Nevěříme politikům, nadáváme na vysoké ceny i obecně na ekonomickou situaci. Vážíme si ale lékařů a učitelů a ve srovnání s ostatními Evropany se tolik neobáváme kriminality, nezaměstnanosti nebo terorismu. Datová redakce Aktuálně.cz u příležitosti výročí 17. listopadu zanalyzovala, jak se vyvíjely názory a pocity Čechů od vstupu země do Evropské unie, tedy v posledních dvou desítkách let.
"Nevím, jestli by se mnou hodně lidí souhlasilo, ale já si myslím, že je to příběh fenomenálního úspěchu," říká o Česku a jeho přístupu ke stovkám tisíc ukrajinských imigrantů Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM, spoluautor výzkumu zabývajícího se náladami české veřejnosti.
Lednový průzkum agentury STEM pro CNN Prima News ukázal, že největší důvěru veřejnosti mají opoziční politici, zatímco vládní většinou propadli. Nejlépe hodnoceným politikem je předseda hnutí ANO Andrej Babiš, následovaný spolustraníky Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou. Z opozičních lídrů si důvěru lidí získal také předseda SPD Tomio Okamura.
Když jde o boj o Bílý dům, málokterému muži v USA věří tak jako profesorovi Allanu Lichtmanovi. Tento expert vytvořil způsob, díky kterému od roku 1984 správně předpověděl výsledky amerických prezidentských voleb. Průzkumy letos favorizují republikánského kandidáta Donalda Trumpa, Lichtman jim ale nevěří. "Zapomeňte na ně. Jsou to jen výstřižky momentů," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Mezi Rusy, na které dopadá finanční tíseň způsobená sankcemi, dochází v posledních měsících ke změně postojů. Podle nejnovějších průzkumů nezávislých agentur už podpora kroků prezidenta Vladimira Putina není tak jednoznačná. A týká se to zejména války na Ukrajině.
Západ si uvědomuje, jak je Ukrajina důležitá v boji Ruska proti okolnímu světu, ale to neznamená, že si západní lídři nevšímají jejích problémů, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinistka Lenka Víchová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podle ní jako politická osobnost přeceňovaný. "Ale je velké dilema kritizovat vládu a prezidenta země, která je ve válečném stavu," podotýká.
Z ruského trhu se po napadení Ukrajiny stáhla už tisícovka značek. Další desítky tam navzdory kritice i výzvám k bojkotu působí dál - některé naplno, jiné částečně. Profesor Yaleské univerzity Jeffrey Sonnenfeld vybral stovky globálních firem podnikajících v Rusku a oznámkoval je jako ve škole dle toho, jak se k bojkotu tamní ekonomiky staví. Do tohoto výběru jsme zařadili v Česku známé "pětkaře".
Kantar je jednou z největších světových výzkumných agentur. Během pandemie přináší "covid-19 barometr", který ukazuje, jak virus ovlivňuje chování a očekávání lidí. Své šetření uskutečnil mezi 150 tisíci respondenty z více než šedesáti zemí včetně Česka. Zdejší pobočka pak pro vzdělávací konferenci PREF provedla v listopadu výzkum, jak rodiny zvládají výuku na dálku. Aktuálně.cz shrnuje výsledky.
Zatímco na jaře mělo 62 procent Čechů dojem, že si vláda v době pandemie počíná dobře, na podzim si dvě třetiny populace myslí opak. Skoro devět z deseti Čechů se teď bojí o své blízké a více než polovina národa se strachuje o sebe. Strach vychází z nedostatku bezpečí i finanční nejistoty a má řadu psychosomatických dopadů. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury Behavio pro Skautský institut.
Největší podporu mezi politickými stranami si nadále udržuje ANO, podle volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění by ho v dubnu při volbách do sněmovny podpořilo stejně jako o měsíc dříve 32 procent lidí. S výrazným odstupem za hnutím premiéra Andreje Babiše by skončila ODS s 14 procenty, piráti a ČSSD se shodným ziskem 12,5 procenta hlasů a KSČM s 11 procenty. V porovnání s březnem se ani podpora těchto stran nezměnila s výjimkou komunistů, kteří si o 2,5 procentního bodu polepšili.
Lepší je mít Andreje Babiše než Viktora Orbána, tvrdí belgický profesor politických věd na Svobodné bruselské univerzitě Jean-Michel De Waele v rozhovoru pro Aktuálně.cz. S Babišem je to otevřená hra, dodává. Podle De Waeleho chybí Česku hlavně nová evropská vize a nové elity. "Kde je český Macron? Je jedno, jestli zleva, nebo zprava, především něco nového," ptá se.
