Velké množství příznivců Ukrajiny přišlo ve čtvrtek navečer na shromáždění, jehož účastníci kritizovali agresivní politiku Ruska v roce 1968 i v současnosti. Na akci s názvem "Jdi domů, Ivane" varovali, že se historie může opakovat, a proto je nutné podporovat Ukrajinu všemi způsoby. Zaznělo také varování, že v Česku můžou po volbách vládnout proruští politici.
Spor Česka s Ruskem o dlužné nájemné za využívání budov vstoupil do nové fáze. Vrchní soud v Praze bude rozhodovat o námitce Moskvy, jež chce soudní při zastavit. České ministerstvo zahraničí po Rusku od loňska žádá více než 50 milionů korun. Hlavním důvodem je, že Rusové objekty nevyužívali jen k diplomatickým účelům.
Když se teď pracovníci ruské ambasády v Praze podívají z oken, uvidí několik zničených zemědělských strojů. Jde o techniku, kterou Rusové zdevastovali při válce proti Ukrajině. Ministerstvo vnitra ji přivezlo v rámci výstavy Ukrajinská pole orná i válečná, je součástí projektu Putinův hlad. Upozorňuje na hybridní válku Ruska se světem, když prohlubuje zdražování a nedostatek potravin.
Rusko podle zjištění Aktuálně.cz po více než roce dosáhlo plného stavu diplomatického sboru na velvyslanectví v Praze. Nyní čítá sedm pracovníků. Už není možné, aby ke sboru přibyl další diplomat. Omezení vychází z nařízení bývalého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka. Ten zastropoval rozsah ruské mise v Česku v reakci na to, jak Rusko postupovalo v odvetě vůči Česku za vyhoštění ruských agentů.
O finančních požadavcích jsme připraveni jednat, vzkázalo Rusko podle zjištění Aktuálně.cz české vládě. Kabinet Petra Fialy z ODS čerstvě zrušil několika objektům využívaným Ruskem diplomatický status. Žádá vyplacení dluhu i to, aby Moskva začala platit nájem. Její reakce znamená obrat, dosud všechna podobná rozhodnutí bojkotovala.
Přes deset tisíc lidí podepsalo petici iniciativy Dárek pro Putina, která navrhuje odpojit budovy v Česku vlastněné Ruskem od dodávek plynu, elektřiny a vody. Chtějí tak reagovat na ruské ostřelování na Ukrajině, po kterém zůstaly miliony lidí bez vody, v zimě a tmě. Apelují na distributory energií, aby budovy včetně ruské ambasády odpojili od sítě. Ukrajinský ministr obrany petici ocenil.
Z jednání české vlády s ukrajinským kabinetem v Kyjevě nejvíce utkvěly ministru zahraničních věcí Janu Lipavskému (Piráti) dvě věci. Srdečná atmosféra mezi vládami a potemnělá metropole. Takto popsal výpravu do okupované země v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Mluvil také o tom, z jakého důvodu Česko nevyhostilo ruského velvyslance nebo proč jsou vztahy Česka se Spojenými státy nejlepší v historii.
Ruská ambasáda v Praze má podle zjištění Aktuálně.cz o dalšího diplomata méně. Na zastupitelském úřadu tak nyní působí už jen pět diplomatů. Personálně je slabší než například ambasáda Filipín. Ruské velvyslanectví mělo ještě loni v březnu nejpočetnější obsazení ze všech, po odhalení ruského angažmá ve výbuchu muničních skladů ve Vrběticích se začalo výrazně redukovat.
"Ruská armáda využívá na Ukrajině znásilnění jako válečnou zbraň. Znásilnění je válečný zločin. Váleční zločinci patří před soud," napsala advokátka Lucie Hrdá a další organizátoři na pozvánku události To nesmeješ! Asi dvacet lidí protestovalo před ruským velvyslanectvím v Praze ve spodním prádle potřísněno falešnou krví. Šlo o symbol válečných zločinů ruských vojsk na Ukrajině.
V okolí malého náměstí s parkem nedaleko pražské Stromovky stojí pravoslavná kaple, ruská střední škola a další tři desítky budov při ruském velvyslanectví. Ambasáda je vzdálená jen necelý kilometr. Místu se říká Malá Moskva, Ruská federace tu vlastní stavby na pozemcích o rozloze 11 hektarů. Aktuálně.cz přináší jejich přehled. Některé z nich chce město získat zpět do českého vlastnictví.
Ruská ambasáda v Praze nově sídlí na adrese Ukrajinských hrdinů. Zástupci Prahy spolu s ukrajinským velvyslancem v pátek na místě vyměnili uliční tabule. Praha už dříve pojmenovala i navazující most, který byl dosud také součástí Korunovační ulice. Nese jméno ukrajinského vojáka Vitalije Skakuna, jenž se obětoval při odpalování mostu a zastavil tak ruský útok na město Cherson.
Zástupci Prahy spolu s ukrajinským velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem v pátek u ruské ambasády vyměnili uliční tabule. Část ulice, na které sídlí, se přejmenovala z Korunovační na Ukrajinských hrdinů.
