun. "Psi jsou jako lidé, členové rodiny," myslí si zvěrolékařka Anna Gelzerová.
Od poloviny ledna se zvýší pokuta za neočipované psy z 20 tisíc na 50 tisíc korun. Vyšší pokuty zavádí novela veterinárního zákona. Až do roku 2022 ale nebude fungovat centrální registr psů, ve kterém by byly informace z čipů sjednocené.
Prodej živých kaprů je pro zvíře zbytečný stres, neříkám, aby lidé zahodili tradici, ale je nutné mít ke zvířeti respekt. Nejlepší je kapra nechat usmrtit u kádě, nevypouštějte je do řeky, může mít teplotní šok, říká veterinář Jiří Žák. Dodává, že veterináři nemají šanci vše zkontrolovat, před zaříznutím kapra by mělo proběhnout silné omráčení, byl prý svědkem, že kapra zaříznuli zaživa.
Britští studenti zvěrolékařství se svlékli pro účely charitativního kalendáře. Intimní partie si ovšem zakryli ovcemi obrácenými břichem nahoru a na sociálních sítích za to schytali ostrou kritiku od veganů bojujících za práva zvířat. Vedení školy nakonec studentům snímek zatrhlo. Podle britského sdružení veterinářů naopak studenti neudělali nic špatného.
Záchranná stanice v Missouri našla na ulici štěně s dvěma ocásky. Malému kříženci, který má nejspíš geny z jezevčíka, roste na hlavě malá oháňka. Podle veterinářů nemá žádnou funkci a není napojena na centrální nervový systém. Zachránci psa pojmenovali po velrybě Narval a říkají mu malý zázračný chlupatý jednorožec.
V Česku je asi 2000 velkochovů, tvrdí s odkazem na vlastní průzkum organizace Nesehnutí. Podle ekologických aktivistů znečišťují tyto podniky životní prostředí a měl by se jejich počet snížit, aby se lidstvo vyhnulo nebezpečným dopadům změn klimatu a dodrželo závazky plynoucí z Pařížské klimatické dohody. Komora veterinárních lékařů však označuje jejich tvrzení za mýty a rozhodla se je rozporovat.
Rizika spojená se stánkovým prodejem masných či mléčných produktů v teplém počasí výrazně rostou. Inspektoři se proto v těchto dnech na farmářské trhy vydávají častěji než jindy. Celostátně je na trzích více problémů než v obchodech. "Letos jsme provedli 22 kontrol, u sedmi z nich jsme zjistili závady. Hodnota pokut však nebyla ještě vyčíslena," uvedla ředitelka odboru pražské veterinární hygieny Kateřina Březinová. V pátek si pro kontrolu vyhlédli stánkaře na pražském náměstí Republiky. Zaměřili se na prodejce medu a uzenin. Při kontrole byl i deník Aktuálně.cz.
Zhruba polovina z více než dvou milionů psů v Česku nemá čip. Podle prezidentky Komory veterinárních lékařů ČR Radky Vaňousové stojí čip včetně aplikace mezi 300 a 500 korun. Soukromí veterináři podle ní čipování milionu psů za půl rok kapacitně zvládnou, někteří majitelé zejména starších psů ale podle ní čipy odmítají.
Inspektoři Evropské komise začali kontrolovat polská jatka. Audit potrvá dva týdny a zaměří se na hovězí a drůbež, oznámila v úterý zástupkyně hlavního veterinárního lékaře Katarzyna Piskorzová. Podle televize Polsat dodala, že jde o rutinní, již dříve naplánovanou kontrolu.
Veterináři v pondělí nebudou rušit mimořádná opatření, podle kterých musejí dovozci polského hovězího na své náklady testovat maso v certifikované laboratoři na salmonely. I kdyby polská strana ještě v pondělí dodala podklady o přijatých krocích, zveřejní ministerstvo zrušení nařízení v úterý, platit by pak začalo od středy, sdělil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer.
Diskuse kolem kvality polského masa, dováženého do tuzemska, dál nabírá obrátky. Poté co ministr zemědělství Miroslav Toman zavedl plošné kontroly polské produkce, hrozí jeho protějšek Jan Krzysztof Ardanowski odvetnými opatřeními proti českému pivu. A polští producenti masa označují obvinění vůči sobě za uměle nadsazené. "Jsme obětí kampaně části médií, která šíří neověřené a nepotvrzené informace," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jerzy Wierzbicki, předseda Sdružení polských producentů masa (PZPBM).
Potraviny nebyly označené, některé zapáchaly, provozovatel nebyl na místě schopen předložit doklady o jejich původu.
