Tým vědců vedený Karlem Absolonem objevil před 100 lety, 13. července 1925, v jednom z pravěkých ohnišť stylizovanou sošku ženy - Věstonickou venuši. Patrně nejznámější český archeologický nález a nejstarší známý umělecký předmět z keramiky na světě byl objeven ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě.
Soška Věstonická venuše stará až 29 tisíc let ve středu opustila bezpečí depozitáře a její kurátor ji umístil do speciální vitríny na výstavě Venuše 100 v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně. Výstava pořádaná ke stému výročí nalezení slavné sošky se pro veřejnost otevře v pátek ráno. Soška bude ve vzpřímené poloze, lidé tak budou mít mimořádnou možnost prohlédnout si ji ze všech stran.
Soška Věstonické venuše není vyrobená z kostí mamuta, ale z úlomků hornin a drobných fosilií. Metodou mikro CT to zjistili vědci z Moravského zemského muzea, které o tom informovalo na Facebooku a webu. V nejstarší keramické sošce na světě nalezli také rozsáhlé pukliny, které zvyšují riziko jejího prasknutí.
Pod dohledem ozbrojené policejní eskorty se v úterý přesunul z Brna do Olomouce originál nejstarší keramické sošky na světě - Věstonické venuše. Na veřejnosti bude vystavena po pěti letech, k vidění bude 12 následujících dní ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. O zapůjčení cenného artefaktu starého téměř 30 tisíc let jednalo muzeum tři roky.
Zdá se, že autor sošky připravil keramické těsto z hlíny dostupné na ploše sídliště a nijak zvlášť ho neupravoval.
Nejslavnější český archeologický nález, Věstonickou venuši, původně nejspíš zdobila ptačí pírka. Tuto domněnku měl již Karel Absolon, jehož tým Věstonickou venuši v roce 1925 našel. Nyní venuši pomocí skenu důkladně prozkoumali vědci, objevili čtyři vpichy na temeni hlavy a k hypotéze se přiklánějí. Archeologové nyní srovnají vpichy s dostupnými pírky ptáků. Dosud ze skenu zjistili například to, že figurka byla vyrobena ze spraše, tedy sedimentů, které pocházely přímo z oblasti, kde tvůrce venuše žil.
Brněnští odborníci ze společnosti FEI mají první výsledky přelomového zkoumání 29 tisíc let staré figurky Věstonické venuše. Našli v ní miniaturní praskliny, o kterých se dřív nevědělo. "Naznačuje to něco o procesu vypalování sošky, který nemusel být až zas tak dokonalý," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Střelec, šéf týmu, který vyvinul technologii, jejíž pomocí vědci venuši zkoumají. Specialisté jedenácticentimetrovou figurku skenují na moderním mikrotomografu. Získaný obraz vzácného artefaktu umožňuje zkoumat detaily v řádu mikrometrů. Vědci z FEI nyní první výsledky předají archeologům Moravského zemského muzea, kteří určí, na co se při výzkumu pravěké sošky dál zaměřit.
Odborníci ze společnosti FEI, která vyrábí elektronové mikroskopy, za přísných bezpečnostních opatření zkoumají snad neslavnější tuzemský archeologický artefakt – Věstonickou venuši. Díky jejich analýzám chtějí archeologové získat detailní představu o tom, jak a z čeho byla soška vyrobená. Do laboratoří na okraji Brna hliněnou figurku převezla ozbrojená policejní eskorta. Výzkum za použití speciálního mikrotomografu potrvá patnáct hodin. Pak ochranka venuši vrátí zpět do sejfu Moravského zemského muzea.
Foto: V nové budově Národního muzea v Praze začne výstava nejvýznamnějších exponátů z českých muzejních sbírek.
Britské muzeum vystavuje nejstarší figurativní umění vedle moderních inspirací pravěkem
V soupisce kulturního dědictví panuje zmatek