Někteří ruští odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 dodnes mluví o masivní vlně sovětské propagandy, která se je tehdy snažila ovlivnit. Mluvila o kontrarevoluci v Praze i o naivních Češích a Slovácích, podléhajících propagandě Západu. K současné politice Kremlu na Ukrajině, která některými prvky propagandy události v ČSSR silně připomíná, jsou ale tito lidé daleko smířlivější. "Náš prezident pozvedl prestiž Ruska na novou úroveň. V devadesátých letech minulého století bylo Rusko velmi špatně vnímáno," říká dnes bývalý výsadkář Boris Šmeljov, který se v roce 1968 účastnil invaze do Československa. A později se za ni veřejně omluvil.
Podle průzkumu agentury Median by nyní sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO se ziskem 28,5 procenta před druhou ČSSD, která by dostala téměř 20 procent hlasů. Na třetím místě se stále drží KSČM. Dále pokračuje propad TOP 09, která v průzkumu obdržela 6,5 procenta. Naopak si polepšila Okamurova SPD, která je jen těsně pod pětiprocentní hranicí. Nově založení Realisté mají jen minimální podporu.
Slovenská civilní tajná služba (SIS) ve výroční zprávě tvrdí, že cizí zpravodajské služby se loni na Slovensku pokoušely infiltrovat do úřadů a bezpečnostních složek státu. "Zaznamenán byl nárůst aktivit zaměřených na ovlivňování veřejného mínění," uvedla bez bližších podrobností SIS, podle které také pokračoval zvýšený zájem a aktivity cizích zpravodajských služeb v ekonomické, vědecké a vojenské oblasti, jakož i průmyslové špionáže. SIS také poukázala na nedodržování zpřísněných pravidel ohledně nabývání deaktivovaných střelných zbraní, které v minulosti ve velkém nakupovali cizinci na Slovensku.
Volby do Poslanecké sněmovny by v březnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29 procent hlasů, meziměsíčně si o dva procentní body polepšilo. Druhá ČSSD by nyní získala 22,5 procenta hlasů, v únoru to bylo 24,5 procenta. Do Sněmovny by se dostali ještě komunisté, občanští demokraté, lidovci a TOP 09. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). KSČM si lehce pohoršila, ODS naopak vzrostl počet voličů na 10 procent. KDU-ČSL by odevzdalo svůj hlas šest procent voličů, zatímco v únoru to bylo sedm procent. Pohoršila si rovněž TOP 09 - z únorových sedmi procent na aktuálních 5,5. Úsvit - Národní koalice a Svoboda a přímá demokracie by se do dolní komory nedostaly.
Na dosud nejnižší míru klesla spokojenost Čechů s vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD). Vyplývá to z únorového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Poprvé od nástupu kabinetu je ve většině bodů nadpoloviční množství nespokojených. Přesto je nespokojenost menší než u předchozích vlád Jiřího Rusnoka a Petra Nečase. Nejvíce Čechů je nespokojeno s lidmi ve vládě, a to 59 procent. Negativně lidé také často hodnotili komunikaci kabinetu, nespokojeno jich bylo 57 procent. Nespokojenost s činností vlády vyjádřilo 55 procent dotázaných. Lepšího poměru dosáhl premiér Sobotka, se kterým je spokojeno 41 procent. Naopak s programem vlády je spokojeno 43 procent a 36 nespokojeno.
Většina českých respondentů souhlasí s názorem, že „některé rasy či etnické skupiny se rodí méně inteligentní než ostatní“. Smutné, vážné.
Podle výzkumu výrazně stoupá zájem veřejnosti o problematiku Islámského státu, zájem o ukrajinskou krizi naopak upadá. Lidé obecně považují aktivity Islámského státu za hrozbu nejen pro Evropu, ale i pro Českou republiku.
Akademici v pondělí zveřejnili výzvu nazvanou Vědci proti strachu a lhostejnosti. Jsou pod ní podpisy více než čtyř stovek výzkumníků a univerzitních pracovníků.
"Ekonomická prosperita je pro vnímání vlády nesmírně důležitá," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog Daniel Kunštát.
Lidé z osmi klíčových členských zemí NATO Ukrajině fandí. Shodují se i v názoru, kdo je v ukrajinské krizi agresor. Do války ale nepůjdou. Nejen to ukázal unikátní průzkum Pew Research Center.
Není divu, že nás překvapilo, jak lidé vítají americké vojáky. Mlčící většiny jsou dnes ještě mlčenlivější a umlčenější, než bývaly.
Ukrajinská krize se tak u nás stala nejsledovanější zahraniční událostí posledního desetiletí.
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek zůstal v podpoře veřejnosti zcela vzadu.
Před finišem volební kampaně si TOP 09 nechala zjistit v průzkumu veřejného mínění nálady mezi voliči a výsledky jí krom jiného přinesly zjištění, že více než osm měsíců po přímé volbě je podpora jejího předsedy Karla Schwarzenberga nadále vyrovnaná s prezidentem Milošem Zemanem.
Pokud sociální demokracie pomůže Rusnokovu kabinetu existovat na dobu delší než minimální, riskuje zhoršení svého volebního postavení i odklad opravdových levicových řešení... Analýza Daniela Prokopa, analytika společnosti Median.