Přestože se čekalo vyhoštění zástupce českého velvyslance v Moskvě, diplomat na místě zůstává. Razantní krok se nabízel poté, co Česko poslalo domů druhého muže ruské ambasády v Praze. Byl podezřelý ze spolupráce s ruskými tajnými službami. Zdrženlivost Moskvy je v tomto případě překvapivá. V Praze naopak stále zůstává ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij.
Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek předal ruskému velvyslanci v Česku Alexandru Zmejevskému diplomatickou nótu. V ní Česko uplatňuje mezinárodněprávní odpovědnost Ruska za jeho zapojení do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích a požaduje plnou náhradu způsobených škod. Žádost přirovnala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová k vyděračství.
Po nuceném odchodu velké části diplomatů a dalších zaměstnanců z ruské ambasády v Praze výrazně klesla na českých sociálních sítích aktivita proruských trollů šířících dezinformace. Napsal o tom server Seznam Zprávy.
Od tohoto týdne obsazenost ruského velvyslanectví v Praze kopíruje počet pracovníků na české ambasádě v Moskvě. Naplnilo se nařízení, které v reakci na zjištění o ruském útoku na muniční sklady ve Vrběticích vydal ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Ruská strana však ne všechny své lidi stáhla z velvyslanectví domů. Podle zjištění Aktuálně.cz dva z nich nově působí na konzulátu v Karlových Varech.
Prahu opustili poslední ruští zaměstnanci, diplomaté a jejich rodiny, které Česko vyhostilo kvůli zapojení Ruska do kauzy Vrbětice. Pro šest až sedm desítek lidí dorazil ruský vládní speciál Iljušin 96-300, z Prahy odletěl po půl páté odpoledne. Část vyhoštěných Rusů už z Česka odcestovala v posledních týdnech. Ze země museli odjet nejpozději do konce května, tedy do pondělní půlnoci.
Už druhý týden je středobodem tuzemské politické debaty postoj České republiky k Rusku. Důvodem je zjištění tajných služeb a policie, že příslušníci ruské vojenské rozvědky se angažovali ve výbuchu muničních skladů ve Vrběticích roku 2014. Před rokem ovládala zdejší veřejnou diskusi jiná kapitola česko-ruských vztahů. Osud sochy maršála Koněva. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak je to se sochou nyní.
Důvody, proč má ruská ambasáda v Praze tak vysoký počet diplomatů, z nichž nejméně třetina jsou podle BIS agenti tajných služeb, jsou historické. "Po rozdělení Československa jich měla část odejít na nové velvyslanectví v Bratislavě, k tomu ale nedošlo," říká reportér Hospodářských novin Ondřej Soukup, který se dlouhodobě věnuje dění v Rusku a na Ukrajině.
Prohlášení dnes už bývalého pověřeného ministra zahraničí Jana Hamáčka (ČSSD) o vyhoštění 18 příslušníků ruských zpravodajských služeb bylo prvním, kdy představitel státu oficiálně pojmenoval zapojení agentů do ruského diplomatického sboru na našem území. Krok Černínského paláce potvrzuje to, na co české tajné služby upozorňují už roky. Ruská ambasáda slouží coby základna pro zpravodajské operace.
V pondělí odpoledne opustilo Českou republiku 18 příslušníků ruských tajných služeb, kteří pod diplomatickým krytím sloužili na ruské ambasádě v Praze. V reakci na zapojení ruské vojenské rozvědky GRU do exploze muničních skladů ve Vrběticích o tom rozhodl pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). Podle zjištění Aktuálně.cz se však z Česka stáhl ještě jeden zpravodajec.
V pondělí odpoledne odlétlo osmnáct vyhoštěných Rusů i s rodinami z pražského Letiště Václava Havla. Než nastoupili do vládního širokotrupého Iljušinu 96-300, kterým občas cestuje i ruský prezident Vladimir Putin, nechali si navézt zavazadla. Ta zabírala velkou část Terminálu 3, který se používá pro soukromé a speciální lety.
Informace o "muži s ricinem" zněly věrohodně a bylo nutné je prověřit, uvedla Bezpečnostní informační služba. Únik zprávy o možném ohrožení českých komunálních politiků však prošetřování zásadně zkomplikoval, tvrdí tajná služba. Odmítla, že by informaci vypustila sama, stejně jako další spekulace kolem případu, který minulý týden vyvrcholil vyhoštěním dvou ruských diplomatů z Prahy.
Česko vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům jedem ricin. Kauza byla podle premiéra Andreje Babiše (ANO) smyšlená a byla důsledkem sporů mezi pracovníky ruského velvyslanectví v Praze, kdy jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace. Ruské velvyslanectví považuje vyhoštění diplomatů za nepřátelský krok a provokaci.
Čeští policisté střeží ruského diplomata Andreje Končakova, který podle ruského velvyslanectví čelí výhrůžkám poté, co se jeho jméno objevilo ve spojitosti s případem údajného příjezdu agenta s jedem ricin. Podle médií dorazil do Prahy ruský agent, jehož přítomnost byla vyhodnocena jako bezpečnostní hrozba pro tři pražské politiky. Všichni jsou od té doby pod policejní ochranou.
Lidové noviny v pondělí s odvoláním na dva důvěryhodné zdroje napsaly, že podle vyšetřovatelů stojí za kybernetickými útoky na české nemocnice zřejmě Rusko. Jeho ambasáda v Praze to popírá.
